Za nejkritičtější období pro rozvoj jarních pylových alergií jsou považovány měsíce březen a duben. V posledních letech se ale v Česku první alergie objevují už v lednu, tedy dříve než obvykle. Může za to mimořádně teplá zima, která urychluje rozkvět stromů a rostlin. Za posledních dvacet let se navíc počty pacientů přibližně zdvojnásobily.

Podle Pylového semaforu Českého hydrometeorologického ústavu panuje na většině území republiky střední míra ohrožení pylem. Na Královéhradecku, Pardubicku a Chrudimsku pak vysoká míra.

Zdroj: ČHMÚ

Co se týče alergenů, v posledních dnech dominoval pyl olše, postupně ubývalo lísky. "Hojná byla pylová zrna slabě alergizujícího topolu a téměř nealergizujících parkových cypřišovitých a tisu. Pozvolna se rozjíždí pylová sezona jasanu, zatím spíše v nižších polohách. Ve srovnání s loňským rokem je to o více než měsíc později, ale začátek letošní sezóny se blíží dlouhodobému průměru," uvádí imunolog Ondřej Rybníček z Pylové informační služby. Postupně se bude rozbíhat plná sezona jasanu. Bříza - nejsilnější jarní alergen - bude nachystaná k rozkvětu na přelomu března a dubna.

Alergie jsou způsobeny mimo jiné dědičností. U dítěte, jehož oba rodiče jsou alergici, se vyvine alergie až s osmdesátiprocentní pravděpodobností. Alergie se může objevit v jakékoli fázi života, tedy i u dospělého, který nikdy její příznaky nepociťoval.

Nové výzkumy však naznačují, že důležitější než genetika jsou vnější vlivy. Důkazem je například strmý nárůst výskytu alergií ve vyspělých zemích po druhé světové válce. Tak rychlou změnu není podle vědců možné objasnit jen genetickou mutací. Vysvětlení proto hledají ve změnách životního stylu, npříklad ve vysoké proočkovanosti lidí v moderním světě.