Praha – Poslanci ústavněprávního výboru poslali do Sněmovny k projednání zákon o střetu zájmů. Když došla řeč na omezení podnikání členů vlády, bylo zřejmé, proč se zákonu říká Lex Babiš.
Andrej Babiš coby ministr financí je zároveň majitelem obřího holdingu Agrofert, do kterého tečou státní dotace po miliardách. Stejně tak některým poslancům vadí to, že je coby politik majitelem mediálního domu Mafra.
Babišovy barvy hájil na jednání výboru poslanec z jeho hnutí ANO Martin Komárek. "Omezování podnikání je nemravné. Nemůžeme politikům říkat, aby se buď drželi podnikání, nebo aby se věnovali veřejné službě. Právníkům, které lidi nemají moc rádi, také nikdo neříká, aby přestali pobírat palmáre, pokud se dají na politiku," uvedl Komárek.
Tím se ale do té doby odborná debata zvrhla. "Když jste byl v MF Dnes, tak jste kritizoval u Víta Bárty z Věcí veřejných propojení politiky s byznysem. A teď, když se to týká vašeho chlebodárce, tak vám to nevadí," řekl mu poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
"Co je to chlebodárce? Můžu také říkat, že je Kalousek váš chlebodárce? Je to nemravné používat na půdě Sněmovny taková slova," bránil se Komárek.
Bohužel, od bývalého bolševika a člena SSM nevím, zda je to pocta nebo urážka," uvedl poslanec Jan Chvojka (ČSSD), kterého Komárek nazval právě trockistou. "Soudruh Stalin by se divil, že dnes nevíme, zda je označení trockista pocta, nebo urážka," doplnil ho poslanec Pavel Blažek.
Předsedovi schůze Jeronýmu Tejcovi (ČSSD) nakonec došla trpělivost. "Nechal jsme chvíli debatu být, aby si i přítomní novináři přišli na své, ale pojďme k věci," uťal debatu Tejc.
Návrh prošel těsnou většinou
Poslanci tak po hlasování poslali do Sněmovny návrh, aby navrhovaný zákon schválila. Těsnou většinou hlasů výbor poslal do pléna ke schválení návrh Chvojky, aby člen vlády, který má ve firmě více jak čtyřicetiprocentní podíl, do dvou měsíců po nástupu do kabinetu v podnikání skončil.
"Netýká se to však přímo ministra Babiše, ale členů vlády, kteří přijdou po příštích volbách," dodal Chvojka.
Stejně tak prošel návrh Martina Plíška, aby společnosti, v nichž mají členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly dostávat státní dotace ani investiční pobídky, případně se nemohly ucházet o veřejné zakázky.
Součástí návrhu jsou i takové změny, aby se majetková přiznání týkala i soudců a státních zástupců a aby na tato přiznání vznikl jediný registr pod ministerstvem spravedlnosti. Vládní předloha také předpokládá, že politici budou předkládat svá majetková přiznání hned při vstupu do politiky.
