Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhl kárné řízení s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou. 

Důvodem je zatajení téměř čtyřicetimilionové pokuty, kterou Nejvyššímu soudu uložil finanční úřad v Brně.

Nejvyšší soud v letech 2003 a 2004 totiž chyboval při investicích. Podle mluvčí ministerstva Zuzany Kuncové šlo například o to, že některé investice se uskutečnily později, než byly plánovány.

Ohrožení hospodaření

V červnu pak Nejvyšší soud dostal platební výměru od finančního úřadu. Včetně penále měl do státního rozpočtu vrátit 40 milionů korun.

Brožová až v listopadu zažádala o změnu rozpočtu. A ministr se o tom dozvěděl až s několika měsíčním zpožděním.

"Ministr spatřuje kárné provinění v tom, že se Brožová nijak nesnažila vysvětlit a zdůvodnit postup Nejvyššího soudu a nevyužila práva odvolat se. Dalším pochybením podle ministra bylo, že Brožová o celé záležitosti neinformovala ministerstvo, coby správce rozpočtové kapitoly, ačkoli věděla, že je (odvody a penále) nebude možné hradit z rozpočtu NS," řekla Kuncová.

Vymáhaná částka, která dosahuje téměř čtyřiceti milionů korun, přinejmenším zkomplikuje provoz celého soudu. Z toho důvodu je postup paní předsedkyně naprosto nepochopitelný," uvedl ministr Pospíšil.

Důvody kárné žaloby předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová ale odmítla. Postup ministerstva spravedlnosti označila za pokračování v útocích na nezávislost soudu.

Jde o nezávislost?

Proti uložení pokuty se podle Brožové soud brání standardním způsobem, a to žádostí na ministerstvo financí o prominutí z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů a odstranění tvrdosti.

"V praxi jsou v rezortu ministerstva spravedlnosti takto uložené postihy téměř všechny promíjeny (v 98 procentech)," uvedla Brožová ve svém prohlášení.

Brožovou se v roce 2006 pokusil z čela Nejvyššího soudu odvolat prezident Václav Klaus na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce.

Ten jí vyčítal, že soud pod jejím vedením neplnil své hlavní úkoly, kterými jsou sjednocení judikatury, zajištění předvídatelnosti soudních rozhodnutí soudů.

Brožová se proti tomu odvolala k Ústavnímu soudu, který jí vyhověl a prezidentův krok označil za protiústavní.

Brožová vyhrála i Ústavního soudu i spor o jmenování Jaroslava Bureše místopředsedou soudu.