Karel Novák získal tři hlasy, Jiří František Potužník čtyři a Petr Vinklář jeden.

Radní Zdeněk Šarapatka: "Píšete, že důkazem selhání zpravodajství ČT je zřízení Centra proti hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra. Navrhujete také sáhnout do organizační struktury zpravodajství. Ztrácím se v tom, co máte na mysli s tím hybridním centrem." Ptá se také na nápad kontrolovat objektivitu nově zřízeným orgánem.

Petr Vinklář: "Skutečně si myslím, že samotný fakt zřízení CTHH je selháním ČT. Tuto roli má plnit ona. Neměl tu být vůbec prostor pro vznik takové instituce. ČT nemá problematiku fake news brát jako externalitu. Kontrolní mechanismy objektivity jsou, ale jen v rámci ČT. Myslím si, že je nutné zapojit i stát nebo veřejnost prostřednictvím speciálního orgánu."

Na dotaz radních Vinklář k financování uvádí, že za ideální považuje zachování koncesionářského poplatku a jeho doplnění dalšími alternativními příjmy. 

Vinklář: "Jsem zastáncem konzervativního přístupu. Souhlasím se současnou profilací a usiloval bych o ustálení programové nabídky." Zásadní je podle něj objektivita zpravodajství. "Považuji za špatně nastavený systém, kdy je objektivita sama o sobě velmi subjektivní. Definování objektivity vyžaduje širší konsenzus než pouze v rámci České televize." Chtěl by objektivitu definovat třeba i ve spolupráci s Centrem proti hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra.

"Rád bych inicioval diskuzi o změně současného způsobu financování a jeho nahrazení alternativními cestami příjmů," začíná ekonom Vinklář. 

Konrád se nedomnívá, že by "odklonem od komerce" došlo ke snížení sledovanosti. "Ta sledovanost, kterou má teď, je v pořádku, ale může ji vytvářet jinými prostředky," poznamenává.

Radního Jiřího Kratochvíla zajímá, proč byl Martin Konrád generálním ředitelem Primy jen jeden rok. "S korporátem nic nenaděláte. Váš výkon versus to, jak se na vás management dívá, to je v nadnárodním prostředí úplně jedno. MTG se dostalo do problémů v Rusku, Marek Singer dostal na starosti Českou republiku a mně nabídli vedení obchodu," vysvětluje, proč odešel. Kratochvíla také zajímalo, kdy se podílel na nějaké tvorbě, když to v životopise nemá. Konrád odpověděl, že byl přítomen vytváření pořadů přímo na place a seděl z titulu své funkce v programových radách a podobně, takže pozná, co je dobré a špatné.

"Přesně vím, kolik stojí běžný seriál, vím, kolik stojí kameraman, vím, kolik stojí pronájem studia. V televizi, kde jsem pracoval, jsme museli jít do položkových rozpočtů. Zjistíte díky tomu marže produkcí. Česká televize je jedna z těch televizí, které vyrábějí nejdráž," podotýká Konrád. "Potěšpámbu, pokud tvrdí, že čím dál víc produkce zadává externě, protože to vyjde levněji," uzavřel vystoupení.

Martin Konrád kritizuje čerpání Fondu televizních poplatků z minulých let, ČT ho prý má jako banku, do které si chodí vyrovnat rozpočet. "Měly by se hledat úspory ve dvou oblastech - provozní náklady a náklady na výrobu." V rozpočtu ho zarazily náklady na areál ČT představující 53 milionů korun, dalších 50 milionů seberou investice do tohoto areálu. "Sto milionů korun ročně na záplatování neřeší, co bude do budoucna," namítá Konrád. ČT by měla postavit novou jednu budovu a zbytek areálu dát k dispozici v architektonické soutěži pro jiné využití, z něhož by televizi plynuly dodatečné příjmy.

Zpravodajství by mělo být více analytické a témata by na ČT24 měla vykrýt celý den. "Podstatou veřejné služby je, že přinášíte informace a divák si vybírá, co je pro něj důležité." Nechce, aby na moderátorech bylo poznat, zda má některé politiky rád nebo nerad. Zpravodajství by nemělo podsouvat názory, moderátoři by měli znát mantinely.

Konrád chce nekompromisně vyrovnané hospodaření. "Všichni mluví o hospodaření, ale nikdo nemluví o úsporách," řekl kandidát. Například investice sto milionů korun do areálu televize označil za záplatování. "Co se  stane, až dojdou tyto prostředky? Někdo bude muset dojít do sněmovny, poslanci mu slíbí, že mu něco dají, ale budou za to chtít část nezávislosti televize a budou chystat další zákony, které ji omezí," připodobnil Konrád.  

Česká televize by měla vysíláním a tvorbou pořadů o historii budovat národní hrdost a povědomí, míní Konrád. "Za posledních pět a půl roku vám na sečtení historických seriálů budou stačit prsty jedné ruky," uvedl. Další síly by měla ČT napnout směrem ke komediální produkci a k odstraňování "blbé nálady ve společnosti". "Diváci si nás platí, abychom byli jiní než komerční televize."

Před radní předstoupil Martin Konrád. A začal kriticky. "Chci, aby herci hráli, tak jako hráli v sedmdesátých letech," odstartoval svoji řeč. Připomněl, že se za celý rok v zemi nestane tolik vražd, kolik se jich odehraje na obrazovce ČT.

Novák přichází s myšlenkou spojení České televize a Českého rozhlasu v jednoho národního vysílatele. Jmenuje důvody k tomuto spojení: lobbing, ideologické důvody a vznik instituce skutečně národního významu. Následně přechází k financím. "Uvědomuji si, že to nemůže zaplatit koncesionář," řekl. V prvním roce vidí náklady na sloučení 60 milionů korun, po čtyřech letech už by však nová organizace byla podle Nováka v plusu. 

Původní tvorba by se podle Dvořáka měla zaměřit na historická témata. "Přineseme divákům životy dalších významných postav českých dějin, jako jsme natočili Jana Husa." Chce navázat na dramatickou tvorbu pro děti jako byla Arabela nebo Pan Tau. A pro mladší diváky chce pokračovat v produkci pořadů typu Čtvrtá hvězda nebo Kosmo.

Dvořák chce budovat další studia, tentokrát zpravodajská v Plzni a v Ústí nad Labem. Opírá se o zkušenosti s vybudováním regionálních studií v Hradci Králové a v Českých Budějovicích. Celkem sedm studí (spolu s Prahou, Brnem a Ostravou) by tak podle něj mělo zpravodajsky pokrývat celou republiku. 

Česká televize by pod Dvořákovým dalším vedením měla otevřít další dvě regionální studia, dostavět stávající budovu zpravodajství a otevřít další posty zahraničních zpravodajů. Na požadavky publika by reagovala nově zřízená Divácká rada, stížnostmi by se zabýval nový televizní ombudsman.

Výzvou pro budoucnost je podle Dvořáka druhá fáze digitalizace televizního vysílání. "Celý tento proces bude muset být provázen nutnou změnou mediální legislativy. Budu se snažit, aby změny vycházely z evropské legislativy. Přechod na DVB-T2 pro ČT přináší nezbytnost obměnit zastaralé technologie v areálu Kavčích hor, ale i nutnost zachovat neplacené vysílání."

Dvořák si přeje, aby Česká televize byla i nadále inovačním motorem české televizní tvorby. Navrhuje vznik nových tématických internetových kanálů se zaměřením na sport či zábavu.  Přispět by měl i personální rozvoj a otevření dvou nových regionálních studií. "Prioritou by měl být posun na poli vzdělávání," řekl Dvořák a slíbil vybudovat portál pro pedagogické pracovníky. 

Dvořák mluví o svém fungování v Evropské vysílací unii (EBU), kdy se ČT stala důležitým hráčem v koprodukcích, nákupu sportovních práv a evropské mediální legislativě. Tyto mezinárodní spolupráce chce rozvíjet i dál. Bude se držet principů kontinuity, inovací technologických i kreativních. "Beru si za vzor nejvyspělejší televize v Evropě. Navrhuji změny, které jsou realizovatelné, ekonomicky průchodné a nevyžadují ani velké legislativní změny."

Petr Dvořák: "Už šest let před vás předstupuji, abych vás informoval o činnosti ČT. Znáte tedy lépe než kdo jiný mé představy," zahájil Petr Dvořák. "Moje šestiletá zkušenost s chodem média veřejné služby je, že si plně uvědomuji význam televize pro českou kulturu i společnost. Před šesti lety jsem si její dopad na českou společnost vůbec neuměl představit. Jejím rysem je univerzalita. Univerzální služba dostupná všude a všem je podstata veřejné služby. A největší hrozba spočívá v omezení této univerzality v podobě preferování určitých formátů a žánrů. To bychom neměli nikdy připustit."

Potužník: "Pokud jde o původní tvorbu, kvalita by měla být nad kvantitou. Je to jedna z kapitol, která ukazuje, v jak složité situaci je ČT už nyní. Na původní tvorbu, která má-li být na špičce i technologicky a má-li být patrno, že program vytvářejí profesionálové, by měla ČT rozpočet rozhodně navyšovat."

Potužník chce rozšířit nabídku ČT i do on-line oblasti. "Dovedu si představit, že by některé tyto služby byly zpoplatněné," řekl. 

Jiří František Potužník předstoupil před členy rady. "V celém světě jsme svědky informačních kapacit, které můžeme označit za ideologické nástroje. Ty můžeme nechat na divácích České televize, aby si sami rozhodli, jak jim věřit. Role zpravodajství by ale měla být jiná," řekl Potužník. 

Radní v druhé kole vybírají mezi současným šéfem ČT Petrem Dvořákem, bývalým ředitelem TV Prima Martinem Konrádem, bývalým šéfredaktorem zpravodajství ČT Karlem Novákem, někdejším generálním komisařem českého Expa 2015 Jiřím Františkem Potužníkem a ekonomem Petrem Vinklářem.