Ukažme světu, že nejsme bez srdce, navrhuje vládě přijetí syrských sirotků Kalousek

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
19. 9. 2018 17:05
Poslanecká sněmovna se musí dohodnout, jaké stanovisko zaujme k paktu o migraci, ke kterému se odmítlo připojit například Maďarsko či Polsko.
Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek. | Foto: DVTV

Praha - Poslanecká sněmovna ve středu řeší právo člověka na migraci a možné přijetí sirotků ze Sýrie.

Mezi prvními vystupujícími byl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který avizoval, že jeho strana vyzve vládu k tomu, aby podle vlastního výběru pomohla na území České republiky padesáti dětským sirotkům z uprchlických táborů v Řecku.

"Řekněme sami sobě a mezinárodní veřejnosti, že nejsme bez srdce a bez svědomí," prohlásil mimo jiné Kalousek. Podle něho je na vládě, aby sama zvolila způsob výběru těchto dětí. "Máme naprosto výjimečnou příležitost udělat toto symbolické gesto v rámci odpovědnosti a solidarity," pokračoval s tím, že Řecko potřebuje pomoci. "Neexistuje žádný seznam padesáti dětí. Existuje 3 500 dětí bez doprovodu v řeckých táborech, a nechť si tedy vláda České republiky sama stanoví parametry a sama vybere děti, kterým poskytne útulek a potřebnou péči na území České republiky," dodal.

Celá řada poslanců je ale proti takové pomoci, stejně jako proti tomu, aby se Česko připojilo ke globálnímu paktu o migraci, na jehož podobě se shodlo v červenci přes 190 států Organizace spojených národů. 

"Tento návrh nepřináší České republice žádné nové závazky. Schválení nepřináší zemi žádné povinnosti, jde o politickou deklaraci," argumentoval pro přijetí paktu ministr vnitra Jan Hamáček.

Proti jeho slovům se nejdříve ohradila dvojice Zdeněk Ondráček (KSČM) a Tomio Okamura (SPD). "Věty v tomto paktu jsou absolutně nepřijatelné," tvrdí Okamura. "Jestliže je všechno tak nezávazné, jak tvrdí pan Hamáček, pak nechápu, proč se k tomu máme vůbec připojovat," prohlásil Ondráček.

Okamura zároveň oznámil, že jeho strana je proti možnému přijetí dětských sirotků ze Sýrie, jak o tom mluví Kalousek či europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "Jde jen o zviditelnění této europoslankyně a KDU-ČSL před volbami," tvrdí Okamura.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy