ROP Severozápad je dotační program, ze kterého se rozdělovaly evropské peníze pro Ústecký a Karlovarský kraj. Jeho smyslem bylo spravedlivě podpořit podnikatelské projekty s ambicí oživit ekonomiku v obou regionech. Jenže jak policie rozkryla, systém schvalování subvencí měla podle ní v rukou úzká skupina politiků, podnikatelů a úředníků, kteří penězovody nelegálně nastavili svým směrem.
Výsledkem vyšetřování započatého v prosinci 2016 Národní centrálou proti organizovanému zločinu, jež vycházela z poznatků někdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, je obžaloba 27 lidí. Jsou mezi nimi bývalí hejtmané, krajští radní či zákulisní hráči politiky a byznysu obou regionů. Většina z nich byla z ODS, ČSSD a KSČM nebo měla na tyto strany vazby.
Na začátku případu byla podle obžaloby dohoda Alexandra Nováka, Daniela Ježka, Pavla Koudy, Tomáš Hybnera a Petra Vráblíka. Novák s Ježkem byli v první dekádě nultých let klíčovými postavami politicko-podnikatelského prostředí Ústeckého kraje. Kouda byl prvním náměstkem ústecké hejtmanky, obdobně působil v karlovarském regionu Tomáš Hybner. Vráblík sloužil coby ředitel úřadu spravujícího dotace.
Organizovaná zločinecká skupina
"V rozporu se závaznými pravidly se dohodli na umělém nastavení rozdělení dotací, které měly být poskytovány prostřednictvím Regionálního operačního programu Severozápad pro období let 2007-2013 (…), a to tak, aby celkový poměr finančních projektů investovaný v Ústeckém kraji činil 66 % a v Karlovarském kraji 34 %," stojí v obžalobě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Dotace se přitom měly po nezávislém hodnocení projektů přidělovat nezávisle na regionu. Po krajských volbách v roce 2008, z nichž v obou krajích vyšla vítězně ČSSD, měli k nelegální dohodě přistoupit stěžejní politici obou samospráv - ústecká hejtmanka Jana Vaňhová a její náměstek Arno Fišera, karlovarský hejtman Josef Novotný a jeho náměstek Jakub Pánik.
Dohoda později získala písemnou podobu, k níž svůj podpis připojili všichni zmínění politici. Na jejím základě po domluvě s Novákem a Ježkem vytvořili seznam zájmových projektů, za nimiž stáli spřátelení podnikatelé či politici a které měly získat dotaci bez ohledu na pravidla dotačního programu. Aby se plány proměnily ve skutečný zisk, došlo na stěžejní krok.
"Aby zajistili (…) rozdělení finančních prostředků v předem stanovenému poměru, tak uspokojení zištných zájmů spřátelených osob z politicko-podnikatelského prostředí, (…) založili na počátku nejméně Daniel Ježek, Alexandr Novák, Pavel Kouda a Tomáš Hybner organizovanou zločineckou skupinu," stojí v obžalobě. Součástí skupiny se poté stali hejtmani Vaňhová a Novotný se svými náměstky Fišerou a Pánikem.
Všechno pod kontrolou
Skupina prostupovala celým procesem rozdělování dotací. Její cíle pomáhali naplňovat tři ředitelé dotačního úřadu, kteří se ve funkci postupně vystřídali. Do její činnosti se zapojili i hodnotitelé, ti svým posouzením doporučovali projekty usilující o dotace ke schválení. Na konci stál řídicí výbor, jenž o subvencích rozhodoval. Ve výboru zasedali i politici z údajné zločinecké skupiny.
Stěžejní fáze manipulace spočívala v hodnocení projektů. Podle obžaloby se postupovalo jednoduše. Na zasedání hodnotitelů, často s vazbami na regionální ČSSD, ODS a KSČM, dohlíželi během let ředitelé dotačního úřadu Petr Vráblík, Petr Kušnierz a Jiří Červinka. Následně někdejší náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil, sám hodnotitel, rozdal kolegům pokyny, jak mají projekty obodovat.
Mezi hodnotiteli zasedali někdejší předseda ODS v Ústeckém kraji Petr Fiala (nejde o předsedu strany, pozn. aut.), exnáměstek karlovarského hejtmana Jaroslav Borka z KSČM nebo člen vedení ústecké ODS Vladimír Bártl. Projekty bodovali i manažeři. Jedním z nich byl někdejší šéf pobočky ŘSD v Chomutově Renné Komínek z ODS či bývalý ředitel Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Vladimír Macholda.
"Předložené projekty vůbec neprostudovali ani neposoudili, (…), nýbrž pouze vyplnili formuláře k hodnocení podle pokynů, (…), všichni jmenovaní s vědomím toho, že se tímto svým jednáním aktivně účastní protiprávní činnosti organizované zločinecké skupiny a podílejí se na naplňovaní jejich cílů," píše autor obžaloby Tomáš Minx z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Novákovy peníze prázdné schránce, přišla dotace
Tímto způsobem podle Minxe proběhlo v letech 2008 až 2011 jedenáct zasedání hodnoticích komisí, na které navazovalo jednání řídicího výboru. Komise doporučovala, výbor schvaloval. Zmanipulovaným systémem mělo projít 530 projektů za 14 miliard korun, z nichž 12,8 miliardy pokryly subvence z Evropské unie. Zbytek pocházel ze státní kasy a rozpočtu obou krajských samospráv.
Zájmovými projekty údajné zločinecké skupiny byly zpravidla hotely, penziony, wellness centra či cyklostezky. Jedním z typických příkladů byl Hotel 99 v Chomutově. Zájem na něm měl jeden z lídrů skupiny Alexandr Novák. V červnu 2008 poslal firmě, jež byla prázdnou schránkou, 40 milionů korun. V dotačním řízení tím měla prokázat, že je pro projekt výstavby hotelu solventní. Záměr získal podporu ve výši 57,9 milionu.
"Uvedenou částku (od Nováka, pozn. aut.) však společnost (…) nijak pro financování projektu nepoužila a dne 24. 11. 2008 ji před samotným zahájením realizace projektu po vystavení potřebného potvrzení bankovním převodem vrátila zpět na bankovní účet Alexandra Nováka," popisuje obžaloba. Hotel za evropské peníze postavila pro uvedenou společnost firma EDS, kterou vlastnil Novák s Ježkem. Kruh se uzavřel.
Pravidelná slyšení u Nováka a Ježka
Výsadní postavení Nováka s Ježkem v údajné zločinecké skupině, jež fungovala na principu nadřízenosti a podřízenosti, podle obžaloby dokládá třeba zasedání hodnoticí komise z 23. listopadu 2010. Po obodování projektů usilujících o dotace vyšlo najevo, že navzdory příznivému hodnocení všech zájmových záměrů skupiny zbylo ještě 20 milionů korun.
Tehdejší ředitel dotačního úřadu Petr Kušnierz obratem volal Novákovi s Ježkem, jak se má s těmito penězi naložit. Návrh svého předchůdce ve funkci a tehdejšího zástupce Petra Vráblíka přidělit je projektu na obnovu hradu Libá odmítl s tím, že takové rozhodnutí náleží jen podnikatelům. Když se jim nedovolal, vedoucí jednoho z odborů dotačního úřadu, později i jeho ředitel, Jiří Červinka ho odvezl do sídla jejich firmy.
Politici, podnikatelé a úředníci
K soudu v kauze ROP Severozápad míří 27 bývalých politiků, podnikatelů a úředníků. V průběhu vyšetřování kromě Petra Kušnierze všichni vinu odmítli. Jsou to:
- Petr Kušnierz, bývalý ředitel dotačního úřadu Severozápad
- Daniel Ježek, podnikatel (dříve ODS)
- Alexandr Novák, podnikatel, bývalý senátor (dříve ODS)
- Jana Vaňhová, bývalá hejtmanka Ústeckého kraje (dříve ČSSD)
- Jiří Šulc, bývalý hejtman Ústeckého kraje (ODS)
- Pavel Kouda, bývalý první náměstek ústecké hejtmanky (dříve ČSSD)
- Arno Fišera, bývalý náměstek ústecké hejtmanky (ČSSD)
- Petr Fiala, bývalý předseda ODS v Ústeckém kraji a někdejší krajský zastupitel (nejedná se o současného předsedu ODS)
- Josef Novotný, bývalý hejtman Karlovarského kraje (dříve ČSSD)
- Jakub Pánik, bývalý první náměstek hejtmana Karlovarského kraje (dříve ČSSD)
- Petr Navrátil, bývalý náměstek hejtmana Karlovarského kraje (dříve ČSSD)
- Tomáš Hybner, bývalý náměstek primátorky Karlových Varů a někdejší krajský zastupitel (dříve ČSSD)
- Miloslav Čermák, bývalý náměstek hejtmana Karlovarského kraje (dříve ČSSD)
- Jaroslav Borka, bývalý poslanec a někdejší zastupitel Karlovarského kraje (KSČM)
- Petr Vráblík, bývalý ředitel dotačního úřadu Severozápad
- Jiří Červinka, bývalý pověřený ředitel dotačního úřadu Severozápad
- dále: Renné Komínek (bývalý manažer ŘSD, člen ODS, hodnotitel projektů), Petr Horký (člen ČSSD, hodnotitel projektů), Zdislav Mazur (hodnotitel projektů), Kamil Řezníček (člen ODS, hodnotitel projektů), Vladimír Bártl (bývalý primátor Mostu, člen ODS, hodnotitel projektů), Zdeněk Sysel (hodnotitel projektů), Vladimír Macholda (bývalý manažer Správy a údržby silnic Ústeckého kraje, hodnotitel projektů), Otakar Skala (člen ODS, hodnotitel projektů), Petr Kuliš (člen ČSSD, hodnotitel projektů), Zdeněk Šnaider (hodnotitel projektů), Aleš Dostál (advokát, člen ODS)
"Oběma vysvětlil situaci se zbylými 20 miliony korun, ukázal seznam hodnocených projektů a dotázal se jich, který z dalších projektů má dodatečně postoupit na místo, které mu zaručí přidělení oněch 20 milionů. Alexandr Novák se souhlasem Daniela Ježka rozhodl, že takovým projektem bude Penzion u Karla IV.," stojí v obžalobě. Kušnierz se vrátil na zasedání komise, kde se hodnocení upravilo podle příkazů.
Novák s Ježkem měli dotační úřad pod kontrolou obrazně i doslova. Sídlil v budově, jež patřila jejich firmě. Ředitelé úřadu jim podle obžaloby reportovali plnění jejich pokynů. "Takto činili povinně zejména na středečních 'slyšeních' v pátém patře, kde byla umístěna administrativní část společnosti (…) včetně recepce a zasedací místnosti vybavené rušičkou možného odposlechu," píše žalobce Minx.
Skupinu rozkryl ředitel úřadu
Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se dostal na stopu skupiny v druhé půli roku 2015. Předcházela tomu návštěva policisty o necelé dva roky dříve u Petra Kušnierze, který v tu dobu seděl ve vězení. Skončil tam za korupci při dílčích projektech podpořených z dotací programu Severozápad. Dohromady si odseděl více než pět let.
Napoprvé Kušnierz spolupráci odmítl. Podle obžaloby ho za to Novák a Ježek odměnili částkou 750 tisíc korun, jimiž měl zaplatit soudem určený peněžitý trest. Peníze zprostředkoval jeho advokát Aleš Dostál. Sám Dostál je také obžalovaný. O předání peněz zfalšoval záznam v advokátním spisu a peníze předal v hotovosti. Podle zákona se však takto vysoké transakce musí provádět bezhotovostně.
Kušnierz však ve vězení nakonec dospěl k závěru, že Ježek s Novákem se o jeho osud nezajímají dostatečně. V srpnu 2015 proto ukončil s Dostálem, který měl k Ježkovi s Novákem blízko, spolupráci. "Následně sepsal několik písemných vyjádření, ve kterých popisoval trestnou činnost předmětné organizované zločinecké skupiny," zachycuje stěžejní moment vyšetřování obžaloba.
Státním zástupcem popsaný systém údajně zmanipulovaných dotací se vzepřel řadě příslušných předpisů. Porušily se dvě evropské směrnice, programový dokument pro dotační program Severozápad, operační manuál programu nebo etický kodex. Řada hodnotitelů zase nerespektovala příručku, když bodovali projekty žadatele o subvenci, na který měli vazbu.
40 tisíc stran spisu, přes 700 stran obžaloby
Pohledem trestního práva došlo dle obžaloby k poškození finančních zájmů EU, zjednání výhody při veřejné zakázce, účasti na organizované zločinecké skupině, zneužití pravomoci úřední osoby, podplacení či zpronevěře. Z nejvážnějších zločinů se budou u soudu zodpovídat přímí členové údajné skupiny - Alexandr Novák, Daniel Ježek, Pavel Kouda, Petr Vráblík, Tomáš Hybner, Jana Vaňhová, Arno Fišera, Josef Novotný a Jakub Pánik.
"Hlavní líčení již byla nařízena na září, říjen, listopad a prosinec 2021," řekla Aktuálně.cz Veronika Suchoňová, mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem, jenž bude případ projednávat. Zatím se počítá s 27 jednacími dny. Proces odstartuje 7. září. "Hlavní líčení jsou z důvodu většího množství účastníků řízení nařízena do velké jednací síně Okresního soudu v Litoměřicích," dodala.
Kauza je rozsahem, počtem pachatelů a způsobenou škodou unikátní. Část obžaloby, jež delikty popisuje, čítá 135 stran. Včetně odůvodnění má přes 700 stran. Skutků zachytila 20, spis tvoří 40 tisíc stran. Obžaloba navrhuje vyslechnout přes 40 svědků, mezi nimi je třeba expert na dotační programy Leo Steiner, senátor a někdejší ministerský auditor Lukáš Wagenknecht či expředseda ČSSD v Ústeckém kraji Petr Benda.
Dalších více než 50 svědectví má zaznít přečtením výpovědí svědků z vyšetřování, při kterém podali vysvětlení třeba později zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera, někdejší karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová nebo bývalý dlouholetý šéf Krajského úřadu v Ústí nad Labem Milan Zemaník. Jako důkazy mají posloužit zajištěná dokumentace k projektům, odposlechy či řada znaleckých posudků.
