Zeman žádá prověřit, zda debata o odebrání pravomocí při jeho nemoci nebyla sabotáž

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 6. 2022 19:09
Prezident Miloš Zeman předal ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi podnět k prověření, zde se nestal "trestný čin sabotáže", když v době své neschopnosti vykonávat úřad čelil pokusu o zbavení pravomocí. Nepodal však trestní oznámení, které původně avizoval. Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil podnět "skoro za hloupost", neboť směřuje k něčemu, co se nestalo.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Právník Hradu Marek Nespala uvedl, že Zeman nepodal trestní oznámení, které původně avizoval. Zda podnět směřuje na konkrétní lidi a na které, nechtěl Nespala komentovat. Zeman se v minulosti v této souvislosti zmiňoval o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) nebo nezávislém senátorovi Pavlu Fischerovi. Ministr spravedlnosti však na Twitteru uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zástupci.

Vystrčil uvedl, že "žádný pokus, aby byl někdo zbaven funkce, nenastal". Senátoři podle předsedy horní komory postupovali podle ústavy, když si vyžádali informace o zdravotním stavu hlavy státu, která podle lékařů v určité fázi hospitalizace nebyla schopna vykonávat žádné pracovní povinnosti. Ve spolupráci s poslanci pouze informovali o prezidentově stavu veřejnost a zvažovali možnost, že by po dobu Zemanovy neschopnosti převedli jeho pravomoci na další ústavní činitele v souladu s ústavou.

Podobně advokát a senátor Václav Láska (Senátor 21) označil podnět po právní stránce za "fakt nesmysl". Zemanův postup považuje za "trošku zbabělý" vzhledem k tomu, že prezident nepodal trestní oznámení, jak původně sliboval. Blažek podle senátora nemůže udělat nic jiného než podnět postoupit policii k prošetření, zda nebyl spáchán trestný čin.

Láska uvedl, že se plánuje přiznat, že chtěl prezidentovy pravomoci přenést na další ústavní činitele. Neplánoval to ale jako sabotáž, ale jako postup podle ústavních pravomocí vzhledem k tomu, že Zeman nebyl po určitý čas podle lékařů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.

Sabotáž se podle Zemana mohla stát v období září až listopadu loňského roku. "Od samého počátku se jednalo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta republiky, které v konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů a dokonce i akademické obce," uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

"Tento podnět není veden snahou drakonického postihu konkrétních osob. Základní pohnutkou prezidenta republiky k podání příslušného podnětu je odstranění nebezpečí modelového zásahu do ústavních pravomocí přímo voleného prezidenta republiky, a to zejména do budoucna," dodal mluvčí.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že Blažek ministry na středečním jednání kabinetu s prezidentovým podnětem neseznamoval. "Obsah podání jsem neviděl," uvedl. Není podle něj namístě, aby k podnětu sděloval svůj osobní postoj, odkázal pouze na výsledky prošetřování podobně jako ve všech typech kauz.

Hrad o Zemanově stavu dlouho mlčel, pak mlžil

Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice. Podle zprávy lékařů, kterou od nemocnice později obdržel a zveřejnil šéf Senátu Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři. Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.

Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil sdělil, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na které má nárok. Také Fischer už dříve řekl, že v době prezidentovy hospitalizace nebyly veřejnost, média ani parlament dostatečně informovány o jeho zdravotním stavu.

Důvod prezidentova pobytu v nemocnici Hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s chronickým onemocněním prezidenta, přesnou diagnózu neuvedli s ohledem na přání pacienta. Zeman později opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím. Člen prezidentova lékařského konzilia, chirurg Pavel Pafko v době hospitalizace řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, a naznačil, že jde o cirhózu jater.

Sabotáž spáchá podle trestního zákoníku mimo jiné ten, kdo maří nebo ztěžuje plnění důležitého orgánu veřejné moci, a to zneužitím svého postavení v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky. Trestná je i příprava takového činu. V základní sazbě za něj lze uložit tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku.

Video: Zeman naše rady respektoval, alkohol omezil, pil vinný střik, říká Holcát (9. 11. 2021)

Myslím, že Miloš Zeman je schopen duševní činnosti a jmenování vlády, Pafkovo vyjádření o cirhóze mě překvapilo. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy