Stát neví, kolik má žáků-Romů, ale posílá stamiliony

Sandra Štefaniková Sandra Štefaniková
2. 10. 2013 16:45
Ministerstvo školství letos vydá na programy pomoci znevýhodněným dětem 198 milionů korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Sandra Štefaniková

Praha - Stát se v těchto dnech snaží dopočítat, kolik romských dětí končí ve speciálních školách. Hájí se snahou pomoci jim, což není možné, pokud přesně neví, kolik jich takto vzdělává. Na druhou stranu však už teď na pomoc znevýhodněným žákům posílá stamiliony ročně.

Deník Aktuálně.cz se snažil zjistit, kolik státem řízené úřady na integraci romských dětí pravidelně vynakládají. Tedy bez toho, aby měly v rukou přesná čísla. Přičemž jen z ministerstva školství letos jde na programy pomoci znevýhodněným dětem 198 milionů korun.

Při podrobnějším pohledu lze dohledat, že z této částky tvoří podpora integrace sociálně znevýhodněných, kde nezanedbatelnou část tvoří děti romské, přibližně 57 procent. Zbytek jde na pomoc například zdravotně postiženým dětem, aby mohly chodit do běžné základní školy; zejména na financování pedagogických asistentů.

Sčítání za statisíce

Sčítání romských žáků na speciálních školách minulý týden nařídila Česká školní inspekce. Odkazuje se na Akční plán ministerstva školství z roku 2012, který byl reakcí na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. V něm se konstatuje, že v České republice končí romské děti ve speciálních školách častěji než děti neromských rodičů. Soud upozornil, že taková praxe je segregační a omezuje šance romských žáků na rovné příležitosti.

Samotný Akční plán dosud stál ministerstvo školství dva miliony korun. Peníze putovaly na program "vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji".

Na další aktivity v rámci Akčního plánu, kam patří i samotné sčítání romských žáků, plánuje ministerstvo školství letos uvolnit statisíce korun.

"Jedná se o finanční prostředky z rozvojových programů, ze státních prostředků (kapitola MŠMT) a z prostředků kofinancovaných z Evropského sociálního fondu," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman. "Zprávu k naplnění opatření plánu bude podávat Česká republika Výboru ministrů Rady Evropy v průběhu listopadu 2013."

Sčítalo se již dříve

Otázkou je, zda je sčítání skutečně nezbytné.

Například ve školním roce 2011/2012 provedl ochránce lidských práv vlastní výzkum o etnickém složení žáků na 67 náhodně vybraných speciálních školách. Ombudsman přitom pro určení, koho lze za Roma považovat, převzal definici z roku 2006. Stanovila ji firma Gabal Analyses and Consulting.

"Toto vymezení pojmu 'Rom' může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady," píše se v analýze Gabal Analyses and Consulting.

V obsáhlé závěrečné zprávě ombudsman komentoval právní rozměr sčítání romských dětí i určení, kdo se za Roma považuje. Antidiskriminační zákon totiž podle zprávy ombudsmana opravňuje vyžadovat od ředitelů škol a dalších zaměstnanců podání vysvětlení, předložení spisů a jiných potřebných úkonů. K takovým úkonům potom podle ombudsmana není třeba vyjádření rodičů žáků ani žáků samotných.

Výsledky šetření, které prováděli pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv a třídní učitelé, ukázaly, že podíl romských žáků na bývalých zvláštních školách je 32-35%. Přitom oficiální odhady počtu Romů žijících trvale na území ČR uvádí číslo 150 tisíc - 300 tisíc. To znamená, že poměr romských žáků na praktických školách by podle ombudsmana měl být 1,4 až 2,8 procenta.

Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové tato čísla ukazují, že v Česku "je neúměrně vysoký počet romských dětí, které dostávají méně kvalitní vzdělání, protože jsou diagnostikovány jako lehce mentálně postižené".

"Ze statistických údajů vyplývá, že podíl lidí s lehčím mentálním postižením je ve společnosti méně než 3 procenta. Je proto naprosto nesmyslné, aby v případě romské národnosti bylo toto číslo desetkrát vyšší," dodala Šimůnková.

Stamiliony stejně nestačí

Pokud jde o peníze, které dnes stát školám na pomoc znevýhodněným dětem posílá, podle zástupců oslovených škol jsou stamiliony nedostatečné. Dotace ministerstva školství nepokryjí všechny výdaje, které integrace znevýhodněných žáků přináší.

Například ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová spoléhá na podporu obce a peníze z evropských dotačních programů. Podobně při získávání peněz postupuje i ředitel školy v západočeských Poběžovicích Vladimír Foist. "Nikdy nevíme, jak to bude vypadat za půl roku, jestli se nám podaří udržet počet asistentů na základě rozpočtu, jestli udržíme školního psychologa," říká.

Podle Foista nemají obce na podporu inkluzivních škol peníze a sponzoring - vzhledem k charakteru regionu - není možný. Peníze proto hledá, kde se dá. "V případě asistentů máme peníze z krajského úřadu na podporu inkluzivního vzdělávání a od ministerstva školství. Školní psycholog funguje v rámci projektu," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy