Praha - Rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) dnes schválila věcný záměr nového organizačního řádu a podpořila chystané změny. Jeho součástí je i plán na propuštění asi dvacítky zaměstnanců.
Nový organizační řád by měla rada schválit na příštím jednání 16. prosince. Odboráři ústavu považují změny za protizákonné a za snahu nového vedení zbavit se nepohodlných lidí. Změny mimo jiné souvisejí s údajnými chybami v milionech naskenovaných archivních materiálů.
S novým organizačním řádem nesouhlasí člen rady, vojenský historik Eduard Stehlík. "Stávající organizační řád odpovídá tomu, co má organizace dělat. Nerozumím tomu, že se pan ředitel (Zdeněk Hazdra) zbavuje tabulkových míst," řekl dnes. Proti změnám se již dříve postavila také další radní Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR.
V rámci reorganizace by archiválie z doby nesvobody už neměl nadále digitalizovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS), který je jeho součástí. Odboráři, kteří jednání přihlíželi, tvrdí, že podle zákona za digitalizaci zodpovídá jen ústav. Současné vedení považují za nelegitimní. Kritizují to, že ústav dá výpověď dvěma desítkám lidí, ale nová obdobná pracovní místa bude zase vytvářet.
Ředitel ústavu Zdeněk Hazdra jako výhody nového organizačního řádu vypočítává vybudování nového digitalizačního pracoviště, personální posílení archivu a mimo jiné také třeba posílení odboru, který posuzuje zásluhy účastníků třetího odboje a vydává potřebné doklady.
Slibuje, že při propouštění přihlédne k těžké sociální situaci zaměstnanců. Nabízí propuštěným pět platů a některým z nich i místo v ABS. Vedení ústavu má v návrhu svého rozpočtu na příští rok částku deset milionů navíc, z níž by se mělo platit právě odstupné propouštěným.
Podle poslankyně Miroslavy Němcové (ODS) vedení ústavu a ABS pokračuje ve snaze o nezákonný převod digitalizace. "Na základě politického zadání by tak byl zlikvidován důležitý funkční celek ústavu, digitalizace, jehož produktivita již dnes poklesla na deset procent," uvedla v tiskové zprávě. Podle ní chce vedení ústavu zneužít navýšení rozpočtu, které projednalo s ministrem financí Andrejem Babišem. Předseda ANO si tak za 20 milionů korun kupuje loajalitu archivu, tvrdí Němcová.
Vedení ústavu reorganizaci zdůvodňuje i výsledky kontroly, která našla v digitalizovaných materiálech řadu chyb. To však historikové zpochybňují, říkají, že kontrola se měla dělat průběžně a že podíl chyb může odpovídat obrovskému množství materiálu. Nedávno skončila i kontrola, kterou provedla archivní správa ministerstva vnitra. Podle předsedkyně rady ÚSTR Emilie Benešové kontrola potvrdila výsledky předchozí kontroly.
Za rok a půl od odvolání bývalého šéfa ÚSTR Daniela Hermana z ústavu odešlo už 30 lidí, s 20 dalšími to bude znamenat fluktuaci, jakou ústav nezažil od svého vzniku. Ústav má celkem asi 120 zaměstnanců.
Jedním z propouštěných bude podle šéfa Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR Petra Blažka i Radek Schovánek, který svědčil v kauze údajné spolupráce Babiše s StB. Ve prospěch svých slovenských kolegů z Ústavu paměti národa v květnu vypověděl, že inkriminované svazky jsou podle něj autentické a byly vedeny řádně. Soud však dal za pravdu Babišovi. Historici údajně nepředložili dostatek důkazů, že český ministr financí s StB spolupracoval vědomě.
