Podle ministerstva financí nevychází požadavek pouze z nutnosti hledat úspory, ale také z předpokladu, že mimořádný stav nastartoval změny, díky nimž mohou ministerstva ušetřit. Resort například zmiňuje omezení kontaktů od vypuknutí koronavirové epidemie v březnu letošního roku, které mimo jiné naučilo zaměstnance lépe komunikovat na dálku. A to by prý mohlo snížení výdajů značně pomoct.

Provozní náklady očištěné od platů

"Věříme, že tyto změny by bylo vhodné trvale implementovat do úředních procesů," tvrdí mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Podle něj ale finanční plány většiny resortů s úsporami na vlastním provozu - tedy na energiích, nájmech či správě úřadu - nepočítaly. Naopak. "V návrzích rozpočtu pro rok 2021 většina z nich požadovala provozní výdaje naopak zvýšit," doplňuje Weiss.

Například ministerstvo dopravy vedené Karlem Havlíčkem (za ANO) chtělo tyto výdaje zvýšit až o třetinu. Pro rok 2021 počítalo přibližně s 92 miliony korun, letos to přitom je 63 milionů.

Je nutné zdůraznit, že cifry uvedené v první části tohoto textu jsou očištěné od platů zaměstnanců, kterým se věnuje druhá část článku.

Zvýšení výdajů - byť mírné - pak předvídá také ministerstvo dopravy, v jehož čele stojí rovněž Havlíček a které chce navyšovat rozpočet na své fungování z 240 na 260 milionů. Ministerstvo kultury vedené Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) pak z přibližně 65 na 75 milionů.

S tak velkorysou představou ovšem s největší pravděpodobností počítat nemohou. Ministerstvo financí v srpnu odeslalo resortům apel na snížení provozních výdajů o 10 procent, zářijová jednání zástupců ministerstev s šéfkou financí Alenou Schillerovou (ANO) pak přinesla kompromis. "Výsledkem těchto jednání je celkové snížení provozních výdajů napříč kapitolami cca o pět procent," řekl Aktuálně.cz Weiss.

Konečná čísla věnovaná v příštím roce provozním nákladům budou ovšem definitivně známá až po schválení státního rozpočtu.

Úspory za cesty, techniku i energie

Úspory však budou nevyhnutelné. "Plánujeme je v oblasti cestovného, omezení konání kulturních a společenských akcí," stručně vyjmenovává mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová, jejíž resort dá na provozní náklady ročně téměř dvě a půl miliardy.

Za cesty chce ušetřit i ministerstvo financí. A dále za provoz informačních a komunikačních technologií nebo v oblasti drobné výpočetní techniky.

Resort kultury podle mluvčí Petry Hruškové ušetří na energiích, kde se mu podařilo vysoutěžit nižší sazby. Za elektřinu a zemní plyn tak zaplatí v příštím roce o 17 milionů méně než letos. Ministerstvo práce se zaměří na úspory díky větší digitalizaci chodu úřadu a upřednostňování videokonferencí před osobními setkáními.

Jsme na samém limitu svých možností, zní z některých resortů

Řada ministerstev ovšem tvrdí, že se do svých provozních výdajů již tuto chvíli sotva vejde a jejich další snížení si nedokážou představit. Namátkou: "Ministerstvo vnitra je v současné době a po opakovaných vlnách krácení na samém limitu svých možností," napsala Aktuálně.cz mluvčí resortu Hana Malá. Za tento rok dalo vnitro na provozní náklady téměř čtyři miliardy korun.

Podobně se vyjádřil za ministerstvo spravedlnosti mluvčí Vladimír Řepka, podle něhož je "velká část provozních výdajů mandatorní (závazné) povahy, kde není velký prostor pro úspory." Resort podle něj již šetřil v minulých letech. I tak dává pro rok 2020 na své fungování téměř šest miliard korun.

Velký prostor na snížení nákladů nevidí ani ministerstvo dopravy. To ovšem stojí provozní výdaje jen něco přes 63 milionů korun. "S ohledem na nárůst míry inflace a stále stoupající ceny za služby není v našem případě možné snížit tyto výdaje. Jedná se totiž o služby nezbytné pro každodenní fungování provozu v rámci budovy ministerstva dopravy," napsal mluvčí František Jemelka.

Jak se budou vyvíjet provozní náklady ministerstva zdravotnictví, resort deníku Aktuálně.cz nesdělil ani po četných žádostech. V posledních deseti letech se ale tato položka v jeho rozpočtu znatelně snížila. V roce 2010 činily přibližně miliardu a půl, o pět let to bylo zvláště díky razantnímu snížení nákladů za spotřebu materiálu téměř o miliardu méně, vyplývá z údajů na stránkách státní pokladny.

Miliardy na odměny advokátům, nájmy i kurzy češtiny

Za rok 2020 hlásí nejvyšší provozní náklady již zmíněné ministerstvo spravedlnosti se svými téměř šesti miliardami korun. Podle mluvčího Vladimíra Řepky jde většina peněz na mandatorní výdaje, které zahrnují například odměny ustanoveným advokátům, znalcům a tlumočníkům a také nákup potravin, léků, prádla, oděvů a obuvi v rámci Vězeňské služby ČR.

V tomto ohledu je na druhém místě ministerstvo vnitra s téměř čtyřmi miliardami korun. To vydává nejvíce peněz na datové schránky, výrobu osobních a cestovních dokladů nebo cizineckou agendu.

U téměř všech resortů spadají mezi nejdražší položky IT služby, nájmy nebo opravy budov. Ministerstvo školství dalo hned po nájmech nejvíce peněz na zařizování jazykových kurzů pro azylanty, za minulý rok jej stály téměř dvanáct milionů korun, uvedla mluvčí Alena Lednová.

Propouštět nebudeme, tvrdí ministerstva

I přes požadované úspory je jedno jasné, větší propouštění úředníků ministerstva zatím neplánují. A to i přesto, že některé resorty dají na jejich platy i více než miliardu korun. V posledních deseti letech u většiny ministerstev toto číslo pochopitelně razantně stouplo.

Platy zaměstnanců

Třeba v případě ministerstva financí se peníze na platy úředníků vyšvihly z přibližně 640 milionů v roce 2010 na letošních 964 milionů. Ministerstvo zahraničních věcí zaznamenalo podobný nárůst z 693 milionů na 996 milionů a resort dopravy pak utratil za své zaměstnance 280 milionů oproti 212 milionům před deseti lety.

Většina ministerstev tvrdí, že k propouštění přistoupila v minulých letech už několikrát a nic takového v blízké době neplánuje. "Ministerstvo pod vedením současného ministra Jana Hamáčka provedlo několik vln škrtání úřednických tabulek a dnes je na hraně možností resortu zvládat veškerou agendu za současného personálního naplnění," uvedlo například ministerstvo vnitra.

Ministerstva školství, práce nebo zemědělství jsou ovšem opatrnější. Podle nich o propouštění či nepropouštění zaměstnanců rozhodnou až po finálních debatách o státním rozpočtu.

Všechny výše zmíněné položky získal deník Aktuálně.cz pomocí dotazníku mezi ministerstvy. Chybějící údaje o provozních nákladech ministerstva školství a výdajích a platech na ministerstvu zdravotnictví, které na zaslané dotazy neodpovědělo, čerpal z volně přístupných informací na stránkách státní pokladny.