Praha vyvěsila romskou vlajku, uctila oběti romského holokaustu

ČTK ČTK
2. 8. 2019 14:16
Zachování důstojnosti Romů a Sintů a respektování jejich lidských práv zůstává naší prioritou, napsalo ministerstvo zahraničí k památce obětí romského holokaustu. Podle úřadu je "naší povinností poučit se z této tragické události". Pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti) a další zástupci vedení města v pátek také vyvěsili na budovu Nové radnice k uctění obětí romskou vlajku, totéž učinily i některé městské části. V noci z 2. na 3. srpna před 75 lety bylo v Osvětimi zavražděno téměř 3000 Romů.
Primátor Zdeněk Hřib a předseda hnutí Praha sobě Jan Čižinský vyvěsili na budovu Nové radnice romskou vlajku při příležitosti Mezinárodního dne romského holokaustu.
Primátor Zdeněk Hřib a předseda hnutí Praha sobě Jan Čižinský vyvěsili na budovu Nové radnice romskou vlajku při příležitosti Mezinárodního dne romského holokaustu. | Foto: ČTK

"S pokorou si připomínáme památku stovek tisíc obětí romského holokaustu za druhé světové války. Je naší povinností poučit se z této tragické události," uvedlo ministerstvo. "Zachování důstojnosti Romů a Sintů a respektování jejich lidských práv zůstává naší prioritou. Protiromské projevy nenávisti nemají v naší společnosti místo," doplnilo.

Podle Hřiba je důležité si tento den připomínat, aby lidé věděli, kam může vést nenávist k určité skupině obyvatel. Pražský zastupitel a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě) inicioval vyvěšení vlajky ve své městské části. Zmínil, že je mnoho politiků, kteří vzbuzují nenávist jedné skupiny lidí vůči druhé.

Na české politické scéně se v souvislosti s Romy řešily zejména výroky poslance hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Miloslava Roznera o někdejším romském táboře v Letech u Písku. V minulosti při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení "neexistující pseudokoncentrák". Policisté následně chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Sněmovna však poslance ke stíhání nevydala.

Památka Romů a Sintů se v pátek připomíná také v areálu někdejšího nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Akce se účastní mimo jiné černošský baptistický pastor a bojovník za lidská práva Jesse Jackson nebo náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth.

Nacisté vyvraždili asi půl milionu Romů a Sintů. Na 20 tisíc Romů, včetně těch z protektorátu, prošlo také vyhlazovacím táborem Osvětim-Březinka. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy zde bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.

Byla to druhá největší hromadná poprava československých občanů za války po usmrcení 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944. Za druhé světové války zahynulo téměř 90 procent českých a moravských Romů. Z asi 6500 protektorátních Romů jich 4870 odjelo transporty do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, vrátilo se jich jen 583.

Památný den romského holokaustu připadá na 2. srpen. Evropská rada toto datum v roce 2013 prohlásila mezinárodním dnem.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy