reklama
 
 

Demise vlády byla křeč, triumvirát lidé nepochopili, jako lídr jsem přišel pozdě, hodnotí Zaorálek

27. 12. 2017
Málokterý politik prožíval v roce 2017 takové zklamání a tak těžkou prohru jako exministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. Vedení strany z něj v červnu udělalo celostátního lídra pro říjnové parlamentní volby a on věřil, že sociální demokraty vytáhne z kritické situace, kterou avizovaly průzkumy veřejného mínění. Nestalo se, strana nakonec nezískala ani osm procent hlasů a utrpěla jednu z největších porážek ve své historii. "I členové ČSSD to berou tak, že jsem opravdu makal a neflákal se. Mám čisté svědomí, byť mě volební výsledek mrzí," říká Zaorálek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Nelitujete teď na konci roku, už s určitým odstupem, že jste v červnu kývl  Bohuslavu Sobotkovi na návrh, abyste byl celostátním lídrem ČSSD pro parlamentní volby?

Nelituji toho. Pro mě by bylo daleko horší zůstat někde sedět bokem a čekat, jak to dopadne. Porážka není tak hrozná věc jako pocit, že člověk neudělal nic. Mě by to mrzelo v případě, že bych nepodal výkon. Zažil jsem v hokeji a tenise řadu porážek a člověk si zvykne, že jsou součástí života. Kdybych dělal všechno špatně a lidé by mě začali nenávidět, tak jo, ale myslím, že i členové ČSSD to berou tak, že jsem opravdu makal a neflákal se. Mám čisté svědomí, byť mě volební výsledek ČSSD mrzí.

V době, kdy jste v červnu jednali o změnách ve vedení ČSSD, přišel premiér a v té době ještě předseda ČSSD Bohuslav Sobotka údajně s návrhem, abyste kandidoval na prezidenta. Je to tak?

Pamatuji si, že v jisté fázi jsme o tom s premiérem mluvili. Mluvil o tom na grémiu, ale já jsem řekl, že chci jít do parlamentních voleb, že to je věc, která mě zajímá.

Opravdu jste o tom neuvažoval?

Ne, protože jsme řekl, že mě zajímají parlamentní volby. Jsem přesvědčený, že to je hlavní kolbiště, hlavní terén, na kterém se rozhoduje o směřování země. Při vší úctě jsem prezidentskou roli chápal jako něco, co je sice populární a volby prezidenta poutají pozornost, ale není to klíčová exekutivní funkce.

Pokud jde o samotnou kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu, dělal byste dnes, s odstupem času, něco jinak?

Asi ne. Dokonce bych si stál i za těmi tématy, která jsme do kampaně zvolili jako klíčová. Nemyslím, že v tom byla chyba. Co nevyšlo, to byl poslední týden, kdy šlo o nerozhodnuté voliče. Tam to ale spíš vymysleli jiní, kteří přišli s kauzou lithium. Dnes už po tom nikdo ani neštěkne, ale tehdy to samozřejmě mělo na voliče vliv v náš neprospěch.

To byl důvod takové prohry?

Určitě to nebyl jediný důvod. Kdybych přece jenom něco změnil, tak si myslím, že s větší kampaní jsme měli začít mnohem dříve. Ještě dřív než byl březnový sjezd, který byl ve skutečnosti už také pozdě. Dnes vidím, že jsme poměry ve straně měli změnit výrazněji dříve. Já už jsem přišel jako lídr příliš pozdě a nebyl prostor proměnit stranu více a zásadněji. My jsme potřebovali mnohem větší změny, ne ale v programu.

V čem?

Měli jsme se zamýšlet, kdo jdeme do voleb a jakým způsobem. Měli jsme jít s daleko větším nasazením.

Návrhy premiéra Sobotky jsme nepochopili

Když mluvíte o větších změnách, které měly přijít dříve, znamená to, že podle vás už neměl být tehdejší premiér Bohuslav Sobotka zvolený předsedou strany na sjezdu?

Myslím, že jsme se měli dřív dohodnout, kdo bude stranu reprezentovat jako lídr, a neředit to nějakými triumviáty, kdy já se stal lídrem, stranu vedl Milan Chovanec a Bohuslav Sobotka byl premiér. Měli jsme udělat pro lidi daleko srozumitelnější dohodu, kdo bude ten, kdo bude za ČSSD mluvit a kdo ji povede před volbami i po nich. Měli jsme se ke změnám rozhoupat dříve než tři a půl měsíce před volbami. Během kampaně jsme pochopili, že pro lidi nebylo úplně srozumitelné, že jsme změnili lídra a vytvořili triumvirát.

Byl skutečně Bohuslav Sobotka tím, kdo navrhl změnu lídra a triumvirát, nebo byl k tomu fakticky donucený vámi a dalšími lidmi z vedení?

On přišel s tímto návrhem, ale my jsme s ním o změnách ve skutečnosti mluvili ještě před březnovým sjezdem. Měl jsem pocit, že naše politika jde už na slepou kolej. Když pak přišel premiér s návrhem na demisi celé vlády, přišlo mi to křečovité. Nesouhlasil jsem s tím, připadalo mi, že nemůžeme dělat kroky, které nejsme schopni veřejně vysvětlit a obhájit. Většina lidí to nepochopila. Když se na nás potom v červnu obrátil Bohuslav Sobotka s návrhem na změny ve vedení, bylo to s tím, že už nemá nápad a přestal věřit, že je schopný do voleb stranu zvednout. Na tomto jsme se měli dohodnout dřív. Dnes mi připadá, že neblahé trendy kolem ČSSD se sčítaly delší dobu a my jsme na ně půl roku před volbami nereagovali dobře. Sjezd to nevyřešil. Strana nebyla dostatečně sjednocená, neměli jsme energii přesvědčit lidi, neměli jsme partu lidí, která by šla do voleb s maximálním odhodláním.

Necítil jste se v boji o voliče poněkud osamělý? Čekal jste, že se dočkáte od spolustraníků větší podpory?

To ať posoudí jiní. Já si myslím, že příštímu lídrovi se musí podařit udělat z ČSSD jeden celek a organismus. Musí celou stranu dostatečně sjednotit. Já se o to snažil, určitá podpora byla, strana se přestala hádat. Příštímu lídrovi se to ale musí podařit ještě daleko více než mně.

Nemůžeme jenom sedět a čekat

Vy jste měl hlavní heslo kampaně "levná práce". Ovšem od některých lidí ve vedení jsem cítil, že ani oni nebyli přesvědčeni, že to bylo správné heslo.

Ale v kampani nešlo jen o levnou práci. To bylo jen jedno z hesel. Šlo nám přece o to, abychom v budoucnosti žili z práce, která bude schopná vytvářet vyšší přidanou hodnotu. Abychom nebudovali zemi s tím, že máme ještě pořád levnou pracovní sílu, a naopak investovali do vědy a inovací a abychom postavili budoucí živobytí na tom, že se chytneme v procesech technologických změn a všem dalším, co se ve světě mění. Podstata byla v tom, abychom všechny tyto změny zachytili, nešlo jen o cenu práce. Myslím, že Andrej Babiš to tak nevnímá, chce dovážet levnou pracovní sílu.

Takže téma levné práce by mělo být pro ČSSD nadále klíčové?

Levná práce a vše s tím související musí být hlavním bodem našeho programu i nadále. Jaká teď bude například podpora malých a středních podniků, které jsme my chtěli podpořit? Politika Andreje Babiše bude úplně jiná. Jestliže přijde vláda, která to cítí jinak, tak tato země bude žít opravdu z levné práce.

Když mluvíte o tom, co s vládou Andreje Babiše hrozí, není nakonec dost pravděpodobné, že vy této vládě umožníte vládnout? V kuloárech slyším a občas také čtu, že ČSSD by při druhém pokusu mohla vládu podpořit. Samozřejmě s tím, že budete chtít některé své programové priority dostat do programu Babišovy vlády.

Nedovedu si představit, že bychom jenom seděli a čekali. My přece musíme chtít ovlivnit, co se v naší zemi děje. Dokonce, i když ve volbách neuspějete, musíte pořád usilovat o prosazení svého programu. Nechceme, aby země byla zaplavená levnou pracovní silou ze zahraničí, která bude snižovat cenu práce i pro domácí zaměstnance. My budeme chtít náš program prosazovat, ať bude vládnout kdokoliv. Musíme o tom jednat a prosadit to. Podle toho, jak k tomu bude Andrej Babiš přistupovat, rozhodne o tom, co my k jeho vládě řekneme.

A co řeknete?

Doteď jsme o tom nejednali, až ve středu bylo první jednání s hnutím ANO. Nedovedu si ale představit, že budeme sedět v rohu a čekat, jestli se nás někdo na něco zeptá. Teď jde o to, co ten druhý udělá pro to, abychom měli důvod uvažovat o podpoře vlády hnutí ANO.

Vypadá to, že ale nakonec vládu při druhém pokusu podpoříte.

Tak tam jsou věci, které se týkají osoby premiéra a jeho trestního stíhání a programových věcí. Především záleží na tom, jak bude druhá strana reagovat na to, co je pro nás zásadní.

Pokud jde o podmínku, že ve vládě nemá být trestně stíhaný politik, zdá se mi, že od ČSSD nezaznívá tak kategoricky jako například od KDU-ČSL, STAN nebo TOP 09…

My jsme přece před volbami jasně řekli, že pokud je někdo trestně stíhaný, tak s ním nemůžeme být v koalici. To platí, na tom se nic nemění.

Bylo by absurdní, kdybych se znovu nabízel

Pokud jde o vás samotného, vy jste se vrátil ke svému hlavnímu tématu, zahraniční politice. Zejména, když jste byl před několika dny zvolený předsedou zahraničního výboru ve sněmovně. Budete se v budoucnosti věnovat ve sněmovně především tomuto?

Určitě. K zahraniční politice mám nejblíž, jsem rád, že se tomu můžu věnovat. Ale to neznamená, že by mě nezajímala sociální demokracie a její další vývoj. Ani zahraniční politika se nedá dělat, pokud člověk nemá za sebou svou politickou stranu. Teď jde o to, aby se nám podařilo zkonsolidovat sociální demokracii.

Vám bývá občas vyčítáno, že jste jako ministr zahraničí až příliš ustupoval prezidentovi, který nehájil dostatečně proevropské a prozápadní směřování naší země. Jak budete na jeho chování reagovat v nové roli předsedy zahraničního výboru?

Možná budu mít nyní volnější ruce a svobodnější možnosti, než jsme měl jako ministr zahraničí. V té funkci byl člověk dost limitovaný. Při mém hodnocení vzniká možná nedorozumění v tom, že někteří lidé si neuvědomují, že diplomacie je spíš o moderování a o tom být prostředníkem. Nemohl jsem si dovolit eskalovat nějaké spory ani ostře hájit nějakou jednu pozici. Našel jsem svou roli v tom být moderátorem mezi Východem a Západem. Je strašně důležité, aby se nám toto do budoucna dařilo.

Platí to, že po prohraných volbách nebudete v únoru na sjezdu ČSSD kandidovat do vedení?

Platí to, nebudu kandidovat do žádné funkce. S volebním výsledkem jsem jasně spojený. Bylo by absurdní, kdybych se znovu nabízel, když jsem šel do parlamentních voleb naplno. Nepovedlo se a já z toho musím něco vyvodit.

autor: Radek Bartoníček | 27. 12. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama