Psychiatra potřebují 3 miliony Čechů ročně. Vzniknou centra

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 10. 2014 8:00
Ministerstvo zdravotnictví připravuje reformu psychiatrie. Počet lidí, kteří potřebují odborníka, se za 20 let zdvojnásobil. Podle lékařů ale ani reforma nezabrání útokům, jaký se se stal ve Žďáru.
Foto: Eliška Čermáková

Praha - Šíří se stejně rychle jako rakovina, tvrdí o depresi a dalších psychických poruchách odborníci.

Jen za posledních dvacet let se počet pacientů téměř zdvojnásobil. Psychiatra potřebuje alespoň jedenkrát za rok více než 2,8 milionu lidí.

A bude hůř. Prognózy napovídají, že za patnáct let se bude s některou psychickou poruchou léčit dokonce každý druhý Čech.

"Je to dáno mnoha okolnostmi," říká profesor psychiatrie a přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Raboch.

Populace stárne, což s sebou přináší větší počet lidí s demencí. Další pacienty má na svědomí prohlubování sociálních rozdílů. "Za poruchami stojí i nevhodný životní styl, rostoucí zátěž a nejistota v osobním životě i v práci,“ vyjmenovává jen některé z příčin lékař.

Pacienti českých psychiatrů

Nejčastější poruchy

  • Organické poruchy 

27 421 (rok 1994)
65 238 (rok 2012)

  • Závislosti 

31 097 (rok 1994)
44 254 (rok 2012)

  • Schizofrenie 

33 805 (rok 1994)
46 893 (rok 2012)

  • Afektivní poruchy 

37 915 (rok 1994)
107 273 (rok 2012)

  • Neurotické poruchy 

103 577 (rok 1994)
224 435  (rok 2012)

  • Vývojové poruchy 

23 460 (rok 1994)
29 118  (rok 2012)

  • Celkem 

307 877 (rok 1994)
571 704 (rok 2012)

(Zdroj: ÚZIS)

Počty odborníků a pacientů

  • Psychiatrické ambulance - 843
  • Psychiatři - 764
  • Pacienti - 2,8 milionu
  • (1 psychiatr věnuje 1 pacientovi průměrně 13 minut)

Češi se podle něj nejčastěji potýkají s úzkostmi, nespavostí a depresemi.

Deprese přivolává infarkt

To ale není všechno. Lékaři poukazují na to, že trpět duševní poruchou často znamená potýkat se i s jinými zdravotními problémy. Prokázala se například úzká souvislost mezi depresemi a onemocněním srdce.

"Pro pacienta to znamená komplikace, pro systém obrovské peníze navíc," podotýká ředitel Psychiatrické nemocnice v Bohnicích a šéf České psychiatrické společnosti Martin Hollý. Pacient se selháním srdce, který k tomu trpí depresí, podle něj vyjde pojišťovny dokonce dvakrát dráž.

Jenomže lékařů, kteří by psychickým poruchám, a tedy i dalším zdravotním problémům Čechů předcházeli, je málo. "Psychiatrů je v Česku necelých osm set," vypočítává Hollý.

Počty ambulantních specialistů sice v posledních dvanácti letech o třetinu nabobtnaly, ovšem pacientů přibylo ještě víc - o šedesát procent. "Takže kapacity nestačí,“ krčí rameny Hollý. Lékaři se podle něj mohou každému pacientovi věnovat v průměru sotva třináct minut.

Následná péče? Žádná není

Nedostatečně zajištěná je také následná péče o pacienty, kteří byli propuštěni z ústavního léčení. Podle odhadů odborníků zůstává dobrá třetina všech pacientů psychiatrických klinik v lůžkovém zařízení jen proto, že by venku nenašli včas alternativní pomoc. Ocitli by se okamžitě na ulici.

"O tyto lidi by se přitom měla postarat lokální komunitní centra. Jenomže ta nejsou," potvrzuje ředitel Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě Jaromír Mašek.

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou psychiatrickou společností proto přicházejí s plánem, jak psychiatrickou péči v Česku vylepšit. Sepsali kvůli tomu kompletní reformu. Potrvá deset let a stát bude 4,5 miliardy korun. Na konci bude o třetinu víc odborníků a naprosto jinak sestavená nemocniční síť.

Po úterním útoku schizofreničky, která ve Žďáru nad Sázavou napadla tři studenty a policistu, vedení resortu slíbilo, že reforma zmírní i nebezpečí takových případů.

Specializované kliniky a komunitní centra

Jak bude péče psychiatrů po reformě vypadat? Pacienti už se nebudou léčit v psychiatrických léčebnách. O ty nejzávažnější případy se postarají specializovaná centra, ostatní pacienty si převezmou menší psychiatrická oddělení v běžných nemocnicích. "Toto uspořádání je výhodnější i z toho důvodu, že řada pacientů trpí kombinací psychických a somatických poruch. V běžné nemocnici budou mít veškerou péči zajištěnou na jednom místě," vysvětluje Hollý.

V každém okrese navíc vznikne takzvané Centrum duševního zdraví s vyškolenými psychoterapeuty a terénními pracovníky. Reforma počítá zhruba se stovkou takových komunitních center. Působit by v nich mělo zhruba 2,5 tisíce odborníků. "Lidé sem budou docházet podle potřeby," doplňuje Hollý.

Podle Ivana Duškova z ministerstva zdravotnictví ale musí ze všeho nejdříve vzniknout speciální zákon o duševním zdraví. "Česko je jedna z mála zemí Evropy, která ho stále nemá," vysvětluje vedoucí oddělení poradců, analýz a tvorby strategií. Vzorem podle něj mohou být podobné zákony ve Francii nebo v Polsku.

Peníze na psychiatrii přisype i resort sociálních věcí

Zákon by podle něj neřešil jen uspořádání celé sítě, ale také financování psychiatrické péče. Dnes na ni jdou zhruba tři procenta z balíku peněz na zdravotnictví, to je asi 8,8 miliardy korun. Do budoucna by mělo nějaké peníze přidat také ministerstvo práce a sociálních věcí. "Centra duševního zdraví totiž budou fungovat někde na pomezí zdravotní a sociální péče," vysvětluje Duškov. Podobně to podle něj mají vyřešeno i v dalších státech Evropy. Na psychiatrii tam díky tomu jde dvakrát až třikrát víc peněz.

Podle bývalého ministra zdravotnictví a náměstka bohnické psychiatrické léčebny Ivana Davida ale žádná reforma útokům schizofreniků nezabrání. David si myslí, že je třeba úplně něco jiného: přimět nemocné, kteří se vyhýbají léčbě, aby přišli do ordinací. "Právě na tyto pacienty bychom se měli zaměřit," řekl David.

Podle Filipa Španiela z Psychiatrického centra v Praze se ale pacienti dostanou pod neustálý dozor lékařů právě díky terénním pracovníkům z komunutních center. "Jedině připravovaná reforma může problém s neléčenými lidmi vyřešit," řekl Španiel.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy