Brno - Prvních pět týdnů ve funkci veřejné ochránkyně práv má Anna Šabatová za sebou a už moc dobře ví, jak těžká práce ji čeká. Pro kancelář ombudsmana chce získat například pravomoci navrhovat ústavnímu soudu zrušení části zákona nebo podat žalobu v případě diskriminace.

Kancelář ombudsmana má novou agendu pro rovné zacházení, což ji zavazuje k poskytování podpory obětem diskriminace. Kromě tvorby analýz odhalujících diskriminaci je její náplní práce vydávání stanovisek týkajících se daného problému.

„Existuje přímá a nepřímá diskriminace, ta může být i neúmyslná. Například nepřímo je diskriminován slepý člověk, který nemůže vstoupit do zdravotnického zařízení s vodícím psem,“ vysvětlila Šabatová na brněnském Hyde Parku.

„Na základě konkrétních případů vydáváme obecná stanoviska týkající se daného problému, která mohou takto omezovaným lidem v budoucnu pomoci. Nebo doporučíme orgánům, ať upraví pravidla,“ dodává Šabatová. Pokud na doporučení upozorněná instituce nereaguje, ombudsman má pravomoc ohlásit případ nadřízenému orgánu nebo jej zveřejnit.

„Oběti pak můžeme poskytnout právní radu, jestli má šanci uspět u soudu, či ne,“ říká a dodává, že před soudem však musí oběť zastupovat někdo jiný.

Ubytovna není byt

Spouštěcím impulsem v řešení řady otázek může být pozitivní vztah Šabatové s Jiřím Dienstbierem (ČSSD) a také její bývalé působení v poradním orgánu ČSSD v Komisi pro lidská práva.

„Kontext je důležitý, někdy se díky němu dají věci rychleji do pohybu. Myslím, že nyní uzrál čas, kdy by se mohlo podařit přijmout zákon o sociálním bydlení,“ doufá Šabatová. Kancelář jej doporučuje od roku 2006.

Ombudsmanka očekává sice vlnu nesouhlasu, ale zároveň věří v zájem některých poslanců opozičních stran. „Snažíme se komunikovat bez ohledu na politickou příslušnost. Chceme něco prosadit proto, že věříme, že je to správné,“ vysvětluje.

Zákon má stanovit, kdo má za jakých okolností nárok na sociální bydlení. Do jednání chce Šabatová vstoupit minimálně v otázce principů. „Podstatné principy jsou například ty, že ubytovna není byt, nebo že definice zákona by měla vycházet z potřeb,“ vysvětluje.

Ochrana práv se netýká jen menšin, ale všech

Vztah společnosti k tématu lidských práv podle Šabatové není v ideálním stavu. Veřejnost o nich mluví často s despektem a zvykla si je vztahovat pouze na práva menšin.

„Odpovědnost za to nesou třeba politici. Například exprezident Václav Klaus mluvil vyloženě s despektem o lidských právech, o humanrightismu, NGOismu. Když je někdo na významné pozici, ovlivňuje svým vyjadřováním kulturu,“ domnívá se ombudsmanka.

Podle ní téma lidských práv politici nastolovali nedostatečně. Šabatová by ráda smetla ze scény pověry o tom, že ochrana práv je jen pro někoho. Je totiž pro všechny. „Chtěla bych, aby pojem lidských práv lidé vnímali pozitivně a nebyla to pro ně málem nadávka,“ podotkla.

Facebook jsem si zrušila

V současnosti má podle Šabatové kancelář ombudsmana, která je od loňského roku povinným připomínkovým místem, slušný vliv na přípravu zákonů. „Posílány jsou k nám všechny zákony a my vybíráme, co připomínkujeme. Vycházíme z toho, s čím jsme se setkali ve stížnostní agendě, a upozorňujeme, kde by to mohlo v budoucnu skřípat,“ říká.

Za poslední dva roky kancelář připomínkovala 54 zákonů, z nichž 46 procent bylo přijato a 13 procent částečně.

Politických názorů se od Šabatové veřejnost už nedočká. „Tato instituce má své poslání a měla bych se vyjadřovat k věcem, které s ní souvisí. Neměla bych nechat vrhnout na ni odlesk názorů, které se týkají emočně nabitých situací. Jsem zoon politikon, ale myslím, že určité omezení prospívá instituci, která má být nestranná, aby jí lidé mohli důvěřovat." Aby nebyla ovlivněna různými komentáři, zrušila si už před časem Facebook.

Šabatová byla 18. února zvolena první českou ombudsmankou, ve funkci nahradila Pavla Varvařovského, který se postu vzdal v prosinci. Signatářka Charty 77 a spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných pracovala od roku 2001 jako zástupkyně prvního ombudsmana Otakara Motejla.