Praha - Poslanci z hospodářského výboru sněmovny si na středu pozvali ministra dopravy Dana Ťoka, aby jim řekl, jak plánuje pokračovat s výstavbou Pražského okruhu. A zejména to, kdy bude jedna z nejdůležitějších staveb v republice dokončena. Jenže Ťok nakonec nepřišel.
Místo sebe poslal svého náměstka Tomáše Čočka a poslanci jeho zprávou nebyli příliš nadšeni. Podle Čočka je sice oficiálním termínem, kdy by mohla být jeho východní část dokončena, stále počátek roku 2023, ale jedním dechem dodal, že toto datum je prakticky nereálné.
"Bude platit pouze v případě, kdy se dodrží veškeré správní lhůty a nebude to blokováno žádným odvoláním či hledáním majitelů některého z pozemků," uvedl Čoček. Poslanci s jeho zprávou spokojeni nebyli. A jednohladně se usnesli, že ji má ministerstvo do příštího jednání koncem září přepracovat.
Soud už jednou část zásad územního rozvoje, které určovaly trasu východního obchvatu Prahy, zrušil. A to kvůli nedostatečnému posouzení, jak bude mít stanovená trasa vliv na životní prostředí a chybějícímu vyhodnocení, jaká z variant okruhu bude nejvhodnější. Mezitím na soudu již opět leží žaloby, které napadají i nové, přepracované zásady.
Výjimka nejde pro okruh použít
Ránu okruhu zasadila na jaře Evropská komise, která dostavbu okruhu vyřadila z prioritních staveb, které by mohla financovat. Požaduje, aby na okruh byla udělána nová studie vlivu na životní prostředí EIA. Ta dosavadní je už zastaralá.
Podle náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže v případě okruhu nejde ani využít výjimku ze standardního procesu EIA, umožňující v některých případech již hotové studie o vlivu na životní prostředí jen aktualizovat a nedělat nové.
"Komise jednoznačně řekla, že to není možná cesta a že ta výjimka není koncipovaná pro tento účel," uvedl Smrž.
Pošlete nám to dřív neoficiálně
Novou EIA již Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo dělat. "Máme už čerstvé geologické průzkumy, během února 2017 bychom ji měli předložit Ministerstvu životního prostředí ke schválení," uvedl ředitel ŘSD Jan Kroupa.
Ministerstvo se ji podle náměstka Smrže pokusí schválit co nejdříve. "Mohla by být vydána za půl roku. To je minimální doba, která je dána správními lhůtami," uvedl. A slibuje pomoci s vychytáním much ještě před oficiálním předložením ke schválení. "Nabízíme, že když nám ji neoficiálně pošlete dřív, tak ji skoukneme ještě před podáním, aby pak nebyly problémy," dodal Smrž.
"To je obrovský precedens, v minulosti jsme stanoviska EIA dostávali potvrzené běžně za dvacet měsíců a více, v případě R35 to dokonce trvalo 60 měsíců," reagoval Kroupa.
Za současných pravidel je to nepostavitelné
Nad slibovanými lhůtami kroutila hlavou většina poslanců na jednání výboru. Podle nich jsou absolutně nereálné, rychlejšímu procesu totiž prý brání příliš složitá legislativa.
"Za současných pravidel se ta stavba nedá postavit," řekl poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Stačí jedno občanské sdružení, které se proti tomu postaví a oddálí se to na nejméně deset let," dodal poslanec a současně starosta Náchoda Jan Birke.
Podle poslanců by pomohla změna stavebního zákona, který má v gesci ministerstvo pro místní rozvoj.
"Například omezit možnosti odvolávání ale hlavně udělat jednotné místo, kde by se spojily územní rozhodnutí a stavební povolení do jednoho místa a času. To by velmi zrychlilo řízení a eliminovaly se opakované námitky," řekl Birke, podle něhož by se mělo uvažovat i o tom, schválit pro dostavbu okruhu samostatný zákon. "Můžeme předvolat ministryni pro místní rozvoj a zeptat se na její plány," uvedl předseda výboru Ivan Pilný.
Už měl dávno stát celý
Ještě počátkem devadesátých let přitom Praha plánovala, že celý pražský okruh o délce 83 kilometrů bude dokončen kolem roku 2010. Nyní ho stojí necelá polovina – jen 39 kilometrů.
S rokem 2010 počítaly i stavební úřady, když vydávaly stavební povolení na tunel Blanka. Jako jedna ze stěžejních podmínek povolení byla ta, že Blanka může být uvedena do provozu až poté, co bude dokončen a zprovozněn Pražský okruh. Aby mohla řidiče do Blanky pustit, použila Praha kličku a povolila zkušební provoz. Řidiči tak jezdí nezkolaudovanou stavbou; zkolaudovat ji půjde až po zprovoznění celého Pražského okruhu.
Kromě třináctikilometrového východního úseku Pražského okruhu mezi brněnskou a hradeckou dálnicí chybí ještě 29 km dlouhá severní část mezi Ruzyní, Suchdolem a Satalicemi. Ta je ještě víc v nedohlednu.
I proti ní ostře protestují obce a i ony dosáhly toho, že soud trasování v okolí Suchdola zrušil. Většina této trasy ale leží ve Středočeském kraji – a ten nové zásady územního rozvoje schválí nejdříve v roce 2017. Až tehdy bude známá nová trasa.
