Petici pod názvem List pro život vypracovala skupina lékařů a známých osobností a jejím smyslem je před cigaretami ochránit především děti.
"Určitě se tím budeme zabývat," řekl čerstvě zvolený poslanec Martin Bursík, předseda Strany zelených, když před hlavním vchodem do sněmovny dostal velký list s peticí. Zelení dokonce chtěli prosadit přísnější zákaz kouření v koaliční dohodě, ale nakonec to neprosadili.
Petici si vzali i odstupující ministři za KDU-ČSL Cyril Svoboda a Milan Šimnonovský nebo staronový poslanec ODS Ivan Langer, příležitostný kuřák.
"Čas od času si zapálím," řekl Langer a očima přejel petici. "Co na ni říkám? Napřed si ji musím přečíst," řekl a zmizel v budově sněmovny.
Z odborných poznatků vyplývá, že devět z deseti kuřáků si začalo pravidelně zapalovat cigaretu ještě předtím, než jim bylo osmnáct.
"Co je na tom tak složitého? Děti musíme chránit jasnými pravidly prodeje a oslovit je pravdivými informacemi v médiích," tvrdí herec Tomáš Hanák, spoluautor projektu proti dětskému kouření Řetěz lásky k dětem.
Petici už podpořili kromě prezidenta Václava Klause i předseda ČSSD Jiří Paroubek, režisérka Věra Chytilová, předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier či Bohuslav Mrzena, lékař dětského oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
Infobox
RIZIKA KOUŘENÍ
- Devět z deseti kuřáků začalo před osmnáctým rokem.
- Některé děti si poprvé zapálí už v deseti.
- Na nikotin si mohou navyknout už po jedné cigaretě.
- Návyk může vzniknout už za pár týdnů.
- Děti-kuřáci snadněji podléhají dalším drogám.
"Pro nás je to důležté, teď se uvidí, jestli to je důležité i pro poslance," řekl spoluorganizátor projektu Martin Škrobák, který dnes se svojí ženou Zlatou budou celý den rozdávat petici před sněmovnou. Pokud jim některý poslanec "proklouzne", najde List pro život ve své poště.
"Uvidíme, jak se k tomu poslanci postaví. Pak se rozhodneme, jak budeme postupovat dál," dodal Škrobák.
Dětí začínají s cigaretou už v deseti
Pražské děti si poprvé ochutnají dým z cigaret už v deseti letech. Vyplývá to z výzkumu, který pod vedením odbornice na léčbu závislosti na tabáku Evy Králíkové provedli na pražských základních školách studenti medicíny.
Podle Králíkové začínají s cigaretami stále mladší děti. Donedávna si poprvé zapálily děti až ve čtrnácti.
"Začnete-li kouřit v patnácti letech a kouříte-li dvacet cigaret denně, zkrátíte si život průměrně o deset až patnáct let," říká Kateřina Langrová, ředitelka České koalice proti tabáku.
Britští vědci nedávno zveřejnili výsledky svého pětiletého výzkumu, v němž sledovali vliv vykouření první cigarety na dva tisíce dětí ve věku jedenáct až šestnáct let. Zjistili, že zhruba osmnáct procent jedenáctiletých dětí, které vykouřily jen jednu cigaretu, se během tří let stalo kuřáky.
"Výsledky ukazují, že předčasné experimentování je velkým předpokladem k závislosti na nikotinu, byť se projeví o několik let později," uvedla Jennifer Fidlerová z Londýnské univerzity.
Podle americké studie jsou náchylnější k závislosti na tabáku dívky. Průměrně jim trvá tři týdny, než si závislost vypěstují. Zároveň se dvě třetiny dětí stávají závislými už předtím, než začnou kouřit každý den.
U dětí vzniká závislost snadněji než u dospělých a je i závažnější, vyvíjející se mozek je totiž k účinkům nikotinu citlivější.
Větší náchylnost k dalším drogám
Čím dříve začne dítě kouřit, tím větší je riziko, že začne zkoušet i jiné drogy včetně heroinu či kokainu.
"Mladí, kteří kouří ve věku dvanáct až sedmnáct let, mají jedenáctkrát vyšší riziko, že budou užívat ilegální drogy, a šestnáctkrát vyšší riziko, že se stanou těžkými alkoholiky," tvrdí Kateřina Langrová z České koalice proti tabáku.
V Českých Budějovicích nedávno skončil čtyřletý projekt Malé policejní akademie, jejímž smyslem bylo upozornit žáky základních škol na nebezpečí takzvaných měkkých drog, jako je tabák, alkohol či marihuana. Podle odborníků si totiž děti rizika z jejich užívání příliš neuvědomují.
"Jejich subjektivní dojem je, že o nic nejde, že je to věc, se kterou můžou experimentovat, která je bezpečná. To je ten velký omyl," řekl Břetislav Brejcha z Národní protidrogové centrály.
Veronika Grillová, žákyně 9. třídy, která se čtyřletého projektu také zúčastnila, ovšem soudí, že názor na drogy u jejích vrstevníků Malá policejní akademie příliš nezměnila.
"Myslím, že ti, co to chtějí kouřit, budou kouřit, ať jim kdo chce říká, co chce. Musí si na to přijít sami," řekla podle ČTK Grillová.
Každý den zemře padesát lidí
V Česku v současnosti kouří asi třetina lidí. Tři čtvrtiny kuřáků jsou na nikotinu fyzicky závislé.
Ročně na následky kouření zemře přibližně osmnáct tisíc lidí, to znamená padesát lidí každý den.
Martin Škapík, jeden z iniciátorů petice proti dětskému kouření, uvedl, že každý den zároveň zemře šest pasivních kuřáků, kvůli nikotinu v těle potratí dvacet tři žen, třicet pět lidí postihne akutní infarkt myokardu nebo lékaři zjistí u svých pacientů dvacet sedm nových nádorů plic.
"Tabák zaměstnává třetinu zdravotního personálu a samozřejmě také farmaceutickcých kapacit v naší zemi," dodal Škapík.
