Čím je Praha bohatší, tím větší jí hrozí úpadek

Petr Holub
10. 3. 2008 17:50
Praha se regionům vzdaluje mílovými kroky
Realita pražského bydlení - sídliště na Praze 4
Realita pražského bydlení - sídliště na Praze 4 | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Praha patří ke třem evropským metropolím, které se nejvíc odlišují od svého okolí.

Experti varují, že právě města, která mají bezkonkurenční ekonomickou a životní úroveň, jsou nejvíc ohrožena špatnými veřejnými službami, příliš drahým bydlením a nekvalitní dopravou.

Londýn je příklad

Podle Eurostatu se svým ekonomickým výkonem od svého okolí stejně liší ještě Bratislava a Londýn.

Hlavní město Česka se dostalo už na dvanácté místo mezi 270 evropskými regiony, ostatní kraje jsou stále ve třetí stovce.

Vysvětlit dominantní postavení Londýna ve Velké Británii nedá příliš práce. Jde o světové finanční centrum a mimořádné zisky mu přináší samotný provoz globální ekonomiky. Londýn navíc zajišťuje finanční, právní i marketingové služby pro zbytek své země.

"Londýn je pro Prahu nejlepší srovnání," potvrzuje politolog Dan Marek z olomoucké univerzity.

Praha využívá toho, že je kontaktním místem pro zahraniční investory. Právě zde mají své české centrály světové banky, největší právní kanceláře a všechna média. "Například Škoda Mladá Boleslav má také hlavní adresu v Praze a odvádí tu daně," upozorňuje Marek.

Náskok roste

Odstup Prahy od okolí se stále zvětšuje. Dlouhodobě připadá na obyvatele Prahy více než dvojnásobný ekonomický výkon, než je průměr České republiky. Ostatní kraje se pohybují mezi 75 a 90 procenty.

Rozdíl ve výkonu regionálních ekonomik se každým rokem zvětšuje. V roce 2001 připadala na jednoho obyvatele Prahy produkce za 475 tisíc korun, tedy o 259 tisíc víc, než u druhé nejúspěšnější Plzně. Předloni už byl rozdíl 368 tisíc.

Londýn, ilustrační snímek
Londýn, ilustrační snímek | Foto: Reuters

Trend se zřejmě nezastaví, protože ještě rychleji se zvětšuje odstup v investicích. Na Pražana jich připadá dvaapůlkrát víc, než na průměrného Čecha, proti Jihlavě a Pardubicím proteče hlavním městem na obyvatele čtyřikrát víc investic.

Z těch, kteří se stěhují, míří víc než polovina do Prahy nebo jejího nejbližšího okolí, třetina všech nových domů se postaví v pražském regionu.

Podle politologa Marka nemusí být tento trend nutně špatný. "Se vznikem megalopolí, které potáhnou okolní regiony, se počítá v řadě zemí Evropy," připomíná, že podobným směrem se v posledních letech vydali také Poláci a Maďaři. V Německu jsou úspěšnými centry především Hamburk a Mnichov.

Zázrak kouzla zbavený

Ovšem právě příklad Londýna ukazuje v posledních měsících, že spoléhat na jednu metropoli je značně riskantní.

"Pokud se letos dostane Londýn do potíží, bude tím trpět celý zbytek země," varuje v nedávném článku týdeník The Economist.
Londýn se stále ještě nezbavil obavy z krize bank a nemovitostí. Pokud přestanou tamní finančníci vydělávat, zamrzne celá londýnská ekonomika.

Velké metropole totiž mají řadu nevýhod proti zbytku své země. Zpravidla dokáží jen velmi obtížně řešit své dopravní potíže. Obvykle mají horší veřejné služby: stát platí své zaměstnance stejně ve všech městech a v metropoli s vyšší úrovní mezd nemá nikdo zájem pracovat jako učitel, úředník či policista. Vyšší jsou i ceny bytů.

Obyvatelé Londýna i nadaní lidé, kteří se sem stěhují z celé země, všechny tyto potíže překousnou, pokud dostatečně rychle rostou jejich platy. Když se mzdy zastaví, ztratí o Londýn zájem a stěhují se pryč.

Alternativní centra ekonomického růstu v Anglii přitom neexistují.

Dokud rostou mzdy

Praha zatím roste, proto její obyvatelé přehlížejí nevýhody, které rostou také.

Rozdíl v cenách za bydlení je mezi Prahou a zbytkem republiky větší než mezi Londýnem a zbytkem Anglie. Například žádné české město nedosahuje ani dvoutřetinové ceny za byt, než je pražský průměr. A ceny bytů v žádné ze čtvrtí Brna, které je druhým nejdražším městem, nejsou vyšší než v Uhříněvsi, která je nejlacinější lokalitou v Praze.

Řada měst na jihu Anglie má přitom dražší bydlení, než lacinější obvody Londýna.

Statistický úřad upozornil, že Praha je jediným českým regionem, kde berou zaměstnanci soukromého sektoru víc, než lidé ve veřejných službách. Na chudším Karlovarsku a Olomoucku jsou přitom státní platy o čtvrtinu vyšší, než v soukromém sektoru.

Praha je také jediným městem, kde se vinou dopravy zhoršuje životní prostředí. Na kilometr čtvereční je tu desetkrát víc prachu a dusičnanů, než v jiných regionech. Zatímco jinde se situace zlepšuje, v Praze je to každým rokem horší.

Sociologové proto varují, že neřešené problémy mohou dostihnout také Prahu. Zhoršující se životní podmínky už vedly k tomu, že Pražané (podobně jako Londýňané) hlasovali v posledních volbách proti vládě, kterou považují za viníka.

"Praha přitom bude v příštích letech proti ostatním regionům v nevýhodné situaci. Všechny kraje dostanou peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, aby zlepšily svou dopravu, školy a životní prostředí. Bohatá Praha nebude mít nárok," upozorňuje Dan Marek.

Jak nahradit Prahu

Na alternativní centra přitom spoléhá většina západoevropských zemí. Vzorovým příkladem jsou Nizozemsko, Rakousko, nebo Španělsko.

Například v Holandsku je dlouhodobě bohatší Utrecht, než Amsterdam, v posledních letech ale všechny předstihl dvousettisícový Groningen poblíž německé hranice, který se dostal mezi desítku nejbohatších evropských regionů.

Vedle univerzity, kterou má ročně dva a půl tisíce absolventů mimo jiné v medicíně a biotechnologiích, patří k hlavním příčinám úspěchu rozvojový plán až do roku 2030, který se důsledně dodržuje.

Rozvoj průmyslu a obytných čtvrtí chce soustředit do koridoru ve tvaru T, kdy město Groningen leží na průsečíků obou ramen. Průmysl hledá nové specializace především v oblasti IT a biologie, padesát tisíc nových bytů do roku 2020 má lépe využít prostor, který je k dispozici. Je totiž třeba zachovat co nejvíc volné krajiny, aby se udržela kvalita života.

Koncové body koridoru spojují silnice a železnice, do kterých se stále investuje. Značná část potřebných peněz se čerpá ze společného fondu, do kterého přispívá město Groningen i ostatní sídla.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy