Stát neví, kolik má žáků-Romů, ale posílá stamiliony

Sandra Štefaniková Sandra Štefaniková
2. 10. 2013 16:45
Ministerstvo školství letos vydá na programy pomoci znevýhodněným dětem 198 milionů korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Stát se v těchto dnech snaží dopočítat, kolik romských dětí končí ve speciálních školách. Hájí se snahou pomoci jim, což není možné, pokud přesně neví, kolik jich takto vzdělává. Na druhou stranu však už teď na pomoc znevýhodněným žákům posílá stamiliony ročně.

Deník Aktuálně.cz se snažil zjistit, kolik státem řízené úřady na integraci romských dětí pravidelně vynakládají. Tedy bez toho, aby měly v rukou přesná čísla. Přičemž jen z ministerstva školství letos jde na programy pomoci znevýhodněným dětem 198 milionů korun.

Při podrobnějším pohledu lze dohledat, že z této částky tvoří podpora integrace sociálně znevýhodněných, kde nezanedbatelnou část tvoří děti romské, přibližně 57 procent. Zbytek jde na pomoc například zdravotně postiženým dětem, aby mohly chodit do běžné základní školy; zejména na financování pedagogických asistentů.

Sčítání za statisíce

Sčítání romských žáků na speciálních školách minulý týden nařídila Česká školní inspekce. Odkazuje se na Akční plán ministerstva školství z roku 2012, který byl reakcí na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. V něm se konstatuje, že v České republice končí romské děti ve speciálních školách častěji než děti neromských rodičů. Soud upozornil, že taková praxe je segregační a omezuje šance romských žáků na rovné příležitosti.

Samotný Akční plán dosud stál ministerstvo školství dva miliony korun. Peníze putovaly na program "vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji".

Na další aktivity v rámci Akčního plánu, kam patří i samotné sčítání romských žáků, plánuje ministerstvo školství letos uvolnit statisíce korun.

"Jedná se o finanční prostředky z rozvojových programů, ze státních prostředků (kapitola MŠMT) a z prostředků kofinancovaných z Evropského sociálního fondu," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman. "Zprávu k naplnění opatření plánu bude podávat Česká republika Výboru ministrů Rady Evropy v průběhu listopadu 2013."

Sčítalo se již dříve

Otázkou je, zda je sčítání skutečně nezbytné.

Například ve školním roce 2011/2012 provedl ochránce lidských práv vlastní výzkum o etnickém složení žáků na 67 náhodně vybraných speciálních školách. Ombudsman přitom pro určení, koho lze za Roma považovat, převzal definici z roku 2006. Stanovila ji firma Gabal Analyses and Consulting.

"Toto vymezení pojmu 'Rom' může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady," píše se v analýze Gabal Analyses and Consulting.

V obsáhlé závěrečné zprávě ombudsman komentoval právní rozměr sčítání romských dětí i určení, kdo se za Roma považuje. Antidiskriminační zákon totiž podle zprávy ombudsmana opravňuje vyžadovat od ředitelů škol a dalších zaměstnanců podání vysvětlení, předložení spisů a jiných potřebných úkonů. K takovým úkonům potom podle ombudsmana není třeba vyjádření rodičů žáků ani žáků samotných.

Výsledky šetření, které prováděli pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv a třídní učitelé, ukázaly, že podíl romských žáků na bývalých zvláštních školách je 32-35%. Přitom oficiální odhady počtu Romů žijících trvale na území ČR uvádí číslo 150 tisíc - 300 tisíc. To znamená, že poměr romských žáků na praktických školách by podle ombudsmana měl být 1,4 až 2,8 procenta.

Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové tato čísla ukazují, že v Česku "je neúměrně vysoký počet romských dětí, které dostávají méně kvalitní vzdělání, protože jsou diagnostikovány jako lehce mentálně postižené".

"Ze statistických údajů vyplývá, že podíl lidí s lehčím mentálním postižením je ve společnosti méně než 3 procenta. Je proto naprosto nesmyslné, aby v případě romské národnosti bylo toto číslo desetkrát vyšší," dodala Šimůnková.

Stamiliony stejně nestačí

Pokud jde o peníze, které dnes stát školám na pomoc znevýhodněným dětem posílá, podle zástupců oslovených škol jsou stamiliony nedostatečné. Dotace ministerstva školství nepokryjí všechny výdaje, které integrace znevýhodněných žáků přináší.

Například ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová spoléhá na podporu obce a peníze z evropských dotačních programů. Podobně při získávání peněz postupuje i ředitel školy v západočeských Poběžovicích Vladimír Foist. "Nikdy nevíme, jak to bude vypadat za půl roku, jestli se nám podaří udržet počet asistentů na základě rozpočtu, jestli udržíme školního psychologa," říká.

Podle Foista nemají obce na podporu inkluzivních škol peníze a sponzoring - vzhledem k charakteru regionu - není možný. Peníze proto hledá, kde se dá. "V případě asistentů máme peníze z krajského úřadu na podporu inkluzivního vzdělávání a od ministerstva školství. Školní psycholog funguje v rámci projektu," dodal.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
před 11 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Ruský parlament ratifikoval prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Koruna zpevnila pod 26 Kč/EUR, silnější byla naposled před covidem

Česká měna dnes dopoledne posílila pod 26 Kč/EUR, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu. Vyplývá to z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Podle Vlka se do povědomí investorů postupně dostává předpoklad, že koruna se letos může stát jednou z mála měn, u níž poroste úročení. "Naposledy na možnost zvýšení sazeb upozornil v rozhovoru guvernér Rusnok," doplnil.

Česká měna končila proti euru loňský rok kolem úrovně 26,20 Kč/EUR, oslabila během něj vlivem epidemie koronaviru zhruba o tři procenta. Od počátku letoška ale postupně posiluje.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Policie vyšetřuje muže, který hrozil přejetím lidí, pokud se neotevřou restaurace

Kriminalisté navrhli obžalovat dvaašedesátiletého muže z vyhrožování teroristickým trestným činem. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obviněný muž podle policie vyhrožoval na Facebooku, že pokud se neotevřou restaurace a bary, vjede kamionem do lidí podobně jako masová vražedkyně Olga Hepnarová.

"Tato osoba koncem října 2020 umístila pod smyšleným profilem na sociální síť Facebook v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem výhružku všem policistům a členovi vlády," popsal mluvčí aktuální kauzu.

Ibehej doplnil, že policie muže stíhá na svobodě. Za jeho skutek mu hrozí pět až 15 let vězení. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

V Brazílii sílí kritika prezidenta Bolsonara kvůli jeho postoji k pandemii

Do brazilského parlamentu v úterý dorazil další návrh požadující zahájení procesu odvolání prezidenta Jaira Bolsonara kvůli jeho lehkovážnému přístupu k pandemii covidu-19, celkem jich už parlament dostal na šest desítek. Podle deníku El País sílí i demonstrace proti Bolsonarovi a do ulic vychází už i řada jeho někdejších příznivců. Zatím ale podle místních médií není velmi pravděpodobné, že by brazilský parlament o sesazení hlavy státu začal jednat.

"Ovšem bylo by chybou se domnívat, že podpora skupiny ´centrao´ je dostatečnou ochranou před veřejným míněním," napsal komentář deníku Folha de S.Paulo s odkazem na skupinu politických stran, které podle něj nemají jasně definovaný program a podporují vládu za benefity pro sebe.

Sílící kritiku hlavy státu v posledních týdnech vyvolává podle deníku El País kolaps nemocnic ve městě Manausu, pomalý rozjezd očkování proti covidu-19 i ukončení vyplácení přímých kompenzací za protikoronavirová opatření.

Brazílie dosud zaznamenala na 8,93 milionu nákaz, z toho téměř 62 tisíc za poslední den, a skoro 220 tisíc úmrtí s covidem-19. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy