Premiéři visegrádské čtyřky podpořili rozšíření EU o země západního Balkánu

ČTK ČTK
12. 9. 2019 16:09
Premiéři zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). EU podle něj musí západnímu Balkánu nabídnout jasnou vizi evropské perspektivy.
Zleva český premiér Andrej Babiš, předseda polské vlády Mateusz Morawiecki, šéf maďarské vlády Viktor Orbán a slovenský premiér Peter Pellegrini.
Zleva český premiér Andrej Babiš, předseda polské vlády Mateusz Morawiecki, šéf maďarské vlády Viktor Orbán a slovenský premiér Peter Pellegrini. | Foto: ČTK

"My jsme dlouhodobě velkými zastánci lidských vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. Dnes jsme přijali deklaraci, v které deklarujeme naše společné přesvědčení o tom, že politika rozšíření Evropské unie je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě," řekl Babiš.

Na úrovni Evropské rady je podle Babiše důležité hovořit o tom, proč trvá dlouho přijetí například Bulharska, Rumunska či Chorvatska do schengenského prostoru. "Musíme asi odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru," dodal.

"Opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, pokud se celý region západního Balkánu nezapojí do evropské integrace. Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem a že bude možné v říjnu otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií," poznamenal Babiš.

"Není také pochyb o tom, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou výrazně urychlena a že je budeme moci přivítat do rodiny členů Evropské unie co nejdříve," dodal. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Také reformy v Bosně a Hercegovině podle Babiše posilují vyhlídky země na členství v EU.

Premiéři řešili také nové posty v Evropské komisi, brexit nebo klima

Babiš s premiéry Slovenska Peterem Pellegrinim, Maďarska Viktorem Orbánem a Polska Mateuszem Morawieckým absolvoval zhruba hodinu a půl dlouhé pracovní jednání.

Morawiecki i Orbán ocenili, jaké posty skupina obsadila v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. V4 podle nich bude hrát v nové komisi důležitou roli. Považují to za úspěch společného vyjednávání Visegrádu.

Polský eurokomisař Janusz Wojciechowski dostal v nové komisi na starost zemědělství, Maďarsko bude reprezentovat László Trócsányi jako komisař pro sousedství a rozšíření. Místopředsedy komise budou Češka Věra Jourová, která se bude zabývat hodnotami EU a transparentností, a Slovák Maroš Šefčovič, komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.

Dalšími tématy setkání podle českého předsedy vlády byl brexit, přístup k řešení klimatických otázek nebo víceletý finanční rámec po roce 2020.

Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie a Bosny a Hercegoviny.

Původně potvrzenou návštěvu kosovského vicepremiéra podle informací z diplomatických zdrojů kosovská strana zrušila po prohlášeních prezidenta Miloše Zemana, zemi tak zastupoval chargé d'affaires. S českými ústavními činiteli chce prezident projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost.

Česko převzalo předsednictví ve visegrádské skupině na počátku července od Slovenska. Za cíl si dalo mimo jiné zvyšování koaličního potenciálu skupiny v Evropské unii. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) chce ČR prosazovat posilování spolupráce EU se státy Východního partnerství a podporovat integraci zemí západního Balkánu do unie.

 

Právě se děje

před 36 minutami

V benešovské nemocnici bude omezený režim nejméně ještě v pondělí

Benešovská nemocnice bude fungovat v omezeném režimu přinejmenším ještě v pondělí. Po útoku kryptovirem v noci na středu nelze spustit přístroje včetně počítačové sítě, plánované operace byly zrušeny. Na nápravě budou přes víkend dál pracovat IT specialisté. Vedení kraje předpokládalo, že počátkem příštího týdne již nucené omezení skončí, aktuální zprávy z nemocnice tomu ale nenasvědčují. "Stále trvá nouzový stav nemocnice, a to zatím do pondělí 16. 12. včetně," řekl mluvčí zařízení Petr Ballek.

Lékaři mohou pacientovi například ošetřit odřeninu nebo zašít řeznou ránu, zvládnou běžné převazy a kontroly. Pokud ale bude potřeba rentgen, je to problém. Nemocnici se však podle mluvčího podařilo zajistit, že zaměstnanci dostanou výplaty standardní elektronickou cestou na své účty

Další zprávy