Ředitelka Památníku Lidice rezignovala. Podle ministra Zaorálka jí chyběla empatie

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 1. 2020 17:51
Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová rezignovala. Odmítla obvinění, že nectí fakta o Lidicích a řekla, že nemá důvěru v ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Někteří lidičtí pamětníci ukončili spolupráci s památníkem a ředitelce vytýkali, že jí je lhostejné jejich utrpení. Podle ministra postrádala Lehmannová schopnost komunikovat s lidmi a empatii nutnou pro jednání s přeživšími.
Martina Lehmannová (na snímku z března 2017)
Martina Lehmannová (na snímku z března 2017) | Foto: ČTK

Pamětníci přišli s kritikou a oznámením o ukončení spolupráce s Památníkem Lidice po odvysílání televizní reportáže o případu, kdy matka jednoho z přeživších lidických dětí údajně udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla.

"Budeme samozřejmě zvažovat, jakým způsobem paní Mikešovou připomenout. Bydlela v Lidicích po nějakou dobu, a ten její příběh vlastně končí zhruba ve stejnou dobu, jako končí příběh lidických obyvatel a samotné obce Lidice, to znamená v roce 1942," řekla v reportáži Lehmannová.

Někteří z Lidických vyjádřili s obsahem reportáže nesouhlas. "Můj postoj v celé téhle věci, který nebyl, ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu, vnímali bohužel jako nepřátelský," řekla nyní Lehmannová.

"Na svou práci v památníku jsem hrdá," dodala s tím, že jí ministr dal na výběr, zda rezignuje, nebo bude odvolána. V čele památníku stála od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz. 

Zaměstnanci památníku Lehmannové vyjádřili podporu a uvedli, že musela čelit nátlaku, mimo jiné lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, na což poukázala i poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková. Památník podle ní funguje dobře, důstojně a se vší odpovědností. Reportáž ČT byla podle Skleničkové nevhodně načasovaná a ředitelka v ní vystoupila neutrálně. "Žádáme, aby se ministerstvo kultury nerozhodovalo ad hoc na základě vykonstruovaných stížností," uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.

Naopak starostka Lidic Veronika Kellerová v prohlášení podepsaném "zastupitelé Lidic" poděkovala Zaorálkovi, že přispěl k nápravě křivd na obětech lidické tragédie. "Stejně jako ministr kultury jsme hluboce přesvědčeni, že bez přeživších a dlouhodobé spolupráce s nimi nemá Památník žádný smysl," uvádí se v prohlášení.

Výhrady přeživších byly vážné, tvrdí Zaorálek

Ministr Zaorálek uvedl, že se rozkol mezi lidickými přeživšími a památníkem snažil řešit už loni, kdy přeživší oznámili přerušení spolupráce s památníkem. "Stěžovali si, že podle jejich názoru k ním není přistupováno dostatečně citlivě, jejich výhrady byly vážné," prohlásil ministr.

Lehmannové tenkrát podle svých slov řekl, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl. "Tehdy jsem řekl, že je to první úkol, který má, že se vztahy musí narovnat," uvedl Zaorálek. Ředitelka však podle něj komunikaci nezvládala a události po Novém roce naznačovaly, že se nic nezměnilo. "Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," dodal. 

Zaorálek chce co nejdříve vypsat výběrové řízení. "A najít někoho, kdo má nejen schopnost rozumět faktům a historii, ale také lidem," uvedl. Dodal, že se nechce plést do debaty historiků. "Jde mi o to, jak vystupuje památník, nejde mi o zkoumání odborných věcí," dodal.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo jen 160. Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy