V Adaži, městě s necelými sedmi tisíci obyvateli pár desítek kilometrů severovýchodně od lotyšského hlavního města Riga, se nachází vojenská základna. Češi tam působí už od roku 2018. Rotace českých vojáků probíhá jednou za půl roku. Vystřídaly se tu pontonové čety a minometné čety.
Letos v lednu na místo dorazila četa, pro kterou je to první nasazení v rámci mnohonárodnostních bojových skupin NATO. Premiéru prožívají příslušníci zatarasovací čety 153. ženijního praporu z Olomouce. Přijeli sem s technikou, která je v Evropě ojedinělá. Jejich zbraní je minový vrhač, jenž je schopný vytvořit minové pole na dálku.
"Ukázalo se, že jsme přijeli perfektně vycvičení. Všichni věděli, co mají dělat. Nikdo nebyl překvapený, že by poprvé viděl vrhač. Výcvik v republice proběhl na kvalitní úrovni," řekl Aktuálně.cz důstojník pro komunikaci české čety v Adaži, nadporučík Tomáš Melcr. On sám slouží v armádě 11 let.
"Třicet minových polí na hranici reálnosti"
Minový vrhač MV3 stojí na nástavbě vozidla LOV Iveco. Čítá tři otvory pro rakety, z nichž každá nese čtyři miny. Raketa dokáže vystoupat do výše tři sta metrů a doletět do vzdálenosti tří kilometrů. Po rozpadu rakety se miny pomocí padáčku snesou na předem vybrané místo, kde má vzniknout minové pole.
"Jednotka vjede do předem připraveného postavení, odkud zaměří minové pole, které si předem vytyčila, a vyšle tam salvu," popisuje nadporučík Melcr. Jedna salva čítá osmnáct raket. Šestkrát se tedy musí střely měnit, než se vytvoří minové pole. Celý proces zabere 72 minut.
Četa si předem zvolí, jak velké minové chce vytvořit. Zvažuje se také jeho hustota. Nakonec se rozhodne o počtu minových polí. Záleží na tom, jestli bude nutné nepřítele z Ruska při případné invazi do Lotyšska zastavit nebo "jen" odklonit z trasy. Obvyklý rozměr minového pole je stokrát sto metrů.
"Naše četa je při výcviku zvyklá vytvářet čtyři minová pole. Když se náš prostředek dostal do ruky Kanaďanům, v rámci jednoho cvičení jich udělali třicet. Bylo to na hranici reálnosti," popisuje velitel české čety, kapitán Jan Kuthan, zájem spojenců o českou výbavu. Kanaďané bojové formaci složené z deseti zemí velí.
V únoru bylo první společné cvičení
Letos v únoru proběhlo v Adaži první společné cvičení všech účastnických států. Cílem bylo sladit způsoby velení a řízení, zásobení jednotek a natrénovat schopnost efektivního využití prostoru pro možný pohyb vojsk. Intenzitu výcviku znásobil náročný terén, jejž tvoří písek, bažiny a mokřady.
"Námětem posledního cvičení bylo zdržení nepřátelských sil v postupu Lotyšskem do chvíle aktivace sil rychlé reakce NATO," popisuje nadporučík Melcr. Zdůrazňuje, že bylo složité najít soulad mezi různými způsoby logistiky. "Každý stát má vlastní postup, který se musel sladit v mezinárodním prostředí, aby fungovalo zásobení v poli," podotkl.
Náročnost výcvikového terénu si nadporučík pochvaloval. Jak podotýká, v České republice takový k dispozici není. "Můžeme tu cvičit přesuny v hlubokém písku a vyproštění techniky v případě zapadnutí. Výhodou jsou také otevřené prostory, kam se dají střílet ostré miny," vysvětluje.
Česká četa se kromě 153. ženijního praporu z Olomouce skládá z příslušníků 14. pluku logistické podpory z Pardubic či 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce. Na základně zůstane tato sestava do června, ale vystřídá ji útvar se stejnou základní schopností: vrhat miny s cílem vytvořit minové pole.
Vojáky čeká návštěva středních škol
Základna v Adaži se rozkládá uprostřed lesů, k Baltskému moři je to od ní zhruba 12 kilometrů. Její střed tvoří rozlehlá plocha pro nástup, u její vzdálenější kratší strany se nachází pomník padlým vojákům v zahraničních misích. Večerku mají vojáci v jedenáct hodin, k dennímu programu musí být připravení v devět hodin.
Zázemí je tu jedno z nejlepších v rámci zmíněných osmi předsunutých bojových skupin NATO. Vedle základny v Estonsku je také nejblíž ruským hranicím. "Že sousední Rusko vede válku na Ukrajině, se tu moc neřeší. Vojáci to tu nedávají znát, takže ten konflikt se tu v atmosféře neprojevuje," popisuje Melcr.
Vojáci ze základny ještě neměli možnost se potkat s místními. To se ale brzy změní. Minimálně česká část bojové skupiny začne v příštích týdnech "turné" po středních školách v okolí, aby mladé generaci přiblížila smysl svého nasazení v jejich zemi. Domluvilo jim to české velvyslanectví v Rize.
"Adaži je jedno z nejhezčích regionálních měst v Lotyšsku. Profituje z toho, že tu má základnu, protože vojáci tvoří nezanedbatelnou kupní sílu. Vojenský prostor to býval už za minulých časů, kdy byla země součástí Sovětského svazu," řekla Aktuálně.cz zástupkyně české velvyslankyně v Rize Marta Hušková.
