Před několika dny jsem dělal rozhovor s premiérem Petrem Fialou, který si mimo jiné pochvaloval, jak dobře to dělá on i jeho vláda. I vy mi budete říkat, jak dobře to děláte?
Chápu kritické připomínky k vládě a panu premiérovi, ale já si ho velmi vážím. Má přece úplně jiný styl, než měl Andrej Babiš. Je to důvěryhodný a vzdělaný člověk, který vystupuje především jako mediátor. Zažil jsem ho na řadě koaličních jednání, kde nevystupuje vůbec jako nějaký razantní, tvrdý manažer, ale naopak se snaží hledat dohodu. A nese to ovoce. Tvrdých palic je tam ostatně i bez něj až dost.
Občas je ale dobré bouchnout do stolu, ne?
Často jsme se v koalici hádali například kolem konsolidačního balíčku a on naše rozepře uměl často vyřešit z pozice jakéhosi demokratického manažera. Obávám se, že při dohadování pěti stran by bouchání do stolu nebylo funkční.
Jak jako šéf rozpočtového výboru hodnotíte vládní úspory a reformy? Jsou dostatečné? Ozývá se totiž kritika, že vláda je málo odvážná a příliš chybuje.
Kde byli všichni ti, co kritizují schodek rozpočtu, v době, kdy se rušila superhrubá mzda i daň z převodu nemovitostí a bylo jasné, že deficit rozpočtu bude o 100 až 120 miliard větší? Kde byli, když stát vyplácel všechny možné podpory v době covidu, které znamenaly další zatížení do budoucna? Nebýt zrušení superhrubé mzdy, která byla mimo jiné příčinou vyšší inflace oproti ostatním státům, měli bychom o polovinu méně problémů. Budu první, kdo bude chtít daně snižovat, ale ne na dluh a na úkor budoucích generací.
Dovoluji si připomenout, že s hnutím ANO zrušila superhrubou mzdu i ODS, se kterou nyní sedíte ve vládě.
S kým bychom si teda měli do vlády sednout? Už při schvalování jsem chování státu přirovnal ke zhýralému opilci. Nikdo na světě tehdy daně nesnižoval, a my je snižovali v době, kdy bylo jasné, že stát bude peníze nutně potřebovat na podporu občanů a firem v těžkých časech.
Teď Česko a jeho občany trápí především inflace. Dělá vláda dost pro její snížení?
Jediné, co je možné dělat, je úsporná rozpočtová politika, kterou jsme tady neměli od roku 2018. Od té doby se náklady státu zvýšily o 42 procent, ale příjmy se zvýšily o pouhých 16 procent. Za čtyři roky vygenerujeme stejný dluh, jako jsme vygenerovali za předchozích 30 let.
Každému, kdo má jenom trochu selský rozum, to musí v hlavě cvaknout a musí říct, že to je kritická situace. Kdyby nastala v jakékoliv firmě či domácnosti, tak všichni brzdí a hledají řešení. A tato vláda to řeší, jak dokazuje například konsolidační balíček. Zkrocení inflace je ústřední téma našeho konání. Inflace dusí podnikání, znehodnocuje úspory občanů a je příčinou chabého hospodářského rozvoje.
Mnoho odborníků má opačný názor. Vzpomenu například exministra financí Miroslava Kalouska, který říká, že rozpočtová politika vlády je prachmizerná.
Ano, tato vláda na to nejde tak radikálně jako v minulosti jeho vláda, nezasahujeme například tak zásadně do sociálního systému. Jako bývalý hejtman vím, že jsme se museli s jejich necitlivými zásahy do sociálního systému vyrovnávat ještě dlouho po konci jejich vládnutí. Vždycky kritiky vyzývám k následujícímu: Neříkejte nám, že bychom měli být v šetření tvrdší, ale říkejte, co konkrétně byste udělali vy.
Co říkáte na názory těch, kteří tvrdí, že reforma financí není potřebná, protože naše země vykazuje jedno z nejnižších zadlužení?
Ale dynamika zadlužování je naopak nejhorší v celé Evropské unii. Když jsem se ptal špiček ANO, zda souhlasí s vládou alespoň v tom, že je nezbytné šetřit, tak mi tvrdily, že souhlasí. Ale šetření v jejich podání by prý bylo méně výrazné a rozprostřené na více let.
Na rozdíl od nich tady nejsem jako předseda rozpočtového výboru od toho, abych hladil někoho po srsti a neříkal občanům pravdu. Tato lež o tom, jak není třeba moc šetřit, by nás brzy dohnala. Kdybychom nepřistoupili k úspoře důchodů a konsolidačnímu balíčku, tak bychom na konci volebního období sestavovali rozpočet se schodkem 400 až 450 miliard korun. Je lepší lidem pravdivě říct, že tento problém je neudržitelný a musí se řešit.
Mimochodem, já jsem před časem přišel na vedení STAN a řekl: "Pánové, pokud se nedostaneme v úsporách státu alespoň na 150 miliard, tak v podstatě nemá cenu reformy dělat a popularitu nám to rovněž nepřinese."
Vidíte, sám jste upozorňoval, že je třeba šetřit více. Nemají proto pravdu ti, kteří k tomu vyzývají i premiéra, ministra financí a celou vládu?
Ale vláda sahá k velkým úsporám. Beru kritiku, že by mohla být v šetření ještě tvrdší. I já si přece přeji štíhlejší stát. Ale něco takového nejde udělat z roku na rok. Snažíme se dělat maximum. Vezměte si například ministra práce Mariana Jurečku. Fakticky zachránil zemi tím, jaké změny provedl kolem důchodů. Bez reformy důchodů by pouze deficit důchodového účtu činil asi 150 miliard. Přesto je nesmírně kritizovaný.
Pojďme ještě k politice. Od politiků vašeho hnutí slyším, že si hodně věříte v následujících evropských volbách, které budou v příštím roce. Myslíte, že byste mohli být z pěti stran vládní koalice nejúspěšnější?
Tah s Janem Farským a Danuší Nerudovou jako lídry kandidátky je geniální. Jasně totiž říkáme, co jsme a jakou politiku prosazujeme. Hodně si v těchto volbách věříme.
Budete se patrně snažit oslovit hodně proevropské voliče, kteří berou vážně klimatické změny a volají po tolik propíraném Green Dealu. Je to tak?
Jsme první generace lidí, která zažívá dopady globálního oteplování, a poslední generace, která s tím může něco udělat. Jestli budeme toto zpochybňovat, tak náš příští generace proklejí. Bohužel zažíváme to, co jsme zažívali, když vědci poukazovali na škodlivost cukru, cigaret nebo třeba freonů. A teď se to týká globálního oteplování a Green Dealu.
Zatímco u nás neustále jen debatujeme, svět jde jasným směrem. Stačí se podívat na USA, Čínu a další. I v Číně už zjistili, že můžou mít jakákoliv auta, mobily a další vymoženosti, ale co je jim to platné, když nemají životní prostředí, ve kterém se by se dalo dýchat a žít.
VIDEO: Je férovější lidem říci, jak špatně na tom jsme, než jim lhát, říká šéf rozpočtového výboru Bernard
