"Nárůst hovorů je velmi vysoký a linka se téměř netrhne, zatím to zvládáme, ale nárůst je opravdu prudký. Lidé, co volají, jsou často lidé staršího věku, jsou dezorientovaní z množství informací a potřebují nějak nasměrovat," uvedl Pavel Hanych, mluvčí organizace Diakonie, jež jednu z mnoha krizových linek bezplatně provozuje. Podobně je na tom s nárůstem volajících a typem dotazů třeba také linka pro seniory, kterou provozuje organizace Elpida.
Co se týče vytíženosti, nejsou na tom lépe ani komerční psychologické poradny po telefonu. "Naše linky jsou oproti normálnímu stavu zcela přehlceny. Je to způsobeno tím, co se v současné chvíli děje. Pro lidi, co mají psychické onemocnění, je zvládání současné situace velice těžké, spousta z nich nemůže docházet na terapie. Také proto začínáme poskytovat naše služby pro bono," říká zakladatelka služby Psycholognatelefonu.cz Věra Schneider.
Psychologická pomoc
Pokud se i vy ocitnete v situaci, kdy budete potřebovat odbornou pomoc, můžete se obrátit na následující instituce.
Seznam odborníků od Asociace klinických psychologů
Krizové linky Psychiatrické nemocnice Bohnice
Psychická pomoc pro děti, dospívající a jejich rodiče
Telefonická krizová linka Diakonie: 800 567 567
Krizová linka pro seniory organizace Elpida: 800 200 007
Pražská linka důvěry: 222 580 697
Modrá linka důvěry 608 902 410 / 731 197 477
Lidé, kteří psychologům v obavách z nové situace volají, mají dle Schneider tři nejčastější problémy. Zaprvé jsou to obavy z ekonomické situace poté, co bylo člověku zakázáno docházet do zaměstnání. Zadruhé nejistota, úzkosti a strach z budoucnosti a potom vztahové problémy pramenící z izolace. "Jsem zavřený doma s lidmi, co vůbec neznám. Myslel jsem si, že je znám a že je miluji, a zjistil jsem, že je nemiluji a nedokážu to s nimi vydržet," popisuje poslední z nejčastějších problémů Schneider.
Řešení lze hledat v pravidlech i u přátel
"Pokud zjistím věc, která je pro mě obtížně řešitelná a zvládnutelná, je v první řadě důležité podívat se kolem sebe, jestli nemám s kým své trápení probrat a komu se svěřit. Když je problém příliš náročný nebo jsem na něj sám, je namístě kontaktovat odborníka," vysvětluje zástupce Asociace klinických psychologů Jan Bažant.
Vedoucí linky důvěry pražského Centra sociálních služeb Jitka Gryga Medřická uvádí, že nadpoloviční většina přijatých hovorů pražské linky důvěry se týká nově vzniklé situace. Také jejich linka registruje obavy z budoucnosti či problémy v mezilidských vztazích, které z izolace pramení, lidově se označují jako "ponorka".
Univerzální rada, jak ponorku včas podchytit, aby nezašla do extrému, dle Medřické neexistuje. Obecně se ale doporučuje nastavit si pravidla komunikace, soužití a současně si zachovat svůj rytmus.
"Je dobré si určit například pravidla toho, kdo, kdy v jakém prostoru bytu bude. Jasně si na home officu stanovit, jaký čas bude pro rodinu a jaký pro práci. Také je dobré najít si ventil, aby se vše netočilo kolem koronaviru. Nějaký koníček, co nám pomůže upustit napětí ať už samostatnou, nebo společnou aktivitou," uvedla Medřická.
S nárůstem zájmu o psychologickou pomoc počítá také Fakultní nemocnice Brno, která kvůli nouzové situaci v Česku spustila projekt, který má pomoct nejen dospělým - rodičům, ale i dětem či dospívajícím. Obrátit se mohou na krizovou linku (viz box), chatovat nebo mohou rodiče čerpat rady přímo ze stránek projektu. Třeba jak se svými dětmi o nové situaci mluvit. "Citlivě vysvětleme, co je to koronavirus a proč děti musí zůstat doma. Nezahlcujme děti podrobnostmi, ale ani jim nic nezatajujme," radí například nemocnice na speciálním webu.
On-line terapie fyzický kontakt nemůže nahradit
Odborník na telefonu může v těchto časech pomoct, ačkoli dle asociace nejsou terapie na dálku ideální. "V klinické psychologii hodně dáme na osobní kontakt. Pozorování interakce je jeden ze základních nástrojů v práci s pacientem. A i když s tím člověkem mluvíte přes aplikaci a vidíte na sebe, tak to, co vám chybí, je kontext, ve kterém se člověk nachází. Takové to vycítění atmosféry v místnosti, ve které spolu jste. To u on-line terapie chybí," uvedl zástupce asociace Jan Bažant.
V terapeutickém kontaktu je základem důvěra, ta se však na dálku buduje obtížněji například kvůli tomu, že si pacient není jist, komu vlastně volá a odkud člověk, s kterým telefonuje, je. Také díky tomu vzbuzuje terapie na dálku v odborné společnosti nejistoty, do jaké míry je poskytování takové péče bezpečné.
"V současné situaci jsou on-line konzultace nejlepší možnou náhradou přímého kontaktu mezi terapeutem a pacientem. Pokud bude nouzový stav trvat déle, je určitě možné tímto způsobem kvalitně pracovat. Existují doporučená vodítka, která vznikla díky výzkumům a pomáhají on-line konzultace vést. On-line kontakt však setkání v prostoru a čase nikdy plně nenahradí," dodal k terapii na dálku Bažant.
Asociace klinických psychologů vede o nouzových opatřeních s pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví jednání, jak celý systém terapie na dálku nastavit tak, aby byl stejně kvalitní a bezpečný, jako když za psychologem pacienti přijdou do ordinace.
Léčebny se záplavy hospitalizacemi neobávají
Psychiatrické nemocnice se zatím tíhy nových hospitalizovaných neobávají. "Nemyslím si, že by musela nutně vzrůst hospitalizace, spíše může v populaci vzrůst počet lidí, kteří budou mít nějaké úzkostné problémy, obavy o své zdraví, případně může vzrůst počet depresivních poruch. Takoví lidé budou spíše vyhledávat psychologickou nebo psychiatrickou pomoc, která může být ambulantní," uvedl primář léčebné části Národního ústavu duševního zdraví Pavel Mohr.
Poruchy, které mají pod vlivem současné situace větší tendence ke zhoršení či nárůstu, jsou dle Mohra zejména poruchy z úzkostného spektra. "Predispozice k úzkostným reakcím, zvýšené obavy o své zdraví, případně obsedantně kompulzivní poruchy, to je spektrum nemocí, u kterých se dá očekávat větší nárůst," uvedl.
Dodal, že v ústavu nyní řeší především provozní otázky. "Řešíme to, abychom mohli zachovat obvyklý provoz v karanténním stavu, abychom měli pomůcky a ochránili naše pacienty i personál. To je nyní naše primární starost," uvedl.
Provozní otázky jsou aktuální také v Psychiatrické nemocnici Bohnice, ani zde se zatím s abnormálním příjmem nových pacientů nepočítá. "V rámci organizačních příprav je pro nás aktuálnější vyčlenění lůžek pro pacienty, kteří budou Covid-19 pozitivní a zároveň u nich bude indikovaná psychiatrická hospitalizace," uvedl pro Aktuálně.cz ředitel nemocnice Martin Hollý.
