Necelé tři měsíce před prezidentskými volbami sice stále ještě není jasné, kdo všechno se bude o nejvyšší ústavní funkci Česka ucházet, hlavní favorité se už ale rýsují. V posledním průzkumu společnosti Median poskočil na první místo generál v záloze Petr Pavel, o půl procentního bodu před lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše. Ten však dosud neoznámil, zda skutečně kandidovat bude. S výrazným odstupem následují ekonomka Danuše Nerudová a senátoři Pavel Fischer s Markem Hilšerem.
Pavlovo vedení má především symbolický efekt. Potvrzuje jeho rostoucí popularitu, Babiš naopak ztrácí. Samotný rozdíl půl procenta je přitom na úrovni statistické chyby.
Bývalého předsedu vojenského výboru NATO favorizuje i skutečnost, že je pro lidi mnohem více přijatelný. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK jeho volbu zvažuje 58 procent lidí, Babiše jen 37 procent. Hlavu státu budou Češi volit 13. a 14. ledna, pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postoupí dva nejúspěšnější do druhého kola o dva týdny později.
Průzkumy ukazují i to, že téměř polovina lidí dosud neví, pro koho hlasovat. Nerozhodnutá masa voličů tak může s výsledky výrazně zahýbat. Lidé také mohou změnit názor. "To, že někoho preferují dnes, neznamená, že to tak bude i zítra. Síla říjnových průzkumů směrem k lednové volbě je malá. Určitě jsou ale dobrým vodítkem pro vedení předvolebních kampaní," vysvětluje sociolog Jan Herzmann, který se výzkumy volebních nálad dlouhodobě zabývá.
Jasný zatím není ani seznam kandidátů. Ti mají čas do 8. listopadu, kdy musí podat ministerstvu vnitra přihlášky s minimálně 50 tisíci podpisy občanů, 20 poslanců, nebo 10 senátorů. Záměr kandidovat oznámili například miliardář Karel Janeček, odborový předák Josef Středula nebo bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Teprve po registraci kandidátů odstartuje naplno kampaň a soupeři se začnou potkávat v debatách. "Až přijde Pavel nebo Nerudová do první debaty, jejich preference se mohou významně posunout. Jejich názory a schopnost argumentace ještě příliš neznáme, na rozdíl například od Babiše," vysvětluje analytik STEM/MARK Jan Burianec.
Kampaň by mohla pomoci právě Nerudové. Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy Univerzity v Brně drží v průzkumech třetí místo, má ale potenciál růst. Podle společnosti STEM/MARK ji zná pouze 68 procent voličů, nejméně ze všech hlavních kandidátů. "Celý rok pozorujeme, jak u ní - podobně jako u Pavla - roste počet lidí, kteří ji znají, pro které je přijatelná a kteří jsou ochotni ji volit," říká Burianec.
Zamíchat šancemi může hnutí ANO, až na konci října ohlásí, koho do prezidentské volby vyšle. Jeho předseda Babiš tvrdí, že má čtyři kandidáty. Kromě jeho samého se nejčastěji mluví o exministryni financí Aleně Schillerové a bývalém ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi. Doplňuje je velvyslanec v Izraeli, exministr obrany Martin Stropnický.
Pro první kolo voleb průzkumy Babiše dlouho favorizovaly, teď nedávný premiér podporu ztrácí. "Jeho neustále se opakující monotónní, agresivní rétorika přestává lidi bavit. Babiš se stává nevěrohodným, ztrácí jiskru a šarm," uvádí Přemysl Čech, ředitel agentury Median.
Data a trendy tak podle odborníků momentálně nahrávají Pavlovi a Nerudové, Babiše staví do horší pozice. Dosavadní volby navíc ukázaly, že podpora hnutí ANO má strop okolo 35 procent. Výš se mu dostat nedaří. Pro prezidentské volby, kde vítěz potřebuje přes polovinu hlasů, je to problematické.
Chování voličů se ale může podle expertů ještě výrazně proměnit, zvlášť v době energetické krize a války na Ukrajině. I předešlé dvě přímé volby prezidenta ukázaly, jak moc se mohou průzkumy dělané dva až tři měsíce předem od konečných výsledků lišit.
Před deseti lety, kdy si Češi vybírali prezidenta přímo poprvé, byl dlouho favoritem ekonom a bývalý premiér Jan Fischer. Ještě tři měsíce před volbami mu průzkumy přisuzovaly přes 30 procent hlasů. Nakonec nepostoupil ani do druhého kola a skončil třetí s 16,4 procenta. Předběhli ho pozdější prezident Miloš Zeman a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Fischerově kampani došel dech. Karty vybalil rychle a neměl s čím novým přijít. Soupeři pak přicházeli s něčím zásadním, dobře vystupovali v médiích a pronášeli názory, které voliči ocenili," hodnotí analytik Burianec.
Před pěti lety zase takřka všechny průzkumy ukazovaly, že druhé kolo mezi Zemanem a nynějším senátorem Jiřím Drahošem vyhraje druhý jmenovaný. Stal se ale opak a Zeman s 51,4 procenta hlasů mandát obhájil.
Sociolog Herzmann upozorňuje, že pro obrat podpory nemusí přijít žádná velká chyba v kampani ani odhalení přešlapu z minulosti. Stačí k němu dovednosti uchazečů o Hrad, třeba právě v debatách. "Zeman byl tehdy lepším, v každé ze tří debat před druhým kolem vystupoval jinak a ukázal tři různé Miloše Zemany. Určitě šlo o významný faktor," říká.
Generál Pavel tak navzdory nadějným průzkumům žádnou jistotu nemá, ani kdyby se vyvaroval chyb. "Ve východní Evropě není neobvyklé, že těsně před volbami někdo vyletí nebo propadne. Může se stát, že se Pavel nedostane ani do druhého kola. Neumím si představit, co by k tomu mohlo vést, ale nemůžu to ani vyloučit," tvrdí Herzmann.
Opatrný zůstává i ředitel Medianu Čech. "Může se ještě cokoliv stát, třeba i na mezinárodní scéně, co chování voličů ovlivní. Myslím si ale, že je skutečně vysoká pravděpodobnost Pavlova vítězství," troufne si předvídat výsledek lednové volby. Nový prezident se úřadu ujme poté, co Zemanovi skončí druhé funkční období 8. března 2023.
