Prezident Zeman chce odvolat uznání Kosova, v čele země jsou prý váleční zločinci

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 11. 9. 2019 18:20
Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česká republika odvolala uznání Kosova samostatným státem. Zeman to uvedl ve středu na tiskové konferenci po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kde naznačil, že on takovou možnost podporuje.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: ČTK

Zároveň český prezident ke Kosovu dodal, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Vučić za tento postoj Zemanovi poděkoval.

Zeman již po příletu do Bělehradu Vučičovi řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Také televizi Barrandov před odletem řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

To vzápětí podle informací ČTK odvolalo svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.

Na tiskové konferenci Zeman řekl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které podle prezidenta vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. "Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států," poznamenal český prezident.

Haradinaj v červenci podal demisi poté, co ho žalobce zvláštního tribunálu pro Kosovo v Haagu, který vznikl v roce 2017, předvolal jako podezřelého ze spáchání zločinů za války v Kosovu v letech 1998-1999. Později se podrobil výslechu před zvláštním tribunálem v Haagu a na radu právníků odmítl vypovídat. Podle kosovského deníku Koha Ditore předvolání do Haagu kvůli podezření či podání svědectví obdrželo nejméně 30 bývalých členů UÇK. Lidé vzešlí z někdejší povstalecké skupiny do současnosti tvoří velkou většinu kosovské vládnoucí garnitury.

Haradinaj poprvé podal demisi v roce 2005, kdy ho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obvinil z válečných zločinů. V roce 2012 ho soud osvobodil pro nedostatek důkazů.

Ministr obrany prý souhlasí

Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů. "Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo," řekl.

Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na "jeho straně". "Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí," řekl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že preferuje debatu o uznání Kosova na schůzce nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice ČR, teprve pak zaujme nějaké stanovisko.

"Já jsem se k tomu vyjádřil, že bych preferoval tu debatu, když budeme mít setkání ohledně našich zahraničněpolitických aktivit, to znamená - prezident, předseda Senátu, sněmovny, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra," řekl Babiš.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček k tomu uvedl, že názor prezidenta je stále stejný. "Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády," uvedl Hamáček.

"Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím," řekl pak ministr zahraničí (ČSSD) Tomáš Petříček.

Kalousek: Co cesta, to ostuda

Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO) měl prezident svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje.

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) řekl, že lidovci se otevření debaty na toto téma nebrání. "KDU-ČSL v době, kdy vláda České republiky uznala Kosovo, s tímto nesouhlasila. Byla si vědoma toho, že to je velmi delikátní, citlivá záležitost," poznamenal.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na Twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. "Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda," dodal.

Kritická byla i poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová. "Je naprosto nepřijatelné, aby prezident bez konzultace s vládou říkal takové věci. Je to další ostuda v podání prezidenta. Za zahraniční politiku nese zodpovědnost vláda. Prezident nemá kompetenci o takových věcech rozhodovat," uvedla pro Aktuálně.cz.

Kosovo po rozpadu Jugoslávie bylo součástí Srbska, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy