V moderně vypadající radnici se zachovalou béžovou omítkou a plastovými okny je starostova kancelář ve druhém poschodí. Kromě dvou stolů, několika židlí a zaplněných polic, které zabírají celou jednu stranu místnosti, tu moc prostoru není. Na zemi leží podél zdí šanony s dokumenty, které se už jinam nevejdou.
U oken visí diplomy, kterými se může obec chlubit. Třeba za nominaci místní hrušně do soutěže Strom roku nebo za rekord v počtu hasičů na metr čtvereční. Na takhle malý prostor se jich v obci vešlo 19 a vydrželi tam 29 sekund.
Státní vyznamenání, které před pár dny dostal starosta Emil Dračka, tu ale vystavené není. Zavřené v krabičce leží v regálu, vedle čtyř keramických kasiček v podobě Bible kralické. "Nechci tu vystavovat své věci, jen úspěchy obce," říká sedmašedesátiletý starosta v černém svetru.
Medaili Za zásluhy mu prezident Zeman udělil za to, že ztrojnásobil majetek obce a intenzivně pracuje na jejím zvelebování. "Snažíme se jít po dotacích a rozumně hospodaříme," vysvětluje starosta, jak se mu podařilo od roku 1998 zvednout rozpočet z šesti na více než 18 milionů korun ročně.
Obci pomáhá i zaměstnávání vězňů z nedaleké věznice v Rapoticích, které Dračka využívá už řadu let. Se zimní údržbou, péčí o zeleň nebo s prací v obecních lesích tu pomáhají například lidé odsouzení za neplacení alimentů, řidič kamionu, který způsobil dopravní nehodu, nebo jaderný fyzik potrestaný za zneužití informací v obchodním styku.
Proč z více než šesti tisíc starostů v Česku dostal vyznamenání zrovna on, Dračka neví. "Rád bych se dopídil, kdo k tomu podal návrh. Abych ho mohl zastřelit," říká s úsměvem. "To mi byl čert dlužný, abych se zbytečně zviditelňoval," dodává. Udělení medaile neobjasnil ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který na otázku redakce neodpověděl.
Dračka reprezentuje Stranu práv občanů Zemanovci, kterou v roce 2009 založil nynější prezident. Je jejím jediným starostou. V roce 2014 měla strana dokonce zástupce v Senátu, bývalého komunistu Františka Čubu, někdejšího předsedu JZD Slušovice z normalizačního Československa. I ten obdržel v roce 2013 od Zemana státní vyznamenání za zásluhy.
Straně se nyní nedaří ani v komunální politice. V letošních říjnových volbách získala jen deset zastupitelů, z toho pět v Kralicích. Jeden získal v Osvětimanech šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Dračka navíc před pěti lety pomáhal Zemanovi se sběrem podpisů nutných pro jeho opětovnou kandidaturu.
"Kdybych měl dostat medaili za shánění podpisů, nedostal bych ani krabičku. Sehnal jsem jich asi stovku a kdo ví jestli," odmítá starosta, že by ho Zeman ocenil za někdejší podporu prezidentské kandidatury. Mluví o tom, že se s prezidentem zná. Stejně jako on začínal politickou kariéru v ČSSD, později přešel k Zemanovcům. Přátelstvím by ale vztah nenazval. "Takových 'kamarádů', jako jsem já, má tisíce. Věřím, že kdybyste mu řekli moje jméno, nic mu to neřekne," popisuje.
Emil Dračka
- V Kralicích nad Oslavou poprvé kandidoval v roce 1994, tehdy však jako nestraník na kandidátce Křesťanskodemokratické strany neuspěl. O čtyři roky později se už stal starostou za ČSSD a svůj post pak v následujících 24 letech obhájil šestkrát. Během tohoto období opustil ČSSD, protože strana prý nebyla demokratická a kývl na nabídku stát se členem Strany práv občanů Zemanovci.
- Za Stranu práv občanů Zemanovci kandidoval dvakrát také do Poslanecké sněmovny. V roce 2013 byl dvojkou na kandidátce na Vysočině, v roce 2017 čtrnáctkou. Strana nejprve dostala 1,5 procenta hlasů, o čtyři roky později jen 0,4 procenta hlasů a do sněmovny se tak nedostala.
- Nyní se domnívá, že strana v nejbližší době zanikne. Podle něj jí uškodilo, že byla na začátku vnitřně rozhádaná, což jí v očích voličů poškodilo.
Na Zemanovi obdivuje, jak mu "funguje hlava". Vedle exprezidenta Václava Klause ho považuje za jediného opravdového politika v Česku. Na druhou stranu přiznává, že Zemanovi v poslední době nerozumí, nechápe jeho odklon od Číny a Ruska. "Proč nemůžeme dělat zprostředkovatele? Být na jedné i druhé straně a snažit se, aby konflikt skončil nějak rozumně?" naráží na válku Ruska s Ukrajinou. "Vladimir Putin je exot, v Rusku jsou ale obrovské trhy a my od nich potřebujeme suroviny," jmenuje ruského prezidenta.
Čtyřleté volební období, které Dračka zahájil letos v říjnu, bude jeho poslední. Příště podle svých slov kandidovat nebude, a obec tak po 28 letech povede někdo jiný. Mnoho místních tu jiného starostu, než je on, nezažilo. A na Dračku budou vesměs vzpomínat v dobrém. Narazit v obci na někoho, kdo by ho otevřeně kritizoval, je obtížné.
Výjimkou je žena ve středním věku, která si po ulici nese ešusy plné jídla. "Já se s ním moc ráda nemám, je takový despotický," popisuje. Svoje jméno uvést nechce. Dodává ale, že starosta o obec pečuje dobře. "Je pravda, že dokáže vymlátit z jalové krávy tele. Peníze fakt sehnat umí, takže mu vlastně vyznamenání přeju," říká.
Místní oceňují také to, že v Kralicích najdou všechno důležité. V tisícové obci je kromě pošty také praktický lékař, zubař, nově zrekonstruovaná základní škola i mateřská školka. Navíc tu fungují tři hospody.
Hostinec U sklenářů na silnici na Třebíč je během oběda plný lidí, převážně oblečených do montérek. Většina si objednává polední menu. Za 79 korun jim servírka přinese uzenou polévku s kroupami, vepřovou pečeni s bramborem, nebo kuřecí prso ve smetanové omáčce. Personál nosí z kuchyně jedno jídlo za druhým. "Za den uvařím tak 250 jídel," vysvětluje holohlavý urostlý hostinský s tím, že po Novém roce bude možná muset kvůli rostoucím cenám i on o pět korun znovu zdražit.
Po druhé hodině je hostinec prázdnější, u tří stolů sedí skupinky mužů a popíjí pivo. "Hledáte na něm něco špatného, nebo proč se ptáte?" říká jeden z nich, když zaslechne reportéry ptát se na starostu. Nikdo z přítomných Dračku nekritizuje. Servírka tvrdí, že lidé jsou na jeho vyznamenání hrdí.
"Před časem tu zkolaboval pán, starosta se o něj postaral a zařídil mu místo v domě s pečovatelskou službou. Když si šel pro vyznamenání, našel se tu pes se zlomenýma nohama a i o něj se postaral. Dělá prostě všechno," chválí servírka.
I prodavačka v místní prodejně Coop je se starostou spokojená, přestože v obci bydlí teprve dva roky. Podle ní jsou Kralice hezčí než jiné vesnice a je tu vše opravené. O vyznamenání mluví také. "Ještě v jednu hodinu se starosta hrabal v autě a večer už byl u Zemana v obleku," říká pobaveně.
Státní vyznamenání tu lidé řeší. Když Dračka kráčí k muzeu věnovanému Kralické bibli, vyjde z domu zdobeného staročeskými ornamenty zhruba sedmdesátiletá žena a ze zápraží pokřikuje na starostu. "Nikdo o tom nevěděl a vy jste byl mezi oceněnými. Šestkrát mi vypadlo vysílání, ale vás jsem chytla. Říkala jsem si, že nevěřím svým očím, že jste to vy. Tak vám gratuluju," prohlašuje. "To, co děláte pro občany, má málokterá obec," dodává.
Starosta později vysvětluje, že se držel pokynů z Hradu a o svém vyznamenání nemluvil. Dozvěděl se o něm dva měsíce dopředu, oficiální pozvánka mu přišla 14 dní před slavnostní akcí. "Ani manželce a klukům jsem to neříkal, protože jsou drbny. Dokud nepřišla pozvánka, tajil jsem to i před nimi," popisuje Dračka.
Trápí ho především rok zavřený Památník Bible kralické, které spravuje Moravské zemské muzeum. Běžně k němu míří až osm tisíc návštěvníků za rok, teď ale prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Starosta je velkým patriotem, o historii a okolnostech prvního českého překladu bible rád detailně vypráví.
Třeba o někdejším majiteli místního panství Jindřichu Kralickém, který se podle pověsti vrátil dříve z cest a zjistil, že mu žena zahýbá se správcem sídla. Muže nechal za trest rozčtvrtit a manželku zazdít. Sídlo pak prodal Janu ze Žerotína, díky kterému zde působila Jednota bratrská, jejíž teologové Bibli kralickou zhotovili.
"Tohle si návštěvníci pamatují. To nejdůležitější zapomenou, ale tuhle historku ne," směje se vedoucí památníku Monika Doležalová, která se starostou prochází kostel Svatého Martina a zříceninu tvrze. Pak už se Dračka omlouvá, že musí jít pracovat. V kanceláři mu sedí muž v oranžové vestě s tím, že má problém s multikárou.
