reklama
 
 

Studie: Ghett v ČR přibývá, většinu v nich tvoří Romové

27. 11. 2013 10:50
Vyplývá to z vládní zprávy o stavu romské menšiny v roce 2012.

Praha - Život romské menšiny je v porovnání s ostatními obyvateli takřka ve všech oblastech horší. Romové mají špatné postavení v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, zdraví, bydlení i bezpečnosti. Vyplývá to z vládní zprávy o stavu romské menšiny v roce 2012, kterou ve středu projednávala vláda.

Zpráva také potvrzuje, o čem mluví řada neziskových organizací i médií již delší dobu. V České republice totiž v posledních letech dramaticky narostl počet sociálně vyloučených lokalit.

Zatímco v roce 2006 bylo identifikováno 330 vyloučených lokalit ve 167 obcích, v roce 2012 se podle odhadů jejich počet zvýšil nejméně na 400.

"Zejména ubytovny nasávají lidi, kteří by nemuseli být sociálně vyloučení. Je zde souvislost se stagnací ekonomiky. Zároveň se zhoršila pozice Romů na trhu s bydlením, mají totiž větší problém najít si běžné ubytování. V kombinaci s dávkami na bydlení to potom umožnilo byznys s chudobou na ubytovnách," komentuje situaci Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování.

Situace se liší případ od případu, kdy vyloučené lokality vznikají nejčastěji v menších obcích. Například v Karlovarském kraji se jejich počet během šesti let zvýšil víc než dvojnásobně, z 13 na 31. Obdobná situace je i v Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji.

Ve vyloučených lokalitách časem dochází ke koncentraci problémů, jako je vysoká míra nezaměstnanosti, špatné zdravotní a hygienické podmínky nebo kriminalita. "K těm nejpalčivějším patří také vysoká míra mezigenerační zadluženosti, která je pro většinu rodin neřešitelná," popisuje jeden z problémů Šimáček.

Zhruba 80 procent obyvatel vyloučených lokalit tvoří přitom Romové, kteří ve stále větší míře nedosáhnou na běžné formy bydlení. V posledních letech byl totiž zaznamenán výrazný propad v přístupu k nájemnímu bydlení poskytovanému ať již obcí, nebo soukromými pronajímateli. Takřka nedostupnou formou je bydlení v bytě v osobním či družstevním vlastnictví.

Hlavní překážkou je především finanční nedostupnost a předsudky. Podle zprávy chybí na národní úrovni organizace, která by se diskriminací systematicky zabývala.

Financování Romské integrity v letech 2008 - 2012

formou dotací
2008 2009 2010 2011 2012
MŠMT 25 519 400,- 55 147 700,- 17 149 400,- 21 733 000,- 23 642 672,-
MK 20 525 760,- 43 287 524,- 17 364 935- 19 937 350,- 16 281 305,-
MPSV 0 0 0 0 0
MV 0 0 0 0 0
VPS 0 0 0 0 0
MMR 0 1 704 000,- 2 894 642,- 1 403 405,- 869 000,-
ÚV ČR 71 648 530,- 55 244 054,- 49 302 221,- 41 955 523,- 35 674 328,-
Celkem 117 693. 90,- 155 383 278,- 86 711 198,- 85 029 278,- 76 467 305,-

Zdroj: Vláda.cz

Navíc bytová politika obcí je často nastavena tak, že s Romy se nepočítá jako s potenciálními nájemníky obecních bytů. Romové jsou tak často závislí na bydlení na ubytovnách, které je často spojeno s vysokými poplatky za bydlení, přestože jeho kvalita je nevalná.

Řešení problému navíc není snadné. "Je třeba, aby existoval nějaký nepřekročitelný standard, síť sociálních služeb prevence. Ta bude vždy k dispozici lidem, kteří hledají bydlení. Také je zapotřebí, aby začal fungovat systém sociálního bydlení, který má zajišťovat stát ve spolupráci s obcemi, případně se mohou zapojit i soukromí podnikatelé," řekl Šimáček. 

V porovnání s ostatními obyvateli trpí Romové žijící na území vyloučených lokalit také horším zdravotním stavem. Podle Agentury EU pro základní práva (FRA) se na něm podepisuje i vícenásobná diskriminace v přístupu ke zdravotní péči, například jazyková bariéra, nedostatek informací, kulturní překážky nebo pracovní a životní podmínky.

Špatné vzdělání rovná se žádné zaměstnání

V oblasti vzdělání stále velký počet romských žáků končí na bývalých zvláštních školách. Podle veřejného ochránce práv 32 procent ze všech žáků těchto škol tvoří romské děti.

Podíl romských žáků v bývalých zvláštních školách

Kraj Celkem žáků Počet přítomných žáků Počet romských žáků Z toho dívek Podíl romských žáků
hl. město Praha 445 301 65 27% 22%
Jihočeský 304 236 83 46% 35%
Jihomoravský 538 401 96 38% 24%
Karlovarský 112 73 27 39% 37%
Kraj Vysočina 265 179 53,5 55% 30%
Královehradecký 186 119 50,5 63% 42%

Zdroj: Aktuálně.cz

"Je třeba změnit financování regionálního školství, které výrazně zvýhodňuje základní školy praktické, co se týče financí na jednoho žáka. Díky tomu tyto školy nasávají, koho mohou, i když to není třeba. Často se to potom týká romských dětí," okomentoval vysoká čísla Šimáček.

Podle něho ale došlo za poslední rok v tomto směru k určitému pokroku. "V roce 2013 byly sepsány návrhy vyhlášek, které mohou situaci skokově zlepšit. Měly by totiž zamezit přímému zařazování dětí ze sociálně vyloučených lokalit do praktických škol," dodal Šimáček.  

Zpráva upozorňuje, že problematické je i předškolní vzdělání. Pouze 28 procent romských dětí totiž navštěvuji mateřské školy. Částečným řešením, které ovšem podle zprávy nemůže předškolní výchovu v mateřských školách nahradit, je zakládání přípravných tříd. Jejich počet dlouhodobě roste, v roce 2012 jich vzniklo 244, rok předtím 218.

Právě nedostatečné předškolní vzdělání má přitom na svědomí špatnou připravenost romských dětí na povinnou školní docházku a vede k jejímu odsouvání či zařazení romských dětí do vzdělávacích programů s lehkým mentálním postižením. Mnozí z nich potom vzdělání ukončují předčasně a nepokračují ve studiu na střední škole (odhadem 15 procent), případně přechází do učňovských oborů (58 procent).

Důsledkem špatného vzdělání je horší postavení na trhu práce. Šance na získání pracovního místa byla v roce 2012 nižší především vinou hospodářského zpomalení a celkové vyšší míry nezaměstnanosti. Ta byla u Romů 36 procent.

Alarmující je podle zprávy situace romské mládeže ve věku mezi 15 a 26 lety, která čelí 61procentní nezaměstnanosti. Navíc 77 procent z nich nemělo nikdy žádnou pracovní zkušenost.

"Nezaměstnanost má opět mezigenerační rozměr. V 90. letech byli mladí Romové zvyklí vídat své rodiče chodit do práce. Současná mladá generace je ale často v situaci, kdy jejich rodiče nemohou najít práci, přestože se snaží. Motivace dospívajících k hledání práce je tím tak snížena," řekl Šimáček.

Podle Šimáčka je ale řešení problému zdánlivě banální. "Musí se dařit dostat romské děti do předškolní přípravy, aby zvládaly školní docházku. Základní školy potom musí pamatovat na potřeby všech dětí a musí být schopné je připravovat na přestup na střední školy. V tomto směru by mohly důležitou roli sehrát i úřady práce, které budou schopny školám poradit," dodal.

Nesnášenlivost vzrůstá

Výzkumy veřejného mínění také zaznamenaly, že v Česku dochází ke zvýšení podílu osob s negativním postojem vůči Romům, přibližně u tří čtvrtin obyvatel ČR. To je nejvíc od roku 1994, kdy byl průzkum zahájen. Navíc 85 procent lidí má pocit, že práva Romů nevyžadují větší pozornost.

Podle zprávy se na negativním obrazu romské menšiny do značné míry podílejí média. Více než polovina z 6252 analyzovaných zpráv o Romech byla spojena s kriminalitou.   

autor: Sandra Štefaniková | 27. 11. 2013 10:50

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama