Oskar Schindler se narodil ve Svitavách. Nejprve pracoval jako obchodní cestující, po okupaci Československa vstoupil do nacistické strany a za druhé světové války provozoval několik továren, které byly zabaveny židům. Zhruba tisíc jich ale také zaměstnal a tím je zachránil. Jeho příběh se stal známým díky slavnému Spielbergově filmu Schindlerův seznam z roku 1993.
Továrnu v obci Brněnec sebrali moravské židovské rodině Löw-Beerů, která ji vlastnila téměř sto let. Býval to druhý největší textilní závod v Evropě. "Morava byla pro naši rodinu a pro židy vždy výjimečným místem. Je to srdce Evropy. Na rozdíl od pražského ghetta byli židé na Moravě rozmístěni v menších městech podél takzvaného moravského rozcestí od Mikulova k Brnu a dále k Olomouci a Boskovicím. Tato údolí byla po tisíce let křižovatkami spojující sever a jih, východ a západ Evropy," říká jeden potomků rodu Daniel Low-Beer.
Rodina musela v roce 1938 z vlasti uprchnout kvůli hrozbě přicházející z Německa. Jediný, komu se nepovedl útěk do Anglie, kde se rodina rozhodla ukrýt, byl podnikatel Alfred Löw-Beer, který byl pravděpodobně zavražděn při pokusu vycestovat do zahraničí.
Jen o vlásek unikl další člen rodiny Walter Löw-Beer, který se těsně po mnichovské dohodě pokusil zastavit německé vojáky. Řekou, která protékala kolem továrny v Brněnci, totiž vedla nová linie rozdělující Československo. Když se k mostu přes řeku přiblížila německá armáda, Walter jí šel naproti.
"Držel v ruce mapu zobrazující dohodu mezi Hitlerem a britským ministerským předsedou Chamberlainem. A vojákům řekl, že tato řeka je novou hranicí Československa a že dál už jít nesmějí," vzpomíná na svého dědu Daniel Low-Beer. "Vojáci ho vyzvali, aby přešel přes most a vyjednával s nimi. Váhal. Kdyby most přešel, poslali by ho do koncentračního tábora," pokračuje. Po třech dnech ale Walter musel za pomoci místních uprchnout a Němci továrnu nakonec zabrali.
Schindler původně působil v Polsku. Na konci války se ale zemí začala probíjet Rudá armáda a nacisté koncentrační tábory likvidovali. Německý obchodník tak více než tisíc "svých" židovských pracovníků včetně dětí přesunul do protektorátu.
Útočiště našli právě v areálu v Brněnci, který za války fungoval jako pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen a vyráběla se zde munice. Přečkali tu až do konce války. "Třebaže rodinná továrna Löw‑Beerů byla ukradena, jsem hrdý na to, že byla za války využita pro dobrou věc," uvedl dříve Daniel Low-Beer.
Rodina se do Československa po válce už nevrátila. Úřady její majetek vedly jako nemovitosti zabavené Němcům kvůli tomu, že se v roce 1930 přihlásili k německé národnosti. Ani továrna tak nepřipadla původním majitelům.
"Brno jsem poprvé navštívil v roce 1973 jako dítě. Když jsme dojeli na hranice a můj otec na kontrole řekl, že je Tomas Löw-Beer, odvedli ho a tři hodiny vyslýchali. Vzpomínám si, že jsem si myslel, že už ho nikdy neuvidím," vzpomíná Daniel na svou první návštěvu komunistického Československa. Do země se vrátil na konci roku 1989, aby jako novinář pokrýval události sametové revoluce.
Továrna fungovala až do roku 2010. O necelých deset let později ji už značně zchátralou odkoupili potomci původních majitelů. "Byl jsem šokován a smutný ze stavu továrny a zanedbanosti kulturní památky. Naše rodina postavila budovy tak, aby vydržely dalších dvě stě let, přesto byly v troskách. Kov byl prodán a 150 let staré dřevěné trámy prodali na 'autentické' chaty v Alpách," popisuje Daniel.
A právě tehdy se v Brněnci začala psát nová kapitola továrny. Rodina Löw-Beerů ve spolupráci s místními založila nadaci. V továrně má vzniknout muzeum pojmenované Schindlerova archa. "Nyní, když budujeme Muzeum přeživších, se do Brněnce a Brna vracím téměř každý měsíc," říká Daniel Low-Beer. Otevřít se má v první polovině roku 2025.
"Díky zisku filmu Schindlerův seznam natočil Steven Spielberg 110 tisíc hodin výpovědí přeživších z továrny, druhé světové války či z Rwandy a Jugoslávie. Vyslechl jsem a setkal se s mnoha pozoruhodnými rodinami přeživších, které se na toto místo vracejí," dodává.
