A: Od Černobylu uplyne letos dvacet let. Jaké to tehdy bylo?
Když vybuchl Černobyl, tak bylo takové jaro jako letos - poněkud zpožděné, příroda začala "explodovat" až na konci dubna, takže je pro mě velmi jednoduché se do toho zpátky vžít. Hodně se to podobá.
A: Kdy jste se dozvěděli, že jaderná elektrárna v Černobylu vybuchla?
Stejně jako všechny agentury a stanice v západním světě až den dva po výbuchu. Ihned jsme to samozřejmě začali zpracovávat a hlásili jsme to.
Infobox
LÍDA RAKUŠANOVÁ
- se narodila v roce 1947 v Českých Budějovicích
- studovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, ale během studia emigrovala do Paříže a poté do Spolkové republiky Německo
- od roku 1974 spolupracovala a od roku 1978 přímo pracovala v české sekci Rádia Svobodná Evropa
- po listopadu 1989 se vrátila do Prahy, odkud dopisovala do řady německých novin
- pracovala pro Český rozhlas 6 a s Jiřím Krejčíkem natáčela dokumenty pro Českou televizi
- od léta 2004 do podzimu 2005 byla šéfredaktorkou centrální redakce Deníků Bohemia a Deníků Moravia
- je vdaná, má jednu dceru
Ovšem první náznaky přicházely dřív a to ze Švédska. Výstražné systémy u švédských jaderných elektráren totiž začaly hlásit poplach, že je tam radioaktivní zamoření. Brzy se zjistilo, že to není zamořené z vlastního zdroje, protože jejich zařízení byla v pořádku, a začali pátrat po tom, co se vlastně děje. Přišlo se na to, že jde zřejmě o něco, co se valí na Evropu ze Sovětského Svazu.
A: Jak se Sovětský svaz choval k západním médiím? Odpovídal na dotazy?
Západní média se dlouho setkávala s naprostou hradbou mlčení. Teprve když ji prolomila, tak se postupně, ale velmi neochotně a pomalu dostávalo ven zpravodajství. Bylo však velmi kusé, dávalo prostor pro katastrofické scénáře, spekulace a obavy. No a nakonec se ukázalo, že i ty nejhorší katastrofické scénáře byly oproti tomu, co se tam doopravdy stalo, dost chabé.
Suplovali jsme úřady
A: Jaké informace rádio Svobodná Evropa (RFE) do Československa vysílalo?
Zpravodajství bylo srovnatelné s tím, co hlásili ostatní stanice v Evropě nebo Americe. Ve chvíli, kdy se už ukázalo, že radioaktivní mrak postupuje celou Evropou, začali jsme informovat o rizicích. Protože když jsme poslouchali Československý rozhlas, televizi a četli oficiální noviny, zjistili jsme, že české úřady to naprosto konsekventně zatloukají.
Takže jsme se snažili lidem vysvětlit, že to vůbec není legrace, že to je dost vážná věc a že by se měli chránit sami, že by měli vzít odpovědnost do vlastních rukou, když už ten režim není schopen je ani varovat a zahrává si s jejich zdravím. My jsme v podstatě museli suplovat to, co československá média říkat kvůli propagandě nesměla, aby nenarušila obraz Sovětského svazu jako technologické velmoci.
A: Opravdu tehdy nikdo nevaroval, jaká vážná nebezpečí lidem hrozí?
Občas vyšel v novinách článek, který se tomu věnoval, ale většinou to bylo ve smyslu "ono to není tak hrozné, na Západě je hysterie, ale vůbec se nic neděje". To bylo gros všech článků, které tu tehdy vycházely. My jsem měli zpravodajství mnohem rozšířenější o této události právě proto, že už to nebyla legrace, že šlo o zdraví lidí, my jsem jim museli dát konkrétní informace, jak se vyhnout případnému nebezpečí, a suplovat zdejší média. Minimálně jsem myslela, že by lidé měli alespoň vědět, co riskují, když nevyhodí nasbírané houby nebo rybíz a podobně.
A: Jak lidé v Československu reagovali na zpravodajství, které jste o Černobylu vysílali?
Když na konci 80. let přijížděli čeští turisté do Německa - protože tenkrát už to nebyl takový problém - tak se nám smáli a říkali, že z toho děláme hroznou vědu a že je to úplná blbost. Oni totiž měli takovou teorii, že se radioaktivní mrak Československu vyhnul. Přitom my jsme věděli, že ne, že prošel přes celou Evropu včetně Československa, a také se vědělo, že více postižena budou ta místa, kde zrovna v době, kdy tam byl ten mrak, pršelo. A snažili jsme se to vysvětlit i lidem.
Ale mám ještě jednu zkušenost. Když jsem někdy při pátém výročí výbuchu v Černobylu psala, že to nebezpečí v přírodě stále je, tak mi napsal pan Smotlacha (asi nejznámější český mykolog Miroslav Smotlacha, pozn. red.), že to přece není pravda, že když se ty houby dají na hodinu do vody, tak že se z nich ta radioaktivita vyplaví
A: Máte představu, kolik lidí RFE poslouchalo?
V šestaosmdesátém ještě tolik lidí ne, opravdu masovou poslechovost jsme měli po roce 1988, kdy Gorbačov na Sibiři vypnul rušičky. Svobodná Evropa vysílala na krátkých vlnách a to se ruší ve vrchních vrstvách atmosféry a z dálky, proto byly rušičky na Sibiři. Lidé nás poslouchali hlavně o víkendech na chalupách, kam ty rušičky moc nedosáhly. Proto jsme opakovali nejdůležitější pořady právě o víkendu, kdy byla větší pravděpodobnost, že nás lidé uslyší.
