"Zaznamenaný podíl respondentů pokládajících opatření za nedostatečná je největší za celou dobu realizace podobných šetření od května 2020 a podíl těch, kdo opatření proti šíření koronaviru mají za přiměřená, je naopak výrazně nejnižší a poprvé nižší než jedna polovina," uvedli autoři únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Spolu s tím přibylo lidí, kteří považují protikoronavirové restrikce státu za neúčinné. Přesvědčeno je o tom 63 procent dotázaných, přičemž podle dvou pětin jsou rozhodně neúčinné. V prosinci si to myslelo osm procent lidí a 29 procent, že jsou spíše neúčinné. Loni v květnu a červnu si přitom většina populace, 86 procent, ještě myslela opak.
Kritická je veřejnost i v pohledu na to, co stát dělá pro podporu ekonomiky zasažené situací kolem nemoci covid-19. Jako přiměřenou hodnotí podporu ekonomiky 36 procent lidí, 47 procent si myslí, že stát v tomto ohledu dělá příliš málo, naopak podle devíti procent příliš mnoho. V porovnání s prosincem se podíl těch, kteří si myslí, že stát toho pro podporu ekonomiky dělá příliš málo, zvýšil o šest bodů a je nejvyšší za celou dobu realizace podobných šetření. Naopak počet těch, kdo podporu ekonomiky hodnotí jako přiměřenou, klesl o sedm bodů a je dosud nejnižší.
Současně se snížilo vnímání účinnosti těchto opatření. Účinná jsou podle zhruba čtvrtiny respondentů, což je o devět bodů méně než v prosinci. Více než tři pětiny si naopak myslí, že opatření na podporu ekonomiky jsou neúčinná, v prosinci to uvádělo 52 procent lidí.
CVVM rovněž zjišťovalo, jak jsou současná vládní opatření proti koronaviru pro občany srozumitelná. V tomto případě mírně převládl názor, že jsou srozumitelná. Myslí si to 51 procent lidí. Nesrozumitelná jsou pro 48 procent. Proti prosincovému průzkumu se ale o pět bodů snížil počet těch, kteří opatření považují za srozumitelná. O stejný počet bodů pak přibylo lidí s opačným názorem.
CVVM průzkum provedlo v první polovině února a zúčastnila se ho tisícovka lidí starších 18 let.