Mladí lidé mohou rozhodnout letošní volby, zní hned z několika politických stran. "Troufám si říct, že nikdy nebyla účast mladých lidí u voleb tak důležitá, jako je tomu v roce 2021. Právě účast mladých, jejich podpora demokratických stran a koalic, může zařídit, aby volby přinesly reálnou změnu," prohlašuje například předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan, který při startu kampaně naléhal na mladé členy, aby udělali maximum pro získání svých vrstevníků.
Účast mladých lidí ve volbách totiž bývá v Česku poměrně nízká, podle různých studií nechodí volit až polovina lidí do 35 let, což je kolem 700 tisíc lidí. To je velký rozdíl oproti starším - například u lidí nad 60 let chodí volit sedm z deseti.
Podpora dem. stranám a koalicím od mladých lidí může rozhodnout volby, účast mladých nebyla nikdy důležitější, tvrdí šéf STAN Vít Rakušan. Má pravdu? A koho budou mladí volit? Video jsem točil dnes na zahájení kampaně pro mladé PirSTAN. Mladým se budu věnovat na @Aktualnecz pic.twitter.com/ASZrxX2hZi
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) September 3, 2021
Podle zveřejněných kandidátek má na prvních místech nejvíce mladých lidí koalice Piráti a starostové. Do čtvrtého místa je šest kandidátů ve věku 23 až 28 let. Koalice Spolu je zase vidět zejména díky tomu, že se spojili mladí z ODS, lidovců a TOP 09 a jezdí s dodávkou po Česku. Na Facebooku jsou pak hodně aktivní mladí příznivci hnutí Tomia Okamury.
"Když někam s dodávkou přijedeme, máme už nachystaný vlastní stánek a zároveň obcházíme s předsedy stran místo a snažíme se co nejvíce mluvit s lidmi. Je úplně úžasné s nimi mluvit a slyšet jejich názory, i když jsou třeba některé vůči naší koalici kritické. Kolikrát už se mi stalo, že lidé nakonec reagovali tak, že svou volbu ještě jednou zváží," popisuje svou zkušenost devatenáctiletý Tomáš Lehečka z Karlových Varů, který je členem Mladých občanských demokratů.
On i další tvrdí, že jejich vrstevníci se o volby zajímají, nikdo si ale netroufne odhadnout, jak moc jich půjde volit. "S blížícími se volbami se zvyšuje jejich zájem. V kontaktní kampani i v on-line prostoru nás sami více oslovují a chtějí probrat náš postoj k tématům, která jsou jim blízká," tvrdí osmadvacetiletá pirátka Klára Kocmanová, která je na kandidátce ve Středočeském kraji dvojkou hned za lídrem Rakušanem.
"Nejvíce u mladých rezonuje dostupné bydlení, vzdělávání, duševní zdraví, spravedlivé tresty za domácí a sexualizované násilí, manželství pro všechny, ochrana klimatu a digitalizace. Co se týče stran, většinou se rozhodují mezi naší a druhou koalicí. Někdy jsou pro ně zajímaví i Zelení," uvádí Kocmanová, podle které ale oslovení často vyjadřují obavu, aby jejich hlas nepropadl, pokud by Zelení nezískali minimálně pět procent hlasů.
Mladé spojuje téma bydlení či životního prostředí
Zájem o problematiku sexuálního násilí potvrzují i někteří kandidáti Spolu, například předseda Mladých lidovců Radovan Gaudyn, který je na kandidátce v Ústeckém kraji na čtvrtém místě. V pětadvaceti letech je nejmladším lidovcem na takto vysokém místě.
"Dřív jsem si říkal, že mladé nejde označit za homogenní skupinu, ale možná překvapivě jsem zjistil, že existuje několik témat, která nás spojují. Je to především problém bydlení, ale také životní prostředí a sexuální násilí. Toto násilí mi dřív vůbec nepřipadalo jako politické téma, ale teď poznávám, že to je velké téma a mladé lidi opravdu zajímá," sdělil Gaudyn, podle kterého přestalo lidi zajímat téma covidu.
Byl jsem hodně zvědavý, kdo že je to mládí v ODS, u lidovců a TOP 09. Tady jsou tedy jejich zástupci, kterých jsem se dnes lehce oddechově ptal: Fakt chcete za premiéra Petra Fialu?! A oni jako že jóóóóó :) Video bude brzy součástí článku o těchto mladých na @Aktualnecz pic.twitter.com/SATjTm8qY9
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) August 4, 2021
Gaudyn, stejně jako někteří další mladí kandidáti zmiňovaných stran upozorňují, že tvoří specifickou skupinu. Často jsou to vysokoškoláci, kteří se nejvíce pohybují zejména mimo volby v okruhu dalších vysokoškoláků.
"Osobně žiji ve velké bublině lidí, kteří tvrdí, že rozhodně volit půjdou, a ve velké většině již mají i vybráno. A to jednu z demokratických koalic. U mladých lidí, které oslovujeme na ulici, je to půl na půl. Buď řeknou, že volit půjdou nás či druhou demokratickou koalici, nebo se udiveně ptají: Ony jsou volby?" říká předsedkyně pražské buňky Mladých lidovců Adéla Chamrádová, která je na pražské kandidátce Spolu na 35. místě.
Podle svých zkušeností z kontaktní kampaně míní, že mladí nejsou jednolitá skupina. "Rozdělila bych je odhadem na dvě podskupiny, první ve věku 18 až 24 let a druhou do 35 let. První zajímá spíše vzdělávání, zkostnatělost českého školství, že se neučí, co studenty zajímá, ale věci, které v životě ani nevyužijí. Velmi silně rezonuje životní prostředí a boj proti klimatické změně," popisuje Chamrádová.
Druhou skupinu tvoří hlavně pracující lidé, kteří uvažují o založení rodiny. Ti podle ní řeší hlavně nedostupné bydlení, zdražování, zadlužování státu, zbytečnou byrokracii, nedostatečnou digitalizaci či neflexibilní pracovní úvazky. "Řekla bych, že tyto problémy se prolínají oběma věkovými kategoriemi," upozorňuje.
Radovan Gaudyn se pohybuje v Praze i svých rodných Teplicích. "Uvědomuji si, že jsem v určité bublině, jsem vysokoškolák a hodně se bavím s vysokoškoláky. Ale mluvím také například se středoškoláky z Teplic. A první téma, se kterým jsem se setkal, bylo bydlení. Problém sehnat byt vidím všude, už to není jen problém Prahy, ale i regionů. A například v mém městě žádnou velkou výstavbu nevidím," podotkl Gaudyn.
"S mladými se musí mluvit, mluvit a mluvit"
Studentka politologie Tereza Vodáková, která loni zakládala na Olomoucku TOP tým mladých a na kandidátce je na 11. místě, se hodně pohybuje daleko od Prahy, na rodném Jesenicku. "Za poslední měsíc vidím posun jak při diskusi venku, tak i na sociálních sítích. Zkrátka s mladými lidmi se musí mluvit, mluvit a mluvit. Jejich názory jsou různorodé, buď se o politiku zajímají dostatečně, rozumí některým problémům a podle toho vybírají stranu, anebo mi píšou, že tomu moc nerozumí a byli by rádi, kdybych je do toho nějak zasvětila," říká.
I ona potvrzuje, že mladé v regionech nejvíce trápí bydlení. "Co se týče problémů a témat, která u mladých přetrvávají, tak to je určitě otázka bydlení, vzdělávání, poptávka po zaměstnání, důchody a v posledních týdnech i finance kvůli rostoucí inflaci. Mají pocit, že se o ně vláda nezajímá, nebere na ně ohled," tvrdí Vodáková.
A podobně odpovídá také Markéta Plesníková, která vede mladé příznivce hnutí ANO. "Hodně rezonuje téma drahého bydlení, dost mladých se chce osamostatnit a nemůže. Dalším tématem jsou klimatické změny. Nyní rezonuje i téma sexuálního násilí, rovných příležitostí a samozřejmě manželství pro všechny," říká tato vysokoškolačka, která v minulosti pracovala jako poradkyně pražské primátorky za ANO Adriany Krnáčové.
Přestože upozorňuje, že často musí čelit výtkám typu, proč podporuje "estébáka Babiše", tak si pochvaluje, jak se mladí politici shodují na problémech dnešních vrstevníků. "Myslím, že starší politici by si od nás mohli občas vzít příklad. I přes některé rozpory dokážeme vedle sebe stát a najít společnou řeč, když jde o věci, ve kterých zastupujeme naši generaci," podotýká.
Názory vyčnívají Espéďáci
Hodně mladých je před volbami aktivních také v levé části politického spektra. U parlamentních stran KSČM a ČSSD se zapojili jak Mladí komunisté, tak Mladí sociální demokraté, kteří na sebe upozornili už při zahájení kampaně ČSSD svými tričky s nápisem "Země nejen pro boháče? Bez levice to nepůjde".
Předsedou sociálnědemokratického mládí je učitel Lukáš Ulrych. Za největší problém země považuje to, že spousta lidí se dostává do stále složitější sociální situace. Ulrych, stejně jako jeho kolegové, byl proti účasti ČSSD ve vládě s hnutím ANO Andreje Babiše, ale jinak plně podporuje politiku místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.
"Když se bavím na ulici s mladými lidmi v rámci kampaně, tak říkají, že půjdou k volbám. Nejmladší zajímá téma globálního oteplování, ty trochu starší bydlení. Cítí, že se kvůli drahému bydlení nemůžou osamostatnit, bohužel dnes k získání bydlení nestačí ani práce na celý úvazek. Proto často musí žít v nedůstojných podmínkách sdílení pokojů s cizími lidmi," říká Ulrych, podle kterého by se měla rozběhnout veřejná výstavba bytů a lidem by se měla zdanit komerční nemovitost od čtvrté nemovitostí. "Tak bychom odradili fondy od skupování bytů, které by pak byly k mání pro mladé," míní.
Vidět je také organizace Mladí Espéďáci, jejíž členové se prezentují na Facebooku, navštěvují volební akce strany, podporují straníky v debatách na televizi Barrandov nebo vysílají rozhovory s Tomiem Okamurou a dalšími poslanci jeho hnutí. Z názorů členů je patrné, že se výrazně liší od postojů vysokoškoláků nejen z pravicových stran, ale i levice. Kromě toho, že poukazují například na vylidňování venkova a volají po zachování tradic a folkloru, dávají často najevo nesouhlas s Evropskou unií, islámem či migrací.
"Proč bychom měli poskytovat azyl někomu, kdo nám to oplatí kudlou do zad?! Ať si náboženští fanatici vyřeší své vzájemné vyvražďování mezi sebou. Tam se za Evropu opravdu nebojuje. Militantní hry evropských generálů realizované na druhém konci světa nám nic dobrého nepřináší!" stěžuje si například čtyřiadvacetiletý člen SPD Ondřej Zelinka.
Jeho kolega, šestadvacetiletý Jaroslav Zadrobílek, zase brojí proti zelené dohodě. "Mluvím o nás obyčejných lidech, kterým se za pár let změní standard života, tak jak ho známe. Dokážete si představit, že za pár let nebudete jezdit na své milované motorce nebo ve svém veteránu, které máte zaparkované v garáži, nebo si nemůžete dovolit novější automobil?" píše.
Ještě na jednu specifickou věc letošních voleb upozorňují někteří mladí lidé. Jsou přesvědčeni, že před volbami hrají větší roli než kdykoliv dříve dezinformace, které se šíří v masovém měřítku.
"Lidi jsou obecně buď skálopevně přesvědčení, že nás volit budou, nebo přesně naopak. Když jsem se ptal na důvody proč ne, bylo to převážně papouškování lží typu 'koalice se rovná podvod, chcete tady migranty, jste děti a nemáte zkušenosti, nezajímáte se o důchodce, řídí vás muslimové z Bruselu'. Že jsou to výmysly, lidi nechtěli vůbec slyšet," líčí své zkušenosti šestadvacetiletý Daniel Galuszka, který je za Piráty trojkou kandidátky v Moravskoslezském kraji. "Na program se mě za celou dobu zeptali dva lidé," dodává mladík, který je v ulicích každý den.
