Pamětníci přišli s kritikou a oznámením o ukončení spolupráce s Památníkem Lidice po odvysílání televizní reportáže o případu, kdy matka jednoho z přeživších lidických dětí údajně udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou. Reportáž vycházela z bádání historika z Historického ústavu Akademie věd Vojtěcha Kyncla.
"Budeme samozřejmě zvažovat, jakým způsobem paní Mikešovou připomenout. Bydlela v Lidicích po nějakou dobu, a ten její příběh vlastně končí zhruba ve stejnou dobu, jako končí příběh lidických obyvatel a samotné obce Lidice, to znamená v roce 1942," řekla v reportáži Lehmannová.
Někteří z Lidických vyjádřili s obsahem reportáže nesouhlas. "Můj postoj v celé téhle věci, který nebyl, ani nemohl být kategorický k žádné straně celého tohoto sporu, vnímali bohužel jako nepřátelský," řekla nyní Lehmannová.
"Na svou práci v památníku jsem hrdá," dodala s tím, že jí ministr dal na výběr, zda rezignuje, nebo bude odvolána. V čele památníku stála od dubna 2017. Instituci dočasně povede její statutární zástupkyně, vedoucí ekonomického oddělení Dagmar Kosová. Ministerstvo na místo vypíše konkurz.
Zaměstnanci památníku Lehmannové vyjádřili podporu a uvedli, že musela čelit nátlaku, mimo jiné lidické organizace Svazu bojovníků za svobodu, na což poukázala i poslední žijící lidická žena Jaroslava Skleničková. Památník podle ní funguje dobře, důstojně a se vší odpovědností. Reportáž ČT byla podle Skleničkové nevhodně načasovaná a ředitelka v ní vystoupila neutrálně. "Žádáme, aby se ministerstvo kultury nerozhodovalo ad hoc na základě vykonstruovaných stížností," uvedl mluvčí památníku Filip Petlička.
Naopak starostka Lidic Veronika Kellerová v prohlášení podepsaném "zastupitelé Lidic" poděkovala Zaorálkovi, že přispěl k nápravě křivd na obětech lidické tragédie. "Stejně jako ministr kultury jsme hluboce přesvědčeni, že bez přeživších a dlouhodobé spolupráce s nimi nemá Památník žádný smysl," uvádí se v prohlášení.
Výhrady přeživších byly vážné, tvrdí Zaorálek
Ministr Zaorálek uvedl, že se rozkol mezi lidickými přeživšími a památníkem snažil řešit už loni, kdy přeživší oznámili přerušení spolupráce s památníkem. "Stěžovali si, že podle jejich názoru k ním není přistupováno dostatečně citlivě, jejich výhrady byly vážné," prohlásil ministr.
Lehmannové tenkrát podle svých slov řekl, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl. "Tehdy jsem řekl, že je to první úkol, který má, že se vztahy musí narovnat," uvedl Zaorálek. Ředitelka však podle něj komunikaci nezvládala a události po Novém roce naznačovaly, že se nic nezměnilo. "Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," dodal.
Zaorálek chce co nejdříve vypsat výběrové řízení. "A najít někoho, kdo má nejen schopnost rozumět faktům a historii, ale také lidem," uvedl. Dodal, že se nechce plést do debaty historiků. "Jde mi o to, jak vystupuje památník, nejde mi o zkoumání odborných věcí," dodal.
Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha, ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo jen 160. Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
