Praha - Mentální postižení neměli, přesunout je do praktické školy bylo přesto snadné. Učitelům stačil jediný argument: rodiče jsou původem ze Slovenska, takže děti neumí dost česky.
"Neměli jsme na vybranou," vzpomíná matka sedmi sourozenců Margita. Nebyla sama. Podobně jako oni skončily tisíce dalších Romů. Podle posledních průzkumů Nadace Open Society Fund se v praktických školách stále pohybuje na 14 tisíc romských dětí. "Skutečnou mentální retardaci má přitom jenom asi procento až dvě z nich," říká Filip Rameš z nadace.
Pokud by se dětem učitelé věnovali, nebo se jim přiřadil zvláštní asistent, výuku by podle Rameše bez problémů zvládly.
Asistenti? Jenom pro zdravotně postižené
Jenomže to doposud nebylo možné.
Peníze na asistenta či jiná podpůrná opatření dostaly jen ty školy, které se ujaly dětí se zdravotním postižením. "Na žáky, u kterých konkrétní diagnóza doložit nešla a které tím pádem nebylo možné zařadit do určité škatulky, se čerpat prostředky nemohly," potvrzuje ředitel Základní školy Poběžovice Vladimír Foist. Přestože děti problémy měly.
Školy, které se o to přesto pokusily, podle něj balancovaly na hraně zákona.
"Dopadalo to tak, že všichni na škole cítili, že se rodina dostala do obtížné situace a dítě by potřebovalo podporu, boj o ni ale byl ošidný. Dostávali jsme se do různých rizikových situací," popisuje ředitel, na jehož škole už je nyní kolem 40 procent dětí zapojeno do systému individuální péče. To znamená, že využívají služeb poradenského pracoviště či speciální asistentky.
Konec nálepkám
Nyní by ale měla přijít změna. Ministerstvo školství připravilo novelu školského zákona, která nálepkování žáků zdravotní diagnózou zruší. Školy by měly dostat peníze i na žáky s méně viditelnými problémy – například na romské děti bez patřičné předškolní průpravy.
Prostředky budou navíc čerpat všechny školy – běžné, praktické i speciální.
"Doposud to bylo tak, že měly na zvýšený normativ nárok jen praktické a speciální školy. Zatímco normální škola dostala na žáka něco kolem pětadvaceti tisíc, v praktické to byl zhruba dvojnásobek a ve speciální dokonce trojnásobek," popisuje Filip Rameš z Open Society Fund. Obyčejné školy tak podle něj neměly motivaci děti se zdravotním či sociálním znevýhodněním přijímat.
Konec diskriminace
Ředitelé škol proto novelu, která by měla začít platit v lednu příštího roku, vítají.
"Je to krok správným směrem. Školám, které se vydávají cestou podpory, to výrazně zjednoduší administrativu, získávání finančních prostředků bude snazší. Ale hlavně: pomůže to dětem, které byly doposud na hranici – potíže sice měly, ale konkrétní diagnózu ne," pochválil změnu školského zákona, která už se připravuje několik let, ředitel Základní školy Poběžovice Vladimír Foist.
Podle Lenky Felcmanové z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání navíc zmizí důvody, proč je Česko léta kritizováno celou řadou mezinárodních institucí kvůli diskriminaci žáků.
"Nová pravidla umožní zajistit zvýšenou podporu opravdu každému dítěti, které ji z objektivních důvodů potřebuje," řekla Felcmanová.
Peníze podle váhy postižení
Nová úprava má stanovit celkem pět stupňů podpory žáků – od individuálního přístupu k dítěti během obyčejné vyučovací hodiny až po zařazení do speciální školy.
Každý stupeň bude současně finančně ohodnocen - čím těžší postižení bude žáka trápit, tím více peněz na něj škola dostane.
Podle propočtů Open Society Fund bude na speciální potřeby školáků nově potřeba kolem 300 milionů korun.
"Použijeme stávající finanční prostředky, které se ale budou rozdělovat jinak," přiblížila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Doplnila, že odlišný přesun peněz souvisí s reformou financování školství.
