"Sama jsem zažila posekané srnče. Umíralo dlouho. Stroj mu přesekl běhy a hodovali na něm dravci. Mrtvolku pak někdo odstranil, ale srna se ještě šest dní vracela hledat své mládě," říká Pavla Benettová z iniciativy Stop sečení srnčat. "Když sekačka mládě přejede, usekne mu třeba kus těla nebo hlavy. A ono pak ještě chvíli žije s otevřenou lebkou," popisuje utrpení zvěře.
Podle odhadů myslivců zemře v Česku pod sekačkami až 60 tisíc srnčat každý rok. Před blížícím se strojem se instinktivně skrčí a zůstanou na místě, místo aby utekla. Podobně na loukách umírají i mláďata daňků, muflonů či ohrožené křepelky a koroptve.
Zemědělci číslo rozporují a uvádějí nižší. "Za celý loňský rok ukazují statistiky úhyn srnčího přes 51 tisíc kusů. I když nemusí jít o úplně přesná čísla, je zřejmé, že za úhyny není pouze sečení luk nebo sklizeň obilí, neboť ty probíhají po velmi krátkou dobu," prohlašuje Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře Asociace soukromého zemědělství.
Mrtvá těla se také s posečenou trávou mohou dostat do krmiva hospodářských zvířat. "Koně takové seno nechtějí, a když ho ze zoufalství sežerou, mohou se otrávit botulotoxinem. Krávy mají více žaludků a k otravě tolik náchylné nejsou," uvádí Benettová. Gorgoňová oponuje, že vliv na kvalitu sena je minimální. "Na jednom pozemku nebývá vysoká koncentrace zvířat, většina před sečí uteče a navíc se uhynulé kusy likvidují," říká.
O plašení zvěře před senosečí se starají myslivci, které mají zemědělci o sekání informovat. Procházejí pole v rojnicích, často se psy, kteří zvířata umí vyčenichat. Používat se začínají také drony. Zaměří zvěř termovizí a označí souřadnice. Myslivci pak místo ohraničí páskou, přikryjí srnčata koši nebo je odnesou pryč. Drony se používají například v jižních Čechách. Na plochu vylétají ráno, kdy je ještě půda chladná a srnčata jsou termovizí lépe vidět.
Myslivcům pomáhají dobrovolníci. Sdružují se do spolků v různých regionech, upozorňují ale, že jich není dost. "Někteří zemědělci navíc hlásí sekání jen dvě hodiny dopředu, pak je těžké s tím něco udělat," připomíná aktivistka Benettová.
K označení zvěře jsou účinné i mobilní aplikace, k vyhánění zase plašiče. Den před sekáním je myslivci na plochu postaví, zařízení pak vysílá světelné a zvukové signály, které jsou zvěři nepříjemné. Ministerstvo zemědělství na ně poskytuje dotace. "Účinné a levné jsou také přírodní smotky napuštěné pachovým odpuzovadlem," uvádí jeho mluvčí Vojtěch Bílý.
Právě ministerstvo zemědělství dostalo v roce 2018 od výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny za úkol najít opatření, které by likvidování srnčat pomohlo zastavit. "Dotace na drony se ukázaly být nejefektivnější. Čeká se na vyčlenění prostředků pro tento dotační program," říká poslankyně Klára Kocmanová ze strany Pirátů, která navíc spolupracuje na sbírce, díky níž bude možné drony s termovizí pořídit.
Bílý uvádí, že zavedení dotace bylo kvůli nedostatku peněz nutné odložit. Upozorňuje také, že se drony k hledání zvěře při senoseči používají jen dva až čtyři týdny v roce. Peníze z veřejných zdrojů by tak podle něj nemusely být vynaložené efektivně.
S tím poslankyně Kocmanová nesouhlasí. "Pokud myslivci nemají drony, je hledání srnčat velmi náročné. V trávě jsou někdy neviditelná. Je pak potřeba větší počet dobrovolníků, kteří spolu s myslivci porost procházejí," popisuje.
Ministerstvo připravilo i příspěvek na pořízení senzorů, které je možné umístit přímo na sekačku či kombajn. Vyzařují světlo blízké infračervenému spektru a v momentě rozpoznání zvěře varují obsluhu. "Řidič má dostatek času stroj zastavit nebo žací zařízení zvednout," uvádí Bílý. Uchazeči mohou o dotaci žádat od letošního července.
