Jako o nejtragičtějším období od druhé světové války se mluvilo už o roku 2020. Epidemie covidu tehdy způsobila skutečnost, že se desítky let nevídanou měrou zvýšil počet zemřelých, výrazně naopak klesla naděje dožití. Dosud nejhorší vlny covidu ale Česko teprve čekaly.
Jak nyní odhalil Český statistický úřad, rok 2021 byl z hlediska počtu zemřelých ještě horší než jeho předchůdce. "Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent. Celkem během posledního kalendářního roku zemřelo 139,6 tisíce obyvatel Česka, což je nejvíce od konce druhé světové války," uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Loni zemřelo o 31 tisíc lidí více, než jaký je průměr z let 2015 až 2019. Že za to mohla opět epidemie koronaviru, je podle odborníků jasné. "Když se podíváte na časový průběh nadúmrtí, tak souvislost s vlnami covidu je vidět na první pohled," říká Jan Kulveit, vědec z Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě.
"Zatímco loni se na celkovém počtu úmrtí covid podílel z devíti procent, v roce 2021 už to bylo kolem 17 procent," upozorňuje demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a také členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace Dagmar Dzúrová.
Údaj o 31 tisících nadúmrtí, tedy o odchylce počtu zemřelých proti dlouhodobému normálu, podle odborníků vypovídá také o tom, že v souvislosti s covidem v minulém roce zemřelo více lidí, než kolik uvádí ve svých statistikách ministerstvo zdravotnictví. To za minulý rok eviduje zhruba 24 tisíc úmrtí s covidem.
I velká část ze zbylých sedmi tisíc podle odborníků může souviset právě s nákazou koronavirem. Denní počty nadúmrtí přímo souvisí s vlnami covidu. Zejména na podzim platilo, že v týdnech, kdy zemřelo nejvíce lidí s covidem, bylo také nejvíce dosud nevysvětlených nadúmrtí. "V měsících, v nichž se na covid neumíralo, žádná nevysvětlená nadúmrtí proti běžným letům nevidíme," vysvětluje matematik René Levínský.
"Jelikož nadúmrtí pozorujeme jen v týdnech, kdy probíhají covidové vlny, je zřejmé, že jejich počet přímo souvisí s covidem. Kdyby se jednalo například o důsledek výpadku preventivních prohlídek, viděli bychom nadúmrtí v průběhu celého roku," doplňuje.
To potvrzuje také Kulveit. "Rozdíl oproti potvrzeným úmrtím s covidem je vysvětlitelný z velké části tím, že část nemocných s covidem zemřela doma a nikdo je po smrti nediagnostikoval, a také tím, že část úmrtí v důsledku covidu nastává v době, kdy pacienti již nejsou infekční, a nejsou evidováni jako covidoví," říká.
Přes čtyři tisíce mrtvých za jeden týden
Velký počet zemřelých se podepsal také na dalším běžně používaném statistickém údaji, takzvané naději dožití při narození - tedy čísle, které značí, kolika let by se měli průměrně dožít lidé narození v loňském roce. Ta se dle předběžných údajů snížila o 1,1 roku u mužů a 0,8 roku u žen. Muži by se tedy měli dožít 74,2 let a ženy 80,6.
Tento pokles je ještě větší, než byl předloni, a hodnoty nyní odpovídají situaci z let 2009 a 2010. "O něco víc se navíc mohla snížit naděje dožití pro lidi, kteří jsou nyní v seniorním věku," míní Dzúrová. Tento údaj zatím úřad nezveřejnil.
Loni také poprvé za minimálně desetiletí zemřely v rámci jednoho týdne více než čtyři tisíce lidí - mezi 8. a 14. březnem to bylo 4028 lidí. Nejvíce lidí pak zemřelo 15. března - 619 osob.
Čísla také potvrdila, že minulý rok v souvislosti s covidem umírali mladší lidé než v roce 2020. Nejhůře se úmrtnost oproti předchozímu roku zvedla u věkové skupiny lidí mezi 55 a 74 lety, průměrně o 16 procent. Lidí starších 85 let v porovnání s minulým rokem zemřelo o něco málo méně.
"Je možné předpokládat, že nejstarší osoby byly během jarní vlny již alespoň částečně chráněny očkováním. Svou roli mohla sehrát i takzvaná selekce, kdy lze bohužel předpokládat, že nejkřehčí jedinci z této věkové skupiny zemřeli již během pandemie předchozího roku," vysvětluje Dzúrová.
Co po epidemii? Na postcovid lidé neumírají, říká pneumolog
Během covidové pandemie také vyvstaly obavy, jak se na lidském zdraví podepíše omezení lékařské péče. To může mít dopad například na včasnou diagnostiku nádorových onemocnění. "Bohužel nyní vidíme více pokročilých nádorů plic. Podobně to mají i kardiologové s těžkými chlopenními vadami. Část lidí zemřela, protože se kvůli přetížení systému nedostali včas k zdravotní péči. Oběti si tedy covid vybral i takto nepřímo," upozorňuje pneumolog Vladimír Koblížek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Kompletní data o příčinách úmrtí zatím Český statistický úřad nezveřejnil, k dispozici jsou ovšem čísla za první pololetí loňského roku. V porovnání s prvními šesti měsíci roku 2020 úmrtí spojených s nádory zatím nepřibylo, počet zemřelých v důsledku nemocí oběhové a cévní soustavy se zvýšil jen mírně.
"U těchto příčin by se dala čekat rychlá reakce nárůstu úmrtí v důsledku zanedbané akutní péče, nicméně k tomu nedošlo," říká Dzúrová. Dodává ale, že se efekt odložené péče může na počtu úmrtí ještě v budoucnu projevit.
O zhruba tisíc obětí více než loňské první pololetí si ovšem vyžádaly nemoci dýchací soustavy, především zápal plic. "Zde může jít o případy, kde covid-19 mohl sehrát svou roli," doplňuje demografka Dzúrová. Podobný nárůst zaznamenaly také nemoci močové a pohlavní soustavy, především zánět ledvin. Poměrně výrazně přibylo také úmrtí v důsledku cukrovky a nervové soustavy.
Lékaři se také v minulosti obávali, že covidová epidemie počet úmrtí v Česku zvedne dlouhodobě. A to zejména proto, že nákaza covidem může mít dlouhodobé následky, u některých dokonce horší než samotné onemocnění. To se sice děje, podle pneumologa Koblížka se ale nestává, že by lidé na takzvaný postcovidový syndrom umírali. "Nezažil jsem žádného pacienta, co by zemřel na postcovid. Může závažně poškodit plíce a další orgány. Ale není příčinou smrti," říká lékař, který mimo jiné pracuje právě s postcovidovými pacienty.
Dzúrová si tak myslí, že poté, co epidemie pomine, se naděje dožití v Česku postupně opět může rychle vrátit ke svému stavu před nástupem covidu. Je sice podle ní možné, že zemřelých bude více než v předcovidových letech v důsledku omezení lékařské péče, opačně bude ale působit takzvaný princip selekce, kdy v důsledku epidemie zemřeli lidé ze starších věkových skupin, kteří by jinak v dalších letech podlehli jiným komplikacím.
