Téměř dvě třetiny žáků základních a středních škol sdílí názor, že médiím záleží více na finančním zisku než na kvalitě obsahu. Polovina středoškoláků dokonce věří tomu, že média záměrně zkreslují či zamlčují důležité informace, zjistil výzkum. "Velmi kriticky tedy posuzují prostředí, ve kterém tráví tolik času a ze kterého čerpají většinu informací," okomentoval výsledky průzkumu ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni Karel Strachota.
Průzkum, který pro ně provedla agentura Focus, se zaměřoval na znalosti a dovednosti středoškoláků a žáků osmých a devátých tříd, respektive odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, ohledně médií, používání počítačů a chytrých telefonů, návyků v chování na internetu a postojů k médiím.
Podle Strachoty se skeptický pohled školáků na média projevuje i v tom, že oproti předchozímu výzkumu z roku 2018 znatelně ubylo mladých lidí, kteří považují nezávislá média za důležitá pro demokracii. Za podstatná je nyní považuje 60 procent středoškoláků a polovina základoškoláků, přitom v roce 2018 je za důležitá považovaly až tři čtvrtiny studentů středních škol.
Uvědomování si významu nezávislých médií pro fungování demokracie souvisí podle ředitele Jednoho světa na školách s mediální gramotností jednotlivců. "Nezávislá média považuje za důležitá 85 procent respondentů s nejvyšší dosaženou úrovní gramotnosti, ale jen třetina respondentů s úrovní nejnižší," vysvětlil Strachota. Vyšší mediální gramotnost mají podle výzkumu žáci gymnázií, nižší naopak studenti učilišť.
Zpochybňování důvěryhodnosti médií ohrožuje demokracii
Demokracii podle dotázaných studentů nejvíce ohrožuje zneužívání nashromážděných osobních dat, útoky hackerů a nepravdivé zprávy. Více než polovina žáků středních i základních škol se přitom kloní k tomu, aby byly nepravdivé zprávy na internetu odstraňovány. Necelá třetina středoškoláků by ale byla raději, kdyby byly nepravdivé zprávy pouze označovány.
Demokracii podle studentů ohrožuje i časté zpochybňování důvěryhodnosti médií a novinářů ze strany politiků. Nejčastěji v této souvislosti zmiňují neúspěšného prezidentského kandidáta a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a předsedu SPD Tomia Okamuru.
Nejvíce žáci středních i základních škol důvěřují médiím veřejné služby. České televizi věří více než tři čtvrtiny dotázaných a Českému rozhlasu přes 60 procent respondentů. I zde se však projevuje mediální gramotnost dotázaných. Důvěryhodnost obou médií veřejné služby je přibližně o třetinu vyšší mezi gymnazisty než mezi studenty nematuritních oborů.
Z vlastníků je nejznámější Soukup
Výzkum kromě důvěry v média zkoumal i znalosti a dovednosti žáků, které souvisely s internetem a sociálními sítěmi, jako je například fungování algoritmů u vyhledávačů, určení vlastníků sítí či rozpoznání reklamy. Modelovou úlohu testující, jak školáci rozumí fungování algoritmů, vyřešily správně dvě třetiny. Stejný podíl respondentů také správně určil vlastníky vybraných sociálních sítí, přičemž nejznámější pro ně byla společnost Meta Platforms vlastnící Facebook a Instagram.
Velmi dobře si studenti vedli také v rozlišování seriózních titulků od bulvarizovaných. Potíže naopak měli se jmenováním příkladů dezinformačních webů či rozpoznáním zpravodajských a názorových článků. Zprávu od komentáře zvládla rozlišit jen třetina dotázaných.
Nepříliš dobře si žáci vedli i v určování vlastníků soukromých médií v Česku, znalosti veřejnoprávních médií nebo jmen novinářů. Žádného novináře neznají čtyři pětiny žáků a z vlastníků jim je nejznámější majitel televize Barrandov Jaromír Soukup, kterého si vybavily tři čtvrtiny dotázaných. Část studentů nemá jasno ani v tom, co jsou veřejnoprávní média.
Nejvíce času tráví školáci na internetu procházením sociálních sítí, o nichž se tři čtvrtiny z nich domnívají, že se jimi nechá většina Čechů zmanipulovat. Oni sami přitom uvedli, že nesledují klasická média, jako jsou tisk, televize či rozhlas, neboť se vše podstatné dozvědí z internetu. Denně nebo minimálně jednou týdně používá sociální sítě devět školáků z deseti. Nejraději mají Instagram, YouTube a TikTok. Na sociálních sítích se nepohybují shodně dvě procenta žáků středních i základních škol.
