Jirkov - Proti hranici, za níž se nesmí těžit v severních Čechách uhlí, vůbec poprvé vystoupili nejvyšší představitelé některé ze severočeských obcí. Starosta Jirkova a jeho zástupce jako první v regionu prohlásili, že by bylo nejlepší těžit uhlí i za čarou, kterou v roce 1991 stanovila Pithartova vláda.
Jirkov se obává, že dodržení stanoveného těžebního limitu by ve městě vyšroubovalo nezaměstnanost: Radnice propočítala, že lidí bez práce by tu mohlo být více než 25 procent.
"Nejjednodušší by bylo, kdyby se limity prolomily," řekl Aktuálně.cz Jaroslav Cingel, místostarosta Jirkova. Názor vedení jirkovské radnice ovšem nemá oporu v rozhodnutí rady města či zastupitelstva - tyto orgány o případném prolomení těžebních limitů žádné usnesení nepřijaly.
"Toto prohlášení jsem víceméně řekl já, je to můj soukromý názor. Zatím říkám, že to byl můj osobní názor a ve vedení města jsme tuto problematiku jsme zase tak podrobně neprobírali", řekl v Českém rozhlasu starosta Radek Štejnar.
Pokud by byl názor vedení Jirkova vyslyšen, jiné obce - Horní Jiřetín a Černice - by těžaři srovnali se zemí. "Je to z jejich strany nesmírně sobecké," komentoval postoj Jirkova místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. "Šachta jde směrem od Jirkova."
Spojencem je vláda
Vedení jirkovské radnice svůj názor sdělilo odborářům Mostecké uhelné společnosti, kteří se postupně scházejí se zástupci všech měst v okolí lomu ČSA, jehož další osud je závislý právě na udržení či zrušení limitů.
Jiřetínský Vladimír Buřt je však přesvědčen, že stanovisko jirkovské radnice nemůže změnit to, že Horní Jiřetín a Černice nakonec budou před uhlím zachráněny. "Není to pro nás komplikace, nebereme to tragicky, dalo se to čekat," dodal Buřt.
Největšího spojence mají jiřetínští v současné vládní koalici. I když ministr průmyslu Martin Říman (ODS) uvedl, že by nebyl proti prolomení limitů v místech, kde by rypadla žádné vesnice nezbourala, vláda se ve svém prohlášení zavázala hranici těžby z roku 1991 zachovat.
Težaři nabízejí stěhování
Jirkov si uvědomuje, že rozšíření těžby uhlí by přineslo složitou životní situaci pro lidi z Jiřetína a Černic.
"Není to určitě jednoduché. Na druhou stranu - Mostecká uhelná nabídla obyvatelům obou obcí výhodné podmínky pro přestěhování," citovala ČTK jirkovského starostu Radka Štejnara. "Obávám se, že pokud se nyní nechá uhlí ladem, za pár let po něm bude takový hlad, že se jej stát rozhodne vytěžit a domy vyvlastnit," dodal.
Horník nemůže šít potahy
Pokračující těžba by naopak podle jirkovské radnice pomohla místním lidem. Už teď v severočeských povrchových dolech pracuje asi tisíc lidí z Jirkova. Pokud se šachty zavřou, většina horníků novou práci těžko najde. Ve městě je nyní bezmála šestnáctiprocentní nezaměstnanost.
"Můj švagr celý život házel lopatou uhlí na pás, pak přišel o práci a zkoušel se živit šitím potahů do aut. Ale nedokázal splnit normy a po třech měsích skončil," vysvětluje místostarosta Jirkova Cingel.
Stejně by podle něho dopadli i jiní horníci. Místostarosta tvrdí, že lidé, kteří jsou celý život zvyklí pracovat se sbíječkami či kladivy, se těžko mohou přeorientovat například na montování malých součástek do televize. Ty chce produkovat japonská firma, který hodlá v brzké době rozjet výrobu v nedaleké průmyslové zóně Triangle.
Referendum o uhlí v Jirkově nebude
Jaroslav Cingel nedokáže odhadnout, jestli s prolomením těžebních limitů v severních Čechách souhlasí většina obyvatel Jirkova.
"Na to nejsem schopen odpovědět. Znám spoustu lidí, kteří jsou pro, ale i těch, co s tím nesouhlasí," řekl Cingel.
Jirkovská radnice ovšem neplánuje, že by stejně jako v Litvínově uspořádala o uhlí regefendum. Počká na případný krajský plebiscit.
Zákon o krajských referendech chce v parlamentu předložit sociální demokracie. Pokud poslanci a senátoři návrh přijmou, bylo by možné o uhlí hlasovat v celém Ústeckém kraji.
