"A my na ně budem platit… proč ty autobusy radši nezapálili," uvedla žena, který svůj nenávistný postoj vůči migrantům hájila v následné diskusi. Státní zástupce ji za to poslal před soud pro podněcování k nenávisti vůči skupině osob, ten ale rozhodl, že nešlo o trestný čin, ale maximálně přestupek a případ předal k vyřízení úřadu Městského obvodu Plzeň 3, který ženě uložil pětisetkorunovou pokutu.
Nejvyšší soud ale rozhodl, že soudy mají případ projednat. Verdikt vynesl již koncem ledna, ale až tento týden zveřejnil na svých stránkách odůvodnění.
Vždyť to byl jen jeden komentář
Prvoinstanční Okresní soud Plzeň-město to, že případ předal k vyřízení jako přestupek, odůvodnil tím, že nešlo o trestný čin. Podle něj "společenskou škodlivost skutku značně snižuje skutečnost, že obviněná se měla dopustit přečinu pouze jedním skutkem, tj. pouze jedním komentářem publikovaným na sociální síti". Obviněná prý navíc nepatří k neonacistickým skupinám a dosud žila řádným životem.
Proti tomu se odvolal státní zástupce, ale Krajský soud v Plzni odklonění potvrdil. Ovšem odůvodnil je jinak - nedospěl totiž k tomu, že obviněná žena uvedeným příspěvkem vůbec veřejně podněcovala k nenávisti vůči jiné skupině osob. Poukázal totiž na to, že žena nikoho přímo nenabádala k zapalování autobusů.
S tím ale nebyl spokojen nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který proti verdiktu podal dovolání. "Lze si stěží představit razantnější projev nenávisti, než je projevení touhy po takto brutální fyzické likvidaci specificky vymezené skupiny jedinců," napsal v dovolání.
Zrušte pokutu a rozhodněte znovu
Nejvyšší soud dal konce ledna Zemanovi zapravdu. A zkritizoval rozhodnutí obou soudů. Vytkl jim především to, že se zaměřily jen na jednu uvedenou větu a již ne na další diskusi, kterou pod uvedeným statusem na facebooku obžalovaná vedla a svou myšlenku rozvíjela. Podotkl ovšem, že v tom měl částečně vinu i státní zástupce formulačními nedostatky v obžalobě.
A zkritizoval i názor odvolacího krajského soudu, že znak trestného činu je naplněn až v okamžiku, kdy je v jiném nenávist vzbuzena.
"Zákonná dikce skutkové podstaty uvedeného trestného činu nic takového nepožaduje," konstatoval předseda senátu Nejvyššího soudu Ivo Kouřil. "Trestný čin je již dokonán projevem, jehož obsahem je podněcování," dodal.
Nejvyšší soud se vypořádal i s argumentem, že žena již dostala od úřadu pokutu a běžně není možné trestat za jeden čin dvakrát. Poukázal na to, že v přezkumném řízení je možné ještě do tří let od zahájení trestního stíhání případ otevřít. A to tak, že se zruší udělená pokuta a případ projedná soud. "Není dána zákonná překážka, která by bránila v pokračování jejího trestního stíhání," konstatoval Nejvyšší soud s pokyny, aby soud spis předal úřadu, aby otevřel přezkumné řízení.
Policie se na nenávistné komentáře víc zaměří
Policie přitom slibuje, že se na nenávistné komentáře na sociálních sítích zaměří a bude je stíhat. A to zejména po útoku v Novozélandském Christchurchi, kdy při střelbě ve dvou mešitách zahynulo 49 lidí. Útočníkem byl Australan Brenton Tarrant, který podle svého prohlášení chtěl pomstít oběti muslimských radikálů ve světě.
Řada lidí přitom začala vzápětí na sociálních sítích jeho čin schvalovat a tvrdit, že lidí zemřelo ještě málo. "Když můžou vraždit muslimáci, tak nevidím jediný důvod, proč bychom jim to neměli oplácet," stojí například v jednom komentáři. "Nebyli to teroristé, byli to hrdinové," uvedl další diskutující.
A k důraznému postupu proti projevům nenávisti vyzval po útoku policii i ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. "Hovořil jsem s policejním prezidentem i s nejvyšším státním zástupcem a oba jsem je požádal, aby se orgány činné v trestním řízení věnovaly tomuto fenoménu. Pro mě je to totiž naprosto nepřijatelné a je potřeba takovéto kroky vyšetřit a případně odsoudit," řekl Hamáček Radiožurnálu. Razantnější postup při potírání nenávisti na sociálních sítích již dříve přislíbil i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.
