Zeman by přišel o všechny pravomoci, bude však nutná další zpráva o jeho stavu

Jan Horák Radek Bartoníček Jan Horák, Radek Bartoníček
19. 10. 2021 19:41
Cesta k možnému zbavení prezidenta Miloše Zemana pravomocí kvůli jeho zdravotnímu stavu bude možná složitější, než se původně zdálo. Z úterního jednání Senátu a předsedů sněmovních stran vyplynulo, že by měla vzniknout ještě jedna zpráva, ve které by měli lékaři popsat stav prezidenta. Navíc není jasné, co udělá sněmovna, jejíž část s rychlým odebráním pravomocí prezidentovi nesouhlasí.
Předsedové Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) odcházejí ze Senátu, kde jednali s dalšími politiky o odebrání pravomocí prezidentovi
Předsedové Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Petr Fiala (ODS) odcházejí ze Senátu, kde jednali s dalšími politiky o odebrání pravomocí prezidentovi | Foto: Radek Bartoníček

Pohled na politiky ve chvíli, kdy v úterý odpoledne odcházeli z jednání o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana, vypovídal o nynější situaci více než jejich slova. Zatímco premiér a předseda ANO Andrej Babiš odcházel sám, následovaný předsedou SPD Tomiem Okamurou, pětice předsedů stran z koalice Spolu a koalice Pirátů se starosty předstoupila před novináře společně.

Stanoviska zmíněných politiků ukazovala, jak je politická scéna v otázce odebrání prezidentových pravomocí podle článku 66 ústavy rozdělená. "Shodli jsme se, že situace je velmi vážná a s vysokou mírou pravděpodobnosti bude vyžadovat řešení jak ze strany Senátu, tak Poslanecké sněmovny," oznámil lídr koalice Spolu a předseda ODS Petr Fiala.

Podle Fialy a předsedů dalších čtyř stran vznikající koalice by k odebrání pravomocí mohlo dojít "někdy kolem okamžiku" ustavení nově zvolené Poslanecké sněmovny. Poslanci se poprvé sejdou 8. listopadu. Do té doby se však má odehrát důležitá věc, o které se ještě v pondělí nemluvilo. Jako téma se vynořila až ve chvíli, kdy jednali předsedové stran s vedením Senátu. 

Druhá lékařská zpráva těsně před hlasováním

Jedná se o novou lékařskou zprávu, kterou by měla opět vypracovat Ústřední vojenská nemocnice. Právě tam je prezident Zeman od 10. října hospitalizován. Stejná nemocnice už jedno stanovisko vypracovala, v pondělí ho prezentoval předseda Senátu Miloš Vystrčil. Podle nemocnice Zeman "není schopen v současné době ze zdravotních důvodů vykonávat žádné pracovní povinnosti". 

Podle Fialy by měli lékaři druhou zprávu vypracovat krátce předtím, než bude parlament o převedení prezidentských pravomocí hlasovat. "Bude potřebné si vyžádat stanovisko Ústřední vojenské nemocnice, že stav prezidenta, jak je popsaný v prvním vyjádření, nadále trvá," podotkl Fiala. Upozornil také, že se ze zástupců Senátu a sněmovny ustaví pracovní skupina pro všechny kroky potřebné pro spuštění postupu podle článku 66.

Vypracování druhé expertizy je mimo jiné i kompromisem mezi lídry zmiňovaných koalic a dvojicí Babiš a Okamura. Šéfové ANO a SPD žádají, aby se stav prezidenta a na to navázané odebrání pravomocí odehrálo co nejpozději. Podle Babiše není vzhledem k úkonům spojeným s pověřením k jednání o nové vládě Zeman potřeba. 

"Pětikoalice má názor, že je potřeba už teď aktivovat článek 66. Já si to nemyslím. Je potřeba nejdřív vyčkat na ustavení sněmovny, potom nastupuje demise vlády a potom je potřeba zjistit, jestli je pan prezident schopen tuto činnost vykonat. Potom může dát nemocnice vyjádření," navrhuje postup končící předseda vlády Babiš.

Odebrat lze jen všechny pravomoci

Zbavení prezidenta pravomocí je legitimní nástroj pro řešení indispozice hlavy státu, který upravuje ústava. Dosud ho však parlament nevyužil. Neexistuje tak přesný vzor, podle kterého by bylo možné v takové situaci postupovat. Z pohledu ústavního právníka Jana Wintra by z rozhodnutí Senátu a Poslanecké sněmovny přišel prezident o všechny kompetence, nelze mu odebrat jen některé z nich.

Ústavní právník Jan Wintr.
Ústavní právník Jan Wintr. | Foto: DVTV

"Odebírají se všechny pravomoci, protože prezident zkrátka není schopný vykonávat svůj úřad. Veškeré pravomoci by přešly na předsedu Poslanecké sněmovny a na předsedu vlády," upozornil Wintr. Premiérovi by náležela část prezidentské agendy, která není v povolebním období tolik exponovaná. Zastupoval by stát navenek, byl by formálním velitelem ozbrojených sil nebo by jmenoval soudce.

Klíčovou figurou pro tento okamžik by se naopak stal předseda dolní komory parlamentu. On by získal kompetenci k přijetí demise stávající vlády, k jejímu pověření dočasnou správou země nebo ke jmenování nového kabinetu v čele s premiérem. Pravděpodobný nový ministerský předseda Petr Fiala by tak byl prvním v historii Česka, který by byl pověřený právě tímto způsobem.

Odůvodnění je nutné

Jiný ústavní expert Jan Kysela pro Aktuálně.cz popsal, jak by takové usnesení o odebrání pravomocí stávajícímu prezidentovi mělo vypadat. V samotném výroku by mělo stát, že Miloš Zeman přichází o prezidentské kompetence kvůli vážné zdravotní indispozici. Součástí takového rozhodnutí musí být odůvodnění, co k takovému rozhodnutí obě komory parlamentu vedlo.

"Čím je pochybnější, že prezident republiky je na tom tak špatně, jak se tvrdí, tím je nutné být výmluvnější a tím více indicií, náznaků a nepřímých důkazů se musí dát dohromady. Čím je zřejmější, že prezident není ve hře, což si myslím, že je tento případ, tím to odůvodnění může být lakoničtější," uvedl Kysela. Odůvodnění se musí vypořádat s aktuální lékařskou zprávou o Zemanově stavu, na jejímž základě se parlament rozhodl konat.

Odebrání pravomocí by Wintr očekával na dobu neurčitou. Parlament by takové usnesení mohl zrušit ve chvíli, kdy by se prezident po zlepšení kondice o své pravomoci znovu přihlásil. Takovou prosbu by musel doprovodit lékařskou zprávou. Nahrávalo by mu i to, pokud by sám komunikoval nebo veřejně vystupoval. Prezident by se také mohl rovnou obrátit na Ústavní soud, aby se ho zastal.

"Lze si představit, že má stále nějaké zdravotní problémy, ale zároveň pošle soudu doklady o svém zdravotním stavu, podle kterých i s těmi problémy může funkci vykonávat. Ústavní soud pak posoudí podklady jeho, parlamentu a pak by rozhodl. Že by se prezident nedostavil k Ústavnímu soudu osobně, by ho asi nediskvalifikovalo, ale jeho osobní účast by byla silná indicie, že je schopný vykonávat úřad," popisuje Wintr.

Je možné téma řešit už na ustavující schůzi?

Pro dočasné zproštění Miloše Zemana prezidentských kompetencí je nutná prostá většina v Poslanecké sněmově i v Senátu. Obě komory by hlasovaly zvlášť. Z úterního jednání senátní komise pro ústavu a navazujícího rokování předsedy Senátu a šéfů stran zastoupených ve sněmovně vzešlo, že by Senát mohl o dočasném zbavení pravomocí jednat 5. listopadu. Poslanecká sněmovna by rozhodovala jako druhá.

Je však otázkou, zda by mohla téma otevřít už na ustavující schůzi svolané na 8. listopadu. Průběh této schůze krok po kroku určuje jednací řád Poslanecké sněmovny, což je svého druhu zákon. První setkání dolní komory parlamentu výslovně slouží k volbě předsedy sněmovny a jeho místopředsedů, ustavení výborů a výběru jejich vedení. O odebrání prezidentských pravomocí se v něm nepíše.

Tohoto problému si je vědom i šéf Senátu Miloš Vystrčil. Přiznal, že sám netuší, jak se bude jednání poslanců vyvíjet. "Pokud budou všechny strany plnit program v tom, že jejich zájmem je, aby tato země fungovala a byla stabilní, tak by neměly dělat zbytečně obstrukce při ustavující schůzi. Měly by se snažit domluvit, protože je to v zájmu občanů této země - a je jedno, jestli volili hnutí ANO, nebo koalici Spolu," podotkl.

Mimořádně se může sněmovna sejít už za pět dnů

V Senátu proběhne jednání o prezidentovi rychleji a klidněji, protože drtivou většinou v něm mají strany, které už teď avizují nutnost odebrání pravomocí Zemanovi. Avizované datum 5. listopadu k jednání o tomto řešení navrhli senátoři proto, aby termín byl co nejblíže k první schůzi poslanců. Jejich postup 8. listopadu však není jasný. Navíc je téměř jisté, že schůze nepotrvá jediný den.

Ústavní expert Jan Kysela.
Ústavní expert Jan Kysela. | Foto: Economia / Václav Vašků

"Dávám vám za pravdu, že není nade vši pochybnost zřejmé, že se to bude projednávat přímo na ustavující schůzi," řekl k tomu Aktuálně.cz profesor Kysela. Poslanci ale mohou zvážit možnost odvolat se na předpis vyšší právní síly, což je ústava, a bod takto mimořádné povahy na první schůzi zařadit. "Pokud by sněmovna dospěla k závěru, že to není možné, bude třeba svolat další schůzi, což by učinil nově zvolený předseda," podotýká Kysela.

Standardní lhůta pro svolání další schůze je deset dnů od té předchozí. Jak ale řekla Aktuálně.cz senátorka a někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), šéf sněmovny má právo konat rychleji. "V mimořádných případech lze lhůtu zkrátit na méně než pět dní, což by byl asi tento případ. Na začátku takové schůze by poslanci ještě museli odsouhlasit, že pro zkrácení lhůty byl legitimní důvod, což bývá formalita," uvedla.

Podle zprávy Ústřední vojenské nemocnice není prezident Miloš Zeman schopen pracovat a prognóza jeho onemocnění je nejistá. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Italská pobřežní stráž zachránila z lodi 244 migrantů, včetně novorozence

Italská pobřežní stráž zachránila v noci na neděli z lodi blízko pobřeží Kalábrie 244 migrantů, včetně novorozence. Informovala o tom agentura Reuters. Z celkového počtu zachráněných je 41 nezletilých. Je mezi nimi i dítě, které se v sobotu narodilo přímo na lodi.

Itálie v posledních týdnech zažívá nárůst počtu migrantů, kteří připlouvají na lodích. Nejnovější případ zřejmě zvýší tlak na vládu premiéra Maria Draghiho, aby zajistila dohodu s partnery z Evropské unie o tom, jak se s přílivem migrantů vypořádat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy