reklama
 
 

Průvodce zdravotnictvím: Co se stane, až onemocníte

29. 12. 2007 20:05
Jaké jsou klady a jaká rizika Julínkovy reformy?

Praha - Rozhoduje se o tom, jaké bude zdravotnictví příštích let. Vyjde vstříc občanům, anebo bude chtít za každou cenu šetřit?

Návrh Julínkovy reformy volí spíše druhou variantu.

Aktuálně.cz oslovilo přední odborníky s žádostí o vysvětlení, jak bude od roku 2009 fungovat české zdravotnictví, pokud vláda a sněmovna schválí sedm Julínkových zákonů.

Podle jejich odpovědí je možné čekat leccos.

Dobrý a špatný scénář

Reforma může dopadnou dobře a pak by se například bolest hlavy přepracovaného úředníka řešila následujícím způsobem.

Nemocný byrokrat by zavolal do své zdravotní pojišťovny, kde by ho ochotný ženský hlas ujistil, že nemůže bolest podceňovat, a rychle by mu sdělil, kde najde nejbližšího vhodného lékaře.

Cesta k lékaři a prohlídka by netrvaly déle než hodinu, v případě komplikací by nejpozději druhý den ráno následovalo specializované vyšetření v nemocnici.

Následky Julínkovy reformy

Následky Julínkovy reformy

Přednosti

  • 1) Občan bude uzavírat s pojišťovnou smlouvu, jaké zdravotnické služby chce mít placeny z pojistného.
  • 2) Občan si může vyžádat, že se zkrátí čekací lhůty na operace a vyšetření.
  • 3) Systém bude kontrolován odborným státním ústavem, nebude nadále nekvalifikovaně ovlivňován od politiků.
  • 4) Bude zajištěna finanční stabilita systému.

Rizika

  • 1) Smlouvy budou v nejlepším případě nabízet takový rozsah služeb, jaký je dnes.
  • 2) Občan může být nucen, aby chodil jen k těm lékařům, které mu vybere pojišťovna.
  • 3) Vznikem nového úřadu a novými předpisy pro fungování pojišťoven se zvětší byrokracie.
  • 4) Systém může ovládnout soukromý monopol, který sice ohlídá finanční bilanci, nebude však mít zájem zvyšovat kvalitu zdravotní péče.

Jaké jsou dopady reformy veřejných financí?

Analýza:
Náklady na zdraví kvůli poplatkům výrazně stoupnou Tabulka:
Kolik po reformě zaplatíte u lékaře? Souhrn:
Podívejte se, jak se změní péče o zdraví

Pod drobnohledem

Pak by další lékař obratem informoval o detailech zdravotního stavu, předepsal prášky a doporučil terapii.

Nepříjemný by na tom kromě bolesti byl jen poplatek v celkové výši 90 korun.

Reforma se však nemusí povést. Pak by se mohlo stát, že se úředník s bolestí hlavy dopotácí do nejbližší ordinace, odkud ho po půl hodině vyhodí sestra s tím, ať vyhledá lékaře v místě bydliště.

Stát mění kurs zdravotnictví, nejvíc od roku 1992

Úředník jede přes celé město, posedí dvě hodiny v čekárně, pak mu lékař předepíše léky na bolest a poradí specializované vyšetření. V nemocnici ho vezmou za dva měsíce a zhruba za týden půjde k "obvoďákovi", který mu sdělí verdikt.

Nespokojený pacient si může stěžovat u pojišťovny. Ta se ale svých lékařů zastane. Mohl by přejít k další ze tří pojišťoven, která v jeho bydlišti nabízí své služby. Všechny se ale spojily s tou první do jednoho koncernu, a tak to vlastně nemá význam.

Převládá nejistota

Záleží na expertech, jestliže spíše věří pozitivní variantě, anebo se obávají neúspěchu.

Obecně platí, že vstřícnější jsou k reformě zástupci menších zdravotních pojišťoven a praktických lékařů, kteří si od reformy slibují nejvíc.

Hlavními kritiky jsou odborové organizace zdravotníků, lékařská komora a zástupci nemocnic. Ti se obávají, že nejvíc ztratí.

Julínkovy změny nás vrací před listopad, tvrdí lékaři

Uprostřed jsou představitelé největší pojišťovny VZP, ambulantní specialisté a zaměstnavatelské svazy. Z návrhů je totiž nejméně jasné, co čeká právě jejich instituce.

Pokrok, ale v úsporách

Ministr Julínek překvapil i své přívržence tím, že opustil svůj dosavadní program, který ještě v opozici propagoval pod heslem "pacientem řízené zdravotnictví".

Namísto toho propaguje "řízené zdravotní plány", kdy je cesta pacienta po systému řízena pojišťovnou.

Z původního programu přesto něco zůstalo. Pacient především dostane možnost, aby uzavíral s pojišťovnou smlouvu, kde si bude moci vybírat z nabízených zdravotních plánů.

Poplatky v nemocnici: Nejprve k automatu, pak k lékaři

"To je jednoznačně dobrý krok, potíž je však v tom, jaké plány se nabízejí," komentuje návrhy ředitel VZP pro strategii Pavel Vepřek.

Pokud nechce pacient zůstat při současné nabídce, může zvolit jen dva programy. Především plán řízené péče, kdy dobrovolně připustí, že bude navštěvovat jen některé lékaře vybrané pojišťovnou. Plán s vyšší spoluúčastí zase umožní vyšší doplatky u některých vyšetření a operací.

Odměnou pro pacienty, kteří se dobrovolně uskromní, mohou být každoroční bonusy z úspor a závazek pojišťovny, že bude možné zkrátit čekací lhůty.

Vepřek míní, že není třeba tolik hledět na úspory: "V posledních letech se zdravotnické výdaje vzhledem k výkonu ekonomiky nezvyšují," připomíná. Proto žádá pro pojišťovny větší volnost. "Každá pojišťovna by měla mít možnost nabízet vlastní pojistný produkt," doporučuje.

To by znamenalo především předplácet nadstandardní, nebo naopak minimální služby, a přitom podle potřeby zvýšit či snížit pojistné.

Vepřek tak vlastně trvá na změnách, které dříve žádal i Julínek.

Lepší než nic

Julínkův současný návrh podporuje ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jiří Gajdáček. "Budeme moci nabízet nové služby," říká jménem menších pojišťoven. Předpokládá, že  o řízenou péči nebo vyšší spoluúčast bude mít zájem pětina až třetina pojištěnců.

Také advokát Jakub Uher ze Sdružení praktických lékařů očekává, že občany může zajímat nabídka lepších informací a zkrácení čekacích dob. "Dnes se čeká měsíce nejen na operace, ale také na vyšetření specialistů," připomíná Uher.  

Podle Gajdáčka i Uhra je třeba zákony vylepšit, reforma však proběhnout musí, protože současný návrh nemá alternativu.

Recept na věčný monopol

Nezbytnost reformy je obecně uznávána už z toho důvodu, že během posledních let významně posílil vliv státu ve zdravotnictví. Pojišťovny i lékaři by si přirozeně přáli větší nezávislost a to jim reforma slibuje.

Ovšem celá řada expertů se obává, že radikální změnou se může situace ještě zhoršit: namísto státu ovládnou zdravotnictví soukromé monopoly.

Myslí si to například předseda zdravotnických odborů Jiří Schlanger. "Pojišťovny se změní na akciové společnosti a dostanou volnou ruku, aby vytvářely zisk." To jim umožní koupit či ovládnout většinu zdravotnických zařízení.

"Nikdo nebude dohlížet na to, jak efektivně se léčí, soukromé firmy ale budou moci neomezeně snižovat náklady," vykládá Schlanger Julínkovy zákony. 

Stejně to vidí právník Ladislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. "Už dnes uskutečňuje tento model společnost Agel," připomíná Fiala podnikatele Tomáše Chrenka, který ovládá síť nemocnic a teď se snaží zřídit vlastní pojišťovnu i síť ordinací.

Pokud začnou platit nové zákony, zopakují Chrenkův postup silnější firmy. Pojišťovny přitom budou moci podnikat ve shodě či fúzovat. Logicky pak budou moci v některých regionech nabízet jen "řízenou", tedy omezenou péči.

Podle ředitele Vepřeka by takový stav byl nevratný. Pokud jedna pojišťovna ovládne celý region a lékaři se stanou jejími zaměstnanci, nebude možné, aby ji ohrožovala konkurence. Nová pojišťovna totiž může být registrována jen tehdy, když získá v kraji pro své zdravotní plány dost lékařů a nemocnic. 

Riziko monopolů připouštějí všichni oslovení experti.

Chybí prováděcí předpis

Ministr Julínek by mohl vyvrátit podezření, kdyby napsal ještě osmý zákon, který zatím jen slibuje. V tzv. transformačním zákoně má popsat postup, jak ze současných veřejnoprávních  pojišťoven vytvoří akciové společnosti a jak bude hledat nové majitele.

"Zákon nepředložil, a tak je jasné, že za tím bude nějaká zlodějna," míní předseda Schlanger.

Právník Fiala by si uměl představit, že se podaří prodat v aukcích menší pojišťovny, v případě VZP to však nepůjde tak snadno. "Má veřejnoprávní status jako třeba Česká televize. Pokud by ji chtěla vláda změnit třeba na státní akciovou společnost, musela by ji nejdříve vyvlastnit za náhradu. Případně by ji mohla zlikvidovat a převést její pojištěnce jinam. To by ale trvalo několik let," upozorňuje.

Na transformační zákon čekají i zdravotní pojišťovny. "Dokud nevíme, co s námi bude, nemůžeme ani reformu vážně komentovat," říká ředitel Gajdáček.  

autor: Petr Holub | 29. 12. 2007 20:05

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama