Foto: Shutterstock.com

Školy se nezajímají o duševní zdraví žáků

V českých školách je kladen důraz pouze na fyzické zdraví. Mělo by se ale učit komplexně, tedy zahrnovat i sociální a mentální složku, říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. "K tomu v českém prostředí potřebujeme programy, které se věnují sociálně-emočnímu učení a duševnímu zdraví," míní. Upozorňuje, že 30 procent patnáctiletých dívek a 13 procent patnáctiletých chlapců zažívá depresivní stavy více než jednou týdně a 20 procent adolescentů může prožívat každý rok duševní onemocnění.

Že duševní zdraví je třeba v případě generace školáků řešit, dokazuje i další statistika, která říká, že padesát procent duševních onemocnění se ustavuje před 14. rokem věku a 75 procent před věkem 24 let. Alarmujícím údajem pak je, že většina mládeže, která má problém s duševním zdravím, nevyhledává odbornou pomoc a nedostává ji. Čas, kdy se duševní problém objeví a kdy se začne řešit, se pohybuje v průměru mezi 6-10 lety. "Přitom podobně jako v onkologii i u duševního zdraví platí, že čím později se problém začne řešit, tím horší jsou následky," varuje Winkler.

Problémy s duševním zdravím se mohou projevovat horší výkonností ve škole, záškoláctvím, užíváním návykových látek, špatnými vztahy s učiteli a vrstevníky, problémy s chováním a také sklony k sebevraždě.

Více v panelu Duševní wellbeing ve školách, aneb proč je potřeba mít všech pět pohromadě