Někdejší členové státní bezpečnosti měli podle státního zástupce Jana Binka za úkol dotlačit Martina a Ivanku Hyblerovy k emigraci, což se jim povedlo. Hyblera údajně předváděli k opakovaným výslechům, při nichž ho ponižovali a vyhrožovali mu vězením či nehodou, která by se mu v ČR mohla stát.
V domově manželů prováděli tehdejší příslušníci StB několikahodinové domovní prohlídky, manželku sledovali a znemožnili jí pracovat na pozici, pro kterou měla jako vysokoškolačka kvalifikaci. Rodina se třemi malými dětmi nakonec nátlak nevydržela a v roce 1982 souhlasila s vycestováním.
"Obžaloba je tendenční a bez důkazů. Je postavena na principu kolektivní viny - jsou nám připisovány zločiny jiných," řekl Kopinec. "Nikdy jsem nikomu nevyhrožoval, takový postoj mi není vlastní," dodal.
Spolu s Novotným shodně vypověděl, že manžele na služebnu nepředváděli, jejich ponižování nezažili a nebyli ani u domovních prohlídek. Na případ si ale podle svých výpovědí s odstupem téměř 40 let příliš nepamatují.
Oba muži uvedli, že pracovali pro kontrarozvědku, a získávali proto zpravodajské informace. Kopinec uvedl, že také zjišťovali, zda se rodina nedopouští trestné činnosti. Takové podezření se ale nepotvrdilo.
Podle Novotného pak byl Hybner "zájmovou osobou" kvůli jeho kontaktům v zahraničí, kterých chtěla StB využít. Státní zástupce ale upozornil na to, že muži pracovali na oddělení státní bezpečnosti, která se zaměřovala na boj proti vnitřnímu nepříteli, a ne přímo na kontrarozvědnou činnost.
Hyblerová žije dodnes ve Francii
Hyblerová-Lefeuvre dodnes žije ve Francii, k českému soudu však chce podle dřívějšího vyjádření jejího zmocněnce, historika Petra Blažka, přijet svědčit.
"Patřila k jádru Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jejímž členem byl její tehdejší manžel. Velmi se angažovala v pomoci lidem, kteří byli tehdy pronásledováni. Byla signatářka Charty 77, v souvislosti s letákovou kampaní byla odsouzena už na začátku 70. let," řekl v polovině června novinářům Blažek. Žena se k trestnímu řízení připojila s požadavkem na náhradu škody.
Pozdější šéf kontrarozvědky Vykypěl už byl za zneužití pravomoci odsouzen počátkem 90. let, a to společně s bývalým ministrem vnitra Františkem Kinclem a posledním náčelníkem StB Alojzem Lorencem.
Soud je uznal vinnými, že od října 1988 do listopadu 1989 organizovali na celém území republiky izolaci velkého počtu osob, zejména v době očekávaných protestních akcí občanů. Vykypěl dostal trest 3,5 roku.
Akce Asanace
Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky.
Pracovníci StB po celé zemi začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat i fyzicky týrat. Mezi jejich oběťmi byli například hudebníci Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní Svatopluk Karásek, herec Pavel Landovský nebo spisovatelka Petruška Šustrová.
