Praha/Boskovice - Někdejší primářka z boskovické nemocnice Martina Přichystalová jen náhodou zjistila, že její kolega na stejné pozici bere dvakrát tolik co ona a další primářka. "Naštvalo nás to, protože naše pracovní výsledky byly výborné," říká v rozhovoru lékařka, která nemocnici zažalovala za diskriminaci žen.
S kým jste se soudila a proč?
Soudila jsem se se svým bývalým zaměstnavatelem kvůli nerovnému zacházení. Primář oddělení naprosto srovnatelného s tím, které jsem vedla, pobíral asi o 50 procent vyšší mzdu než já.
A na to, že kolega bere víc, jste přišla náhodou?
Nemocnice je s.r.o. města, takže jednatele jmenuje a odvolává rada města. Stalo se to, že rada města z nějakého důvodu odvolala jednatele nemocnice a mezi zaměstnanci vůči tomu vznikla nevole, protože to bylo zrovna v období, kdy nemocnice dobře prosperovala. V té době proběhly volby a po nich nově dosazený jednatel nemocnice vypsal výběrová řízení na primáře čtyř oddělení. Na základě toho jsme my, všichni primáři, kterých se to týkalo, dali výpověď. V tomhle období jeden z primářů zveřejnil výši svého platu. Do té doby jsme nevěděli, kdo má jaký plat.
Ještě s jednou mojí kolegyní jsme zjistily, že máme oproti tomuto panu doktorovi poloviční plat. Naštvalo nás to, protože naše pracovní výsledky byly výborné, maximálně srovnatelné s primáři jiných oddělení, ba řekla bych dokonce lepší. Aspoň podle toho, jak jsme byly ze strany vedení vyzdvihovány. Tak jsme se rozhodly, že to zažalujeme. Kolegyně se toho potom zalekla a nešla do toho. Jakmile jsem v roce 2011 podala žalobu, tak nemocnice už samozřejmě musela výši platů odkrýt.
Vy jste pojala podezření, že berete méně peněz proto, že jste žena?
Vzhledem k tomu, že ta druhá kolegyně na tom byla tak jak já a ti muži na tom byli podstatně lépe, tak ano, pojala jsem toto podezření.
Cítila jste to třeba i nějak jinak? Že by se s vámi jednalo jinak proto, že jste žena?
Ne, to ne, to nemůžu říct.
A jak se nemocnice během sporu hájila?
Hájila se tím způsobem, že práce na odděleních, která jsme srovnávali, je nesrovnatelná. I když my jsme opakovaně dokázali, že srovnatelná je. Ba naopak, že na tom oddělení, kde jsem pracovala já, byly na primáře kladeny vyšší nároky z hlediska počtu stanic, počtu zaměstnanců a tak dále.V medicíně to není úplně jednoduché srovnávat, protože každý obor je trošičku jiný, ale náplň práce primářů je naprosto srovnatelná. Musíte vést oddělení, starat se o jeho ekonomiku, o výchovu mladých lékařů. To je na každém oddělení stejné.
Jak soud dopadl?
Skončil tak, že prvoinstanční soud rozhodl v můj neprospěch, odvolací soud mu to vrátil, prvoinstanční soud rozhodl opět stejným způsobem. V druhém kole loni na podzim to odvolací soud zastavil z toho důvodu, že ze strany mého advokáta nebyly splněny formální požadavky odvolání. Takže já už ani nemám možnost se kvůli této, řekněme, procesní chybě odvolávat dál.
