Analýza - Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech, které se staly agendou Rusnokovy vlády v demisi, ukazuje jednoduchý výčet.

Skoro deseti tisícům zaměstnanců zachrání práci, stát a obecní rozpočty získají v dnešních cenách 15 miliard korun, energetické podniky bilion.

Miliarda tun za limity

Snaha ministrů z vlády Jiřího Rusnoka zrušit limity na těžbu uhlí prospívá firmám, které uhlí těží a spalují v elektrárnách nebo v teplárnách. Vyplývá to jednoznačně z bilance výnosů, které případně přinese rozšířená těžba.

Experti z těžebních firem i ekologických organizací se shodují, že se za limity dá vytěžit až miliarda tun uhlí. Společnost Czech Coal odhaduje, že rozšířením těžby za limity získá její důl ČSA nových 750 milionů tun, další uhlí je za limity z dolu Bílina, který patří Severočeským dolům. Centrum pro otázky životního prostředí vypočetlo, že se celkem za limity najde 873 milionů tun.

Severočeští horníci dnes počítají své zisky jednoduchou rovnicí, podle níž se vytěžením a spálením milionu tun hnědého uhlí vydělá miliarda korun. Jak ukazují například výroční zprávy Severočeských dolů, čtvrtinu z toho inkasují těžební společnosti, zisky státního gigantu ČEZ dokládají, že zbytek inkasují elektrárny nebo teplárny. Celkový zisk z překročení limitů tedy může opravdu dosáhnout bilionu korun.

Uhlí skoro zadarmo

Tak vysoký zisk umožňuje faktická podpora státu, který podle zákona sice vlastní všechny nevytěžené nerosty včetně uhlí, přitom však žádá od důlních společností jen minimální poplatky za jejich vytěžení, tzv. „úhrady z vydobytých nerostů". Dosahují 1,5 procenta z tržby firem, které povrchově těží hnědé uhlí, a půl procenta od OKD, které provozuje hlubinné doly na černé uhlí.

Severočeské doly, Czech Coal a Sokolovská uhelná ročně vytěží přes 40 milionů tun hnědého uhlí, OKD 10-11 milionů tun černého uhlí. Báňské úřady za to loni vybraly 600 milionů korun, naprostou většinu za hnědé uhlí. Tři čtvrtiny této částky, tedy 450 milionů, nakonec dostaly obce, na jejichž území se těží. Po pětasedmdesáti milionech inkasovaly podle státního závěrečného účtu ministerstva průmyslu a životního prostředí, která je využila na odstraňování ekologických škod.

Stát tedy získá za prolomení limitů během příštích třiceti let necelé čtyři miliardy korun, obce něco přes deset miliard.

Jak zaplatit horníky bez práce

Prezident Miloš Zeman podpořil v říjnu zrušení uhelných limitů argumentem, že se tím zachová 8 500 pracovních míst. Tento argument ale prolomení limitů z pohledu státu nezdůvodňuje.

Kdyby stát musel platit osmi a půl tisícům propuštěných horníků průměrný plat, stálo by ho to tři miliardy korun ročně.

Tuto částku by ministr financí získal za jeden rok, kdyby dnes žádal po těžebních firmách vyšší „úhrady z vydobytých nerostů", třeba na úrovni deseti procent jejich tržeb. Kdyby například současní zaměstnanci ještě dvacet let vydělávali těžbou uhlí před limity, nemuseli by těžit v území za limity, protože by už měli na platy v dalších dvaceti letech vyděláno.