Romové ve školách: Minimum předškoláků zná 10 písmen abecedy

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce.