Praha - Banky a stavitelé fotovoltaických elektráren začínají spojovat své síly, protože se cítí ohroženi postupem vlády, která uvalila na energii ze slunce dodatečnou daň.
Raiffeisenbank jako první peněžní ústav potvrdil varování České průmyslové fotovoltaické asociace, že 26procentní daň na solární elektrárny postavené loni a letos povede ke krachu podnikatelů.
Dva vysoce postavení zaměstnanci banky v dopise asociaci uvedli, že se tím natolik mění podnikatelské prostředí, že to mnohé firmy dotlačí k likvidaci.
I bankám jde o hodně. Půjčily na stavbu eletráren nejméně 57 miliard korun, uvádějí představitelé Raiffeisenbank.
"Pro řadu investorů bude rozumnějším, ne-li jediným možným řešením, nechat jejich projekty zkrachovat, a to i za cenu ztráty vložených prostředků," stojí v dopise, jehož kopii má Aktuálně.cz k dispozici.
Prezident asociace František Smolka potvrdil existenci dopisu, pod nímž je podepsaný výkonný ředitel a vedoucí projektového financování Tomáš Gürtler a Martin Hofmeister.
Ostatní banky zatím podle Smolky s tak jasným vyjádřením, jako vydala Raiffeisenbank, zatím váhají.
Spořitelna: S klienty v potížích budeme jednat
Ovšem například Česká spořitelna na dotaz Aktuálně.cz také nepřímo potvrdila, že nová 26procentní daň na solární elektrárny může zkomplikovat pozici jí i jejím klientům.
"Vyšší zdanění velmi pravděpodobně negativně ovlivní možnost financování nových projektů v segmentu obnovitelných zdrojů, ale zejména negativně ovlivní obchody uzavřené v minulosti," uvedla mluvčí spořitelny Kristýna Havligerová.
"Naší obecnou strategií je v těchto případech nalezení vzájemně přijatelného řešení vzniklé situace. Je důležité, aby nás klienti, pokud by se dostali do složité situace, o tom informovali a byli ochotní toto řešení hledat," dodala Havligerová. Česká spořitelna zavedení srážkové daně kritizuje.
"Od začátku jsme deklarovali, že podporujeme činnost vlády směrem ke stabilizaci ceny elektrické energie pro spotřebitele. Jako problematická se nám ale zdála retroaktivita daně. Daňové a vůbec podnikatelské prostředí by mělo být stabilní a predikovatelné," řekla Havligerová.
Raiffeisenbank je ve svém dopisu fotovoltaické asociaci mnohem konkrétnější, byť oba vysoce postavení bankéři v listu zdůrazňují, že nejde o oficiální stanovisko jejich ústavu, ale pouze o expertní názor.
"Na základě naší zkušenosti můžeme uvést, že standardní struktura financování fotovoltaických projektů činila 20 až 25 procent z vlastních zdrojů a 75 až 80 procent z úvěrových zdrojů poskytnutých na dobu 15 let," uvádí se v dopise.
Podnikatelé nebudou moci splácet úvěr
Pracovníci Raiffeisenbank uvedli, že jejich ústav postupoval tak, že při 15letém splácení existovala ještě dvacetiprocentní rezerva na krytí výpadků ve výrobě například při technických odstávkách nebo kvůli klimatickým podmínkám.
"Daň má negativní dopad nejen v tom smyslu, že zcela eliminuje plánovanou rezervu, ale navíc snižuje výnosy z provozu fotovoltaické elektrárny v takové míře, že za určitých předpokladů nejsou takto snížené výnosy dostatečné pro splácení bankovních úvěrů," stojí v listu.
Potřeba jsou další miliardy
Podle bankéřů proto podnikatelé budou nejspíš nuceni najít další miliardy.
"Bude potřeba do projektů vložit dodatečné vlastní zdroje investorů ve výši zhruba 10 až 20 procent (tedy 7 až 14 miliard korun) z původních nákladů na výstavbu, aby byly projekty z dlouhodobého hlediska opět životaschopné," uvedli zástupci Raiffeisenbank.
Obdobně se pro Aktuálně.cz vyjádřila i Komerční banka. "V úzké součinnosti s investory budeme aktivně hledat řešení, které by v případě potřeby mohlo spočívat v kombinaci kapitálové injekce ze strany investorů a úpravy splátkových kalendářů," sdělila mluvčí banky Monika Klucová.
Investice za hranicí 15 let ztrácí smysl
Podle zástupců Raiffeisenbank je ovšem otázkou, jestli tyto peníze budou podnikatelé mít, respektive zda je budou ochotni do svých projektů "nasypat", protože návratnost investice se posouvá za hranici 15 let.
"To je jednak ve zjevném rozporu se záměrem, který je při výkladu platné právní úpravy a principů, na nichž byl prezentován příslušnými státními úřady, a jednak tím investice pozbývá dle našeho názoru svůj ekonomický smysl," napsali bankéři.
Řešení? Snížení daně na 8 až 9%
Řešením by podle nich bylo, kdyby se srážková daň snížila, jakkoli může být i nadále "takový krok investorskou veřejností vnímán jako kontroverzní".
Bankéři vypočítali, že by u fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letošním roce měla být srážková daň ve výši 8 až 9 procent za předpokladu, že podnikatel splácí půjčku se sedmiprocentním úrokem. V takovém případě by investiční návratnost zůstala na hranici 15 let.
