Praha - Miliardy korun, které města a kraje prostavěly po roce 2002, aby při budoucích povodních zabránily obdobným ztrátám na obecním i soukromém majetku, zafungovaly v letošním "ostrém testu" až na výjimky dobře.
Ukázala to inventura, kterou Aktuálně.cz provedlo na příkladu Prahy a měst na sever od metropole.
Investované peníze pomohly ochránit obyvatele hlavního města. Tři miliardy na stavbu hrází dokázaly zabránit tomu, aby se Vltava přelila přes třicet kilometrů břehů v Praze.
Hůř dopadla města na sever od Prahy, kde se od roku 2007 na Vltavě, Labi a Ohři prostavělo na 3,4 miliardy korun (údaj bez DPH).
Problémy na severu
Nejnákladnější stavby byly vyprojektovány kolem Mělníku, Terezína, Děčína a Ústí nad Labem.
V Mělníku a v Terezíně zafungovaly tak, že se voda nedostala do měst, i když byly hráze nedostavěné. V Mělníku se velkou měrou na záchraně města podílel zdejší starosta, který rozhodl, že hráz se použije nad rámec jejího projektu.
V Děčíně obstála jen protipovodňová zábrana na pravém břehu, která byla projektována na padesátiletou vodu, druhý břeh, na němž byla kombinace zábran pro dvaceti- a padesátiletou vodu, musel primátor nechat zatopit.
V Ústí nad Labem pak rovněž protipovodňové zábrany nedokázaly město uchránit. Jedna ze staveb na levém břehu byla ve fázi zemních prací, druhou, takzvanou protipovodňovou vanu zalila spodní voda. Pravobřežní ochrana města pak byla projektovaná "jen" na dvacetiletou vodu.
Praze se tak vážné problémy vyhnuly. Dílčí potíže měly pouze čtyři jižní periferie. "Voda sahala jen čtyřicet centimetrů pod vrchol protipovodňových zábran," popisuje nejkritičtější moment starosta Zbraslavi Aleš Háněl.
Zbraslav: Řádově nižší škody
Za dvoukilometrovou železobetonovou hráz na Zbraslavi a za deset přečerpávacích komor zaplatil magistrát 600 milionů korun.
"Zdi se osvědčily," potvrzuje starosta, i když povodeň nakonec vytopila asi dvacet domů na sever od mostu Závodu míru. Sedm z deseti tzv. "hradidlových komor", které měly chránit kanalizaci, totiž nefungovalo a voda z Vltavy se do města přece jen dostala.
"Pro lidi to byl o to větší šok, že se cítili za hrází v bezpečí," podotýká starosta s tím, že se nakonec vodu podařilo odčerpat s pomocí hasičů, kteří přijeli i z Hradce Králové a Olomouce. Dodává ovšem, že bez protipovodňové hráze by byly škody řádově vyšší.
Radnice bude podle Háněla požadovat nezávislý posudek, proč ochrana kanalizace nefungovala a kdo za selhání odpovídá.
Jen část Radotína
Pro Zbraslav představuje hlavní riziko, že jako jediná městská čtvrť v Praze musí spoléhat na hráz zadržující „pouze" stoletou vodu. Radotín má stejně jako ostatní ochranu proti mimořádné povodni, která Prahu zasáhla v roce 2002. Potíž je v tom, že hráze chrání jen část města.
Pražský magistrát investoval v Radotíně tři sta milionů do mobilních ochranných zdí. Proto nebyla vytopena čtvrť Benátky, za kilometrovou hrází ale zůstala průmyslová zóna a rodinné domky v ulicích Na Rymáni a K Přívozu.
Starosta Karel Hanzlík také jako jediný ze starostů neměl čas odpovědět na anketu Aktuálně.cz, jak se osvědčily protipovodňové investice. "Musí být stále v terénu a obcházet krizové štáby," vysvětluje jeho sekretářka.
Radotín nejvíc ohrozilo zdržení při montáži mobilních protipovodňových zábran. Velká voda dorazila do Radotína nejdříve, protože na rozdíl od ostatních městských částí leží na břehu Berounky. Hanzlík žádal magistrát o stavbu zábran už o půlnoci ze soboty na neděli, začaly se však montovat až v deset hodin dopoledne, kdy Berounka zaplavila okrajové části města včetně cyklostezky a ulice K Přívozu.
Nedokončená hráz v Chuchli
O štěstí naopak mohou mluvit Velká a Malá Chuchle. Na rozdíl od sousedních Lahovic a Lahoviček byly v roce 2002 na poslední chvíli zařazeny do programu protipovodňové ochrany a nemusely si zopakovat jedenáct let staré záplavy. Hráz za 266 milionů chrání obě periferie a pod vodou nechala jen dostihové závodiště a několik rodinných domů v Radotínské ulici.
"Hráze se osvědčily, Velká i Malá Chuchle zůstaly na suchu. Jediný problém je spodní voda, která se tlačí do sklepů," hodnotí povodně starosta Martin Melichar.
Malá Chuchle přežila i to, že nebyla dokončena padesátimetrová hráz u Strakonické silnice. „Podařilo se nám na volném místě postavit hráz z pytlů s pískem. Snažil se každý, kdo měl ruce," popisuje největší povodňové drama chuchelský radní.
Modřanské spojené nádoby
Potíže jako Zbraslav postihly v menší míře Modřany. Proti povodním jsou už od roku 1995 chráněny tramvajovou tratí z Braníka, proto nebyly s výjimkou sklepů zatopeny ani v roce 2002. Magistrát po velkých povodních ještě investoval 240 milionů do ochrany kanalizace a zatrubnil potoky.
Právě tyto úpravy však způsobily komplikace.
"Protipovodňová ochrana se částečně neosvědčila," hodnotí velkou vodu starosta Prahy 12 Petr Prchal. Vyhořela totiž dvě zatopená čerpadla se špatnou izolací a Modřany musely volat na pomoc hasiče, kteří by přečerpali vodu z dešťové kanalizace do Vltavy.
Na Obchodním náměstí se vylil Lhotecký potok. „Potok je sice od Vltavy oddělen záklopkou, stoupá však stejně jako řeka podle zákona o spojených nádobách," vysvětluje starosta Prchal neřešitelný problém letošních povodní.
Dvanáctá městská část se podle něho chystá využít suchý poldr proti proudu potoka, do kterého se může jeho voda během povodní na Vltavě odvést a zahradit.
Lahovice, Sedlec a zoo
Od roku 2002 utratil pražský magistrát za povodňovou ochranu u Vltavy přes tři miliardy korun, cena za jeden kilometr hráze se pohybuje od sta do tří set milionů korun.
Do kategorie nejdražších staveb se vedle železobetonové zdi u Zbraslavi zařadila ještě ochrana libeňského přístavu za 400 milionů. Nejlevnější byla naopak ochrana v historických městských čtvrtích Smíchov, Výtoň a v části Holešovic. Na investicích se ušetřilo díky tomu, že se mobilní stěny mohou stavět na starších pobřežních zdech. Bubeneč ochránila zpevněná železniční trať do Ústí.
Stejný osud jako nechráněné Lahovice a Lahovičky potkal na severu Sedlec, čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově a trojskou zoologickou zahradu. Hráz podél zoo má být příští povodňovou stavbou v hlavním městě.
