Praha - Hlavní město České republiky bylo ještě před třemi lety příkladem, jak Evropě svědčí sjednocení. A dnes?
Dnes tu roste nejrychleji nezaměstnanost, lidé se odtud nejvíc stěhují a ceny domů nejrychleji klesají.
Odvrátit úpadek české metropole bude úkolem nového primátora, který vzejde z víkendových voleb.
Obětí svého úspěchu
Před dvěma lety patřily k vizitkám hlavního českého města údaje Eurostatu, podle kterých je zdejší ekonomická aktivita v přepočtu na obyvatele dvanáctá nejvyšší v Evropě. Poslední data dokonce ukazují, že Praha je čtvrtý nejvýkonnější region po Bruselu, Londýnu a Hamburku.
Údaje se však už s pýchou nezveřejňují, protože pocházejí ještě z doby, než začala ekonomická krize. Navíc ukazují slabost metropole, která příliš předběhla rozvoj svého okolí.
V březnu 2008 upozornil na rizika příliš úspěšné metropole článek v časopise The Economist. Londýn se tehdy potýkal s propadem bankovního sektoru a krizí realitního trhu. "Pokud se letos dostane Londýn do potíží, bude tím trpět celý zbytek země," varoval tehdy Economist a proroctví mu bohužel vyšlo. Spojené království patří k zemím, které utrpěly nejvíc finanční krizí a následnou recesí.
Článek prestižního časopisu tehdy odhaloval mechanismus, jak může dojít k propadu hlavního města, které s sebou strhne zbytek země.
Nižší mzdy, méně práce
Metropole předstihne ostatní regiony, když nabízí nejlepší služby, díky kterým si v ní vytvoří hlavní sídlo všichni zahraniční investoři. Pak se do města stahují za prací všichni kvalifikovaní odborníci, spolu s tím se zvyšují mzdy, ale také náklady na bydlení a zároveň přibývá automobilů.
Když přejde vrchol konjunktury, platy se začínají snižovat. Lidé ztrácejí důvod, aby snášeli dopravní nepříjemnosti a nižší kvalitu veřejných služeb.
Praha kopíruje Londýn a dostává se do situace, ve které bylo středisko britského impéria před dvěma lety.
Ke zlomu v pražské prosperitě došlo nejpozději koncem roku 2008. Ceny nemovitostí začaly klesat v dosud nebývalém tempu. Loni rodinné domy zlevnily o sedm procent, i když v průměru České republiky nezlevnily.
V polovině minulého roku se začaly české kraje pomalu probouzet z nárazu ekonomické krize, hlavního města se to však netýkalo. Statistické údaje za první pololetí 2010 ukazují, že pražské platy reálně klesly na rozdíl od zbytku republiky.
Česká nezaměstnanost se za posledních dvanáct měsíců nezměnila, někde se snižuje, roste však v Praze a přilehlém Středočeském kraji. Stále méně lidí se do Prahy stěhuje, zato stále přibývá těch, kdo chtějí pryč. Za poslední rok jich uteklo 27 tisíc a to je v českých poměrech neobvykle vysoké číslo.
Mnoho aut, žádné dálnice
V Praze připadá na sto obyvatel 65 automobilů včetně nákladních. Tím překonala evropský průměr 55 automobilů, srovnání s jinými metropolemi však ukazuje, že nemá dostatečnou dopravní infrastrukturu.
Ve Vídni jezdí podle Eurostatu o něco méně vozů než v Praze, mají však k dispozici městský okruh (Gürtel), obchvat a další dálniční stavby, které odvádějí transport dál na jih resp. na sever od města.
Praha letos dostavěla jižní část obchvatu a v roce 2012 vznikne další část městského okruhu, tzv. tunel Blanka z Břevnova do Tróje.
Odstupující primátor Pavel Bém koncem září slíbil, že se další část okruhu z Tróje do Vysočan a zbývající trasy obchvatu dokončí do roku 2017. Neřekl však, kdo zaplatí potřebných 70 miliard. Státní dopravní fond s investicemi v Praze do roku 2013 nepočítá.
Odstupující vedení magistrátu neprosadilo s výjimkou dvou miliard pro Vysočanskou radiálu žádnou městskou dopravní stavbu z vládních peněz. V tunelu Blanka se během šesti let prostaví nejméně 22 miliard, ty však jdou z městské pokladny.
Úsporný režim ve veřejné dopravě
Městský rozpočet se tím dostává do potíží, i když si dnes Praha na přerozdělování peněz v rámci České republiky nemůže stěžovat. Pražanů je dvanáctkrát víc než například obyvatel Hradec Králové, magistrát ale utrácí pětadvacetkrát víc. Loni to bylo přes 70 miliard.
Údaje ministerstva financí ukazují, že v letech 2006 až 2009 vyrostly výdaje pražského magistrátu o čtvrtinu, právě investice ale narostly o 40 procent a dosahují 30 miliard.
Praha má relativně drahou správu, za níž se loni utratilo osm miliard, šetřit však musí na službách obyvatelstvu a na kultuře, kde výdaje vyrostly jen o pětinu. Největší úspory však postihly veřejnou dopravu, kam magistrát loni poslal méně peněz než v roce 2006. Po započtení inflace ztratila veřejná doprava miliardu.
Bohaté podniky nestačí
Nejasné výhlídky pro dopravu a nedostatek peněz na veřejné služby mohou pražské potíže ještě prohloubit, pokud s tím nový primátor něco neudělá.
Praha má už dnes zdaleka nejhorší životní prostředí ze všech českých krajů. Český hydrometeorologický ústav zjistil, že v Praze jsou zdaleka nejvyšší emise prachu, u oxidů dusíku zpovzdálí konkuruje hlavnímu městu Ústecko a u oxidu uhelnatého Ostravsko. Jen v oxidu siřičitém nemůže Praha konkurovat Ústecku, Ostravsku a Pardubicku s jejich uhelnými elektrárnami.
Počínající exodus z hlavního města může posílit jedna místní zvláštnost. I když se v pražských kancelářích uzavírají obchody, jaké by mohla konkurence v řadě evropských měst závidět, pražské domácnosti mohou naopak závidět rodinám v ostatních velkých městech.
Příjmy pražských rodin nepřekračují podle Eurostatu evropský průměr.
V přepočtu na kupní sílu vydělávají Pražané skoro dvakrát méně, než Londýňané. Víc než o polovinu jsou na tom hůř, než v jiných významných metropolích, jako jsou Paříž, Hamburk, Mnichov nebo Stockholm. Praha v tomto směru zaostává za Vídní, Madridem, Římem a dokonce Athénami a Bratislavou. Neexistuje proto úplně přesvědčivý důvod, proč pražské nepohodlí snášet.
