Praha - Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky provedl během prvního roku vládnutí rekordní počet personálních výměn v osmi strategických státních a polostátních firmách. Tedy alespoň v porovnání s prvními dvanácti měsíci vládnutí dvou předchozích vlád Petra Nečase a Jiřího Rusnoka.
Vyplývá to z čerstvých dat, která u příležitosti výročí vládnutí Bohuslava Sobotky a jeho ministrů zpracovala nezisková protikorupční organizace Naši politici.
Deník Aktuálně.cz z analýzy vyčetl, že v představenstvech a dozorčích radách klíčových strategických firem udělali noví ministři 62 výměn, a výrazně tak překreslili pomyslnou "mapu moci" ve svůj prospěch. Nečasova vláda provedla za první rok vládnutí o sedm změn méně - tedy 55, Rusnokova dokonce jen 34.
"Tato vláda učinila z posledních tří kabinetů nejvíce personálních změn," potvrdil Michal Voda, analytik organizace Naši politici, která prozkoumala například energetický kolos ČEZ, Český Aeroholding, správce naftových zásob ČEPRO, správce ropovodů MERO nebo Lesy ČR.
Právě tyto firmy jsou pro fungování České republiky klíčové. Hospodaří se stovkami miliard korun a některé z nich přinášejí i miliardy ze svých zisků do státního rozpočtu.
V minulosti se navíc uvedené společnosti staly terčem kritiky, protože je neřídili odborníci, nýbrž bývalí aktivní politici, kteří se do statutárních orgánů dostávali za odměnu - v rámci takzvaných trafik. Za působení navíc inkasovali tučné odměny v řádu stovek tisíc korun ročně.
Při srovnání téhle praxe ovšem Sobotkův kabinet exministry Petra Nečase porazil. Nečasova vláda poslala do dozorčích rad zmíněných osmi společností během prvního roku vládnutí 56 procent zástupců spojených s politickou stranou, zatímco Sobotkův kabinet jen třetinu lidí, kteří zastávali nějakou politickou funkci, jsou členem strany nebo například radí některému z ministrů, a mají tedy na konkrétního politika blízké vazby.
Spor o dozorčí radu ČEZ
I proto Bohuslav Sobotka rekordní výměny hájí. "Celý proces je na rozdíl od minulosti transparentní. Radikálně ubylo politických trafikantů," řekl Sobotka.
Podle analytika Michala Vody je však přesto důležité mít se na pozoru. Ve srovnání s kabinetem Petra Nečase počet politiků ve statutárních orgánech státních firem sice klesá, podstatnější ale je, že při obsazování hraje politický klíč dál nejvýznamnější roli.
"Potvrzuje se pravidlo, že kdo je u moci, ten bere státní firmy jako své dobyté území," řekl už dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Franc z neziskové organizace Rekonstrukce státu.
Třeba loni v létě chtěl ministr financí Andrej Babiš poslat do dvanáctičlenné dozorčí rady ČEZ hned pět lidí ze svého úřadu. Tak velký vliv ale koaliční partneři z ČSSD a KDU-ČSL odmítli Babišovi dát. Šéf hnutí ANO proto musel jednoho svého kandidáta stáhnout a záhy jej nahradil kandidát lidovců, právník Robert Šťastný.
Jde tak o jasný příklad, kdy o obsazení nerozhodly v první řadě osobnostní a profesní předpoklady vybraného člověka, ale spřízněnost s konkrétní politickou partají a do jisté míry vyvažování sil v koalici.
Vládní výbor kandidáta odmítl, místo má jinde
Dalším příkladem jsou České dráhy. Do dozorčí rady se loni na jaře dostalo pět nových zástupců. Z toho tři, více než polovina, byli přímo spojeni s nějakou politickou stranou. Třeba Milan Feranec je členem hnutí ANO, Vojtěch Kocourek je sociální demokrat a třeba Michal Zdeněk, byť žádnou stranu nezastupoval, je poradcem Andreje Babiše. Zdeňka během roku z dozorčí rady odvolali, nahradil ho právník Jan Hart.
Zajímavé na tomto příkladu je také to, že první vlna změn v Českých drahách proběhla těsně předtím, než vznikl vládní výbor pro personální nominace - novinka, která má bránit trafikám.
Tříčlenný výbor má každého člena dozorčí rady před jeho jmenováním řádně prověřit při osobním pohovoru a pak ho buď doporučit, nebo odmítnout.
Když kandidát pohovorem neprojde, musí ministr, který s nominací přišel, najít náhradníka. Za necelý rok fungování však výbor nedoporučil z více než stovky lidí jen pět kandidátů. Ovšem ani ti nemuseli litovat - práci mají.
Jedním z nich je Tomáš Drmola, který loni v září neprošel do dozorčí rady Povodí Vltavy. Místo už měl ale dohodnuté jinde, od začátku loňského června zasedá ve výboru pro audit Správy železniční a dopravní cesty a je také náměstkem generálního ředitele.
Politik rovná se zločinec
Nominačnímu výboru, a tedy potažmo ministrům, se navíc zatím v praxi nedaří plnit doporučení organizace Rekonstrukce státu, která navrhla, aby politici tvořili maximálně jednu třetinu dozorčí rady.
"Z praxe vládního výboru pro nominace nevyplývá, že by kdokoli sledoval podíl politiků v dozorčích radách a cíleně toto zastoupení reguloval," podotkl analytik Michal Voda.
Nominační výbor navíc řeší jen obsazování dozorčích rad, a nikoliv představenstev nebo správních rad.
Premiér Bohuslav Sobotka před dvěma týdny kritiku práce nominačního výboru odmítal a trval na tom, že pracuje dobře a že jeho jednání nejsou formální.
"V pěti případech už byla nominace ministrů jako nekvalitní zamítnuta. Divím se, že nevládky neřešily nominace za Topolánka a Nečase, kdy to byla jedna trafika pro poslance ODS vedle druhé," uvedl Sobotka.
Babiš neumí napsat zákon o trafikách
Podle opozičního poslance Jana Farského z hnutí Starostové se však na nominacích téměř nic nezměnilo. Mimo jiné i proto, že v personálním výboru sedí trojice lidí, kterou si dosadily všechny tři koaliční strany.
"Je to politická trojka, která se tváří, že dělá odborné nepolitické nominace," komentuje Farský.
V posledním roce se podle něj nastolil nebezpečný trend, který říká: politik rovná se zločinec a manažer rovná se odborník. "Ale to nikdy není černobílé. Zločince najdete mezi politiky i manažery. Stejně jako mezi oběma skupinami jsou schopní a poctiví," podotýká Farský.
Vládní koalice navíc zastavila práce na přípravě zákona, který měl přímo řešit výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních a polostátních firem. Ministr financí Andrej Babiš již loni v prosinci Aktuálně.cz řekl, že neumí normu napsat.
Za údajnou neschopností ministerských úředníků poradit si s návrhem zákona ovšem může stát spíše Babišova neochota zákon přijmout.
"To budeme všechno řešit zákonem? Každá státní firma je jiná. My máme tolik zákonů, jsme přezákonovaní, což nás brzdí v investicích. To je další byrokracie," argumentuje Babiš.
