Odklad e-neschopenky, který kromě vládních ANO a ČSSD podpořili i komunisté, o jejichž hlasy se vláda opírá, nyní dostane k posouzení Senát.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) schválení zákona uvítala a novinářům řekla, že udělá vše pro to, aby byla e-neschopenka k 1. lednu 2020 plně funkční. "Co se týká technické stránky e-neschopenky, tak máme velmi podrobný harmonogram, který v tuto chvíli plníme na den přesně," řekla.
Ministryně odmítla obavy pravicové opozice, že systém ani po půlročním odkladu nebude fungovat, protože na něj sociální správa ani lékaři nebudou připraveni. "Vše běží přesně na den," uvedla k organizaci projektu Maláčová. Podle poslance ODS Jana Bauera ale ministerstvo projekt prosazuje chaoticky a bez znalosti praxe. "Paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme," uvedl Bauer.
Maláčová také upozornila, že papírové neschopenky budou existovat i po zavedení těch elektronických. Papírově bude podle ní nutné ukončit všechny pracovní neschopnosti, které byly zahájeny papírově, tedy před koncem roku. Kromě toho budou papírové neschopenky sloužit jako záloha pro případ výpadku elektronického systému.
Lidovci sice v dílčím hlasování půlroční odklad podpořili, nakonec ale pro celkovou změnu nehlasovali spolu se zbytkem opozice. Projekt podle nich není dostatečně technicky připraven. Piráti změnu odmítli podpořit kvůli tomu, že bude znamenat dvouletý odklad konsolidace informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2022, byť jejich fungování opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad.
Hospodářská komora: Nepřipravený polotovar
K odkladu se přiklání také Hospodářská komora ČR. "S ohledem na opakovaně deklarovaný nesouhlas podnikatelů a nepřipravenost praktických lékařů zavádět polotovar, který ztěžuje práci lékařům a zaměstnavatelům nic nepřináší, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na konci března dopisem požádal předsedu vlády o společné posunutí účinnosti e-neschopenky a zrušení karenční doby na nejlépe na leden 2020 nebo 2021," napsal ve vyjádření pro Aktuálně.cz mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle něj je zároveň vždy jednodušší zavádět nové systémy počátkem roku a nikoli v jeho průběhu. "Současný návrh e-neschopenky se snaží jen vyvolat mylnou iluzi, že vláda zrušení karenční doby vykompenzuje systémem pružného elektronického informování zaměstnavatelů o jejich zaměstnancích v pracovní neschopnosti," uvedl Diro.
"Aby byl systém pro zaměstnavatele prakticky využitelný, musely by údaje v něm obsažené plošně pokrývat všechny nemocné zaměstnance, přičemž relevantní informace by měly přicházet k zaměstnavateli bez zbytečného prodlení a 'samy'. Realita je však taková, že lékaři nebudou k 1. červenci 2019 technicky ani organizačně schopní vkládat do systému informace o všech nemocných," píše dále Komora ve vyjádření.
Komora zároveň zdůrazňuje, že zavedení e-neschopenky plně podporuje, nesmí však být samoúčelné a nepřipravené. Se zrušením karenční doby však nesouhlasí. "Třídenní karenční doba omezila zneužívání systému nemocenských dávek v ČR, snížila fiktivní nemocnost zaměstnanců," uvedla. Poslancům tak doporučuje návrh zamítnout, nebude však společně s odbory vyzývat ke stávkám, pokud návrh sněmovnou projde.
Elektronické neschopenky měly začít původně od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července. Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Proti červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.
Sněmovna v pátek zároveň schválila odklad spuštění jednotného informačního systému pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti, který měl původně fungovat od roku 2017. Jeho spuštění se tak odsouvá minimálně na rok 2022. Resort kvůli zpoždění příprav už dvakrát prodlužoval o dva roky smlouvu s nynějším dodavatelem, firmou OKSystem. Dvouleté prodloužení vyšlo zhruba na miliardu. Ministryně práce přitom opakovaně uvedla, že by nové systémy měly fungovat nejpozději do konce roku 2020.
