Praha - Češi očekávají špatný rok. Pokud nedostanou do jara lepší náladu, pohřbí tím pokračování vládních reforem.
Obavy dosáhly vrcholu koncem roku. Po prosincovém výzkumu Eurobarometru to potvrdil také Český statistický úřad, který každý měsíc měří spotřebitelskou důvěru.
Strach je větší než při obdobných reformách v roce 2004. Vedle Maďarů a východních Němců se Češi bojí budoucnosti nejvíc z celé Evropské unie.
Kolik mi vezmou?
"Hodně to souvisí s diskusí o sociálních dopadech reformního batohu. Vzbudila strach z toho, co má přijít. Nikomu totiž není jasné, o kolik korun v peněžence nakonec přijde," vysvětluje výsledky Eurobarometru ředitel společnosti Factum Invenio Jan Herzmann.
Výzkumníci jsou zvyklí, že sociální reformy vzbuzují určité obavy v každé zemi. U Čechů se však navíc projevil speciální efekt. Lidé dlouhodobě nedůvěřují politikům, zvykli si však, že politici nemohou ovlivnit jejich rodinné rozpočty.
"Řečeno slovy jednoho z našich respondentů: Politici dělají jednu hovadinu za druhou, naštěstí hospodářství jde vlastní cestou," popisuje dřívější postoj obyvatelstva ředitel Herzmann. Útěcha přestala fungovat ve chvíli, kdy si lidé začali uvědomovat, že vládní reforma zasáhne do rodinných příjmů.
Do dubna se vyjasní
Experti s napětím čekají na příští měsíce, kdy lidé pocítí skutečný dopad reformy. "Osobně si myslím, že bude málo domácností, kterých se změny opravdu citelně dotknou," předpovídá Herzmann. Mezi ohrožené skupiny řadí hlavně jednočlenné domácnosti důchodců a osamělé rodiče s dětmi.
Pokud se předpověď vyplní a lidé si na změny zvyknou, nálada se zlepší během března nebo dubna.
"Tehdy se také rozhodne, jestli má smysl v reformách pokračovat. Pokud převládne pocit, že vláda občany skutečně oškubala, další reformní krok si s ohledem na podzimní volby nikdo nedovolí," míní Herzmann.
Tím by se zabrzdily chystané změny v penzích a ve zdravotnictví i slibované zjednodušení daní z příjmu.
Kdo je s námi na dně
Podobně dramatický nárůst obav z budoucnosti je v Evropě neobvyklý. Experti ho zpravidla zjišťují pouze v zemích s vážnými ekonomickými problémy, na které vlády reagují úsporami.
Úplně na dně jsou Maďaři, kterým po volbách na jaře 2006 oznámil premiér Ferenc Gyurcsány, že zachránit státní rozpočet bude možné jen snížením důchodů, zvýšením daní a zavedením poplatků ve zdravotnictví.
Dva roky předtím se do podobných potíží dostali Portugalci. Východní Němci se koncem roku 2006 obávali vyšší sazby DPH a přísnější kontroly dávek v nezaměstnanosti.
Drahota a nemoci
Eurobarometr ukázal, že se Češi sice bojí budoucnosti víc, než ostatní evropské národy, od sousedů se však příliš neliší v tom, čeho se bojí.
Největší strach mají z růstu cen. Tyto obavy se přitom zvyšují skoro v celé Evropě, hlavně v zemích, které dříve patřily ke komunistickému bloku. Ještě víc než Češi se inflace obávají Slovinci, Bulhaři a obyvatelé Pobaltí.
Druhým zdrojem tuzemských obav je stav zdravotnictví, který opět sdílíme s dalšími postkomunistickými zeměmi, především s Polskem a Maďarskem, kde se chystá resp. probíhá reforma.
|
|
Dále čtěte: Co se děje za hranicemi Čechy nezajímá, říká průzkum |
Deprese přišla rychle
Zhoršující náladu zaznamenal také Český statistický úřad.
Podle údajů, které začínají rokem 1997, zažívá Česko už třetí propad spotřebitelské důvěry. První během recese v roce 1998, druhý počátkem roku 2004, kdy se snižovala nemocenská, zvyšovala DPH a navíc Česko vstupovalo do Evropské unie. Nikdy se však nálada nezkazila tak rychle, jako během posledních tří měsíců minulého roku.
|
|
Dále čtěte: Spotřebitelé nevěří ekonomice, převládl pesimismus |
"Spotřebitelé očekávají pro příštích dvanáct měsíců zhoršení celkové ekonomické situace a zejména své finanční situace. Podíl respondentů, kteří mají v úmyslu spořit, se snížil," stojí ve zprávě statistiků.
Analýzy statistického úřadu potvrzují Herzmannovo očekávání, že se nálada může v dubnu zlepšit. Právě takový obrat Česko zažilo i před čtyřmi lety.
